Kašna, uprostřed nádrže sochařská výzdoba tvořená pyramidou z balvanů, v ní jeskyně se sochou Herkula (lví kůže, kyj) s Kerberem. Na pyramidě kamenů ženské figury - alegorie mocných světových říší. Po obou stranách dvě desky s latinským nápisem (Tyto monarchie (tedy sochy znázorněné na sousoší) nechal postavit senát a lid věrného a královského města Brna; Pramen obnovil pouze pro veřejné užívání senát a lid brněnský, v chronogramu letopočet 1696). Na vrcholu skaliska žena, v pravé ruchá žezlo, u nohou okřídlená šelma s deseti rohy. Sedící žena s žezlem. Žena s toulcem a šípy, žezlo, u nohou koruna. Žena s rohem hojnosti, žezlo, ve vlasech diadém, u nohou koruna. Pod ženskými alegoriemi zvířecí obludy, které představují čtyři antické světové říše. Obvykle byly zobrazovány v podobě zvířat s odkazem na Apokalypsu: šelma s deseti rohy jako Řím (Evropa), okřídlený lev jako Babylon, medvěd jako Médská Persie, okřídlený čtyřhlavý leopard jako Řecko., Stehlík, M., Kašna Parnas od Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, Brno 1992., Samek 1994#, 214-215., and Autor projektu brněnské kašny se inspiroval fontánou Čtyř řek v Římě (Bernini, Řím, Piazza Navona, 1651). Alegorické figury zde představují čtyři hlavní řeky světových kontinentů: Nil- Afrika, Dunaj - Evropa, Ganga - Asie, Rio de la Plata - Amerika. Římská fontána je alegorickým vyjádřením dominance katolické víry na všech těchto kontinentech. Brněnská fontána má začleněním alegorických figur (sochaři: A. Riga, T. Kracker ml., Kameník B. Höger a W. Steinböck) podobné ikonografické schéma jako fontána v Římě a jako celek je rovněž alegorií. Ikonografické zpracování v Brně má patrně, kromě zobrazení mocných světových říší, představovat politicky laděné alegorické vyjádření světa, kde hlavní roli hraje Evropa.
Olej na plátně, instalován na stropě sálu. Figurální scéna v oblacích inscenovaná na úpatí hory Parnas, u břehu moře, kde kotví lodě. Kolem soklu s medailonem nesoucím portrét biskupa jesou shromážděni olypští bohové a nahé, většinou ženské, postavy představující personifikace umění, věd a ctností., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 62-66., and Alegorie životní cesty, od mládí baží po kráse a smyslovým požitkům, avšak v dospělosti se obrací do světa vyšších ctností - moudrosti a vladařské moci.
In this fresco monochromatic medallion we see on the left Pegasus with outstretched wings standing on hind legs, above him on the mountain's peak there is a round temple of Apollo. In the middle there are palm trees. On the right there is a group of seven Muses, in the middle Clio (History) is sitting with her right hand raised, her left elbow reposed on a pile of books. At the bottom Melpomene (Tragedy) is reclining, she turns her bare back to the viewer, her head is turned and she seems to be contemplating the tragic mask which she holds in her left hand. At the top we see Urania (Astronomy) inspecting heaven with a telescope. It is to be noted that Asam took care to choose a representative set of Muses to fit the theme of his fresco. Since it represents a historical event with a serious message, Clio and Melpomene dominate in the group of Muses, Urania is distinguished as a muse of Christian poets and personification of spirituality., Bushart 1986#, 245-246 (Bärbel Hamacher a Ralph Paschke)., and In the ceiling fresco of the main hall of the monastery's prelature featuring the miracle of the Blessed Guntherus, Perseus' myth is included. The ceiling painting proclaims that the Iustitia of the Břevnov monks firmly rests on a triad of moral virtues, Sapientia, Fortitudo and Temperantia. Into this ideological program the story of Perseus was embedded, the pagan hero being presented as a forerunner and alter ego of Blessed Guntherus. The old story celebrated the antiquity of the Břevnov monastery and its classical aura tied it with Rome and its imperial tradition.
Monochromní medailon v nástropní fresce: Parnas s Múzami. Nalevo stojí Pégas na zadních nohách s rozpjatými křídly, nad ním je vrchol hory s Apollónovým chrámem (tholos). Uprostřed výjevu stojí v pozadí palmové stromy. Napravo skupina sedících Múz - uprostřed Kleió (dějepisectví) , její levé předloktí spočívá na sloupku knih. Dole je Melpomené (tragédie) hledící na tragickou divadelní masku, kterou drží v levici. Nahoře je Úraníá (astronomie) pozorující nebe dalekohledem. Asam opatřil atributy Múzy klíčové pro téma nástropního freska. Jelikož zobrazuje historické téma s vážným obsahem, setkání blahoslaveného Vintíře s uherským králem, zdůraznil Múzy dějepisectví a tragédie. Úraníá je zdůrazněna proto, že byla považována nejen za Múzu astronomie, ale také Múzu křesťanských básní a personifikaci spirituality., Bushart 1986#, 245-246 (Bärbel Hamacher a Ralph Paschke)., and Do nástropní fresky v hlavním sále prelatury, která zobrazuje zázrak blahoslaveného Vintíře, je začleněn mýtus o Perseovi. Freska s Vintířem proklamuje, že Iustitia břevnovských mnichů pevně spočívá na třech morálních ctnostech, Sapientia, Fortitudo a Temperantia. Do tohoto programu je včleněn Perseův příběh, v němž je pohanský hrdina představen jako předobraz a alter ego blahoslaveného Vintíře. Antický mýtus oslavuje starobylost břevnovského kláštera, jeho klasická aura klášter propojuje s Římem a imperiální tradicí.
Nástěnná malba ve výklenku rytířského sálu, v nice za ozdobnou mříží. Figurální scéna ve skalnaté krajině. V popředí vlevo ženská postava hraje na violoncello, vpravo ženská postava hraje na harfu, na zemi mezi nimi had. V pozadí uprostřed skupinka žen čtoucích v knize a kolem stojící postavy hrajících na různé hudební nástroje (trombon, loutna, klavichord). Za klavichordem vedle stromu je skryta mužská figura, patrně Satyr. Na klenbě niky vpravo Pegas, vlevo Minerva? V nice, před figurálním výjevem, malované sloupy a sochy - Herkules a Vulkán., Poche 1980#, 255-258., and Námětem výjevu je koncert Múz, který byl zpravidla zobrazován na Parnasu, někdy za přítomnosti Apollóna, Minervy nebo Pegase. V tomto případě je zde Pegas a Minerva nad Músami v oblacích a v popředí na zemi je mezi nimi zobrazen had. Had je symbolem rozumu, který drží v uctivé vzdálenosti Satyra, symbol zla, vykukujícího v pozadí vpravo za stromem (patrně podobný význam jako scéna s alegorií Hojnosti v loggi ve Villa Godi Malinverni, Lonedo di Lugo Vicentino). Mříž, která chrání niku s výjevem, zde patrně není umístěna náhodně, ale má dát návštěvníkům najevo, že vstoupit smí jen ten, kdo skutečně rozumí významu zobrazeného výjevu.