V článku jsou prezentovány první zkušenosti s nástroji AWLS (Přehled oblastí pracovního života, M. P. Leiter) a MBI-GS (Maslachové dotazník vyhoření) v českém prostředí zdravotních a sociálních služeb. Cílem výzkumu bylo prostřednictvím těchto nástrojů postihnout vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem jako indikátor kultury organizace a jejího dopadu na spokojenost a duševní zdraví zaměstnanců. Psychometrické vlastnosti dotazníků v této studii se výrazně neodlišují od těch, které byly popsány u originálních verzí či u dostupných překladů. První výsledky naznačují zajímavé rozdíly mezi sledovanými pracovníky sociálního a zdravotního sektoru, zejména v hodnotách přisuzovaným jejich organizacím.
Pomáhajúce profesie sú vo zvýšenej miere vystavené riziku syndrómu vyhorenia, ktorý má negatívny dopad nielen na pracovnú oblasť, ale aj na celkovú kvalitu života. V tejto štúdii sme u študentov pomáhajúcich profesií skúmali vplyv sociálno-psychologického výcviku na úroveň syndrómu vyhorenia a takisto na úroveň osobnostných faktorov, ktoré sa vo vzťahu k vyhoreniu považujú za protektívne (sebaúcta, zmysel pre integritu).
V štúdii bol využitý kvázi experimentálny pre- test post- test výskumný dizajn, výskumu sa zúčastnilo 111 VŠ študentov psychológie a ošetrovateľstva rozdelených do experimentálnej a kontrolnej skupiny (priemerný vek 20,7; ±2,8; 86,1 % žien). Experimentálna skupina sa zúčastnila sociálno-psychologického tréningu v trvaní 6 mesiacov. Ako meracie nástroje boli použité štandardizované dotazníky SBI (School Burnout Inventory) pre hodnotenie úrovne vyhorenia, dotazník SOC (Sense of Coherence) merajúci zmysel pre integritu, a Rosenbergova škála sebaúcty (Rosenberg Self Esteem Scale). Na štatistické spracovanie sa aplikovala lineárna regresia a analýza rozptylu.
Výsledky ukázali, že sociálno-psychologický tréning mal pozitívny vplyv tak na úroveň vyhorenia, ako aj na úroveň osobnostných prediktorov syndrómu vyhorenia. Po absolvovaní tréningu sa úroveň vyhorenia v experimentálnej skupine významne znížila (95 % konfidenčný interval: 0,93, 9,25), zatiaľ čo v kontrolnej skupine nebola zaznamenaná zmena. Naopak zmysel pre integritu sa vo výskumnej skupine zvýšil (95 % konfidenčný interval: -9,11, -2,64). V prípade úrovne sebaúcty nebola zaznamenaná zmena ani vo výskumnej, ani v kontrolnej skupine.
Sociálno-psychologický výcvik sa ukázal ako účinná podporná metóda pozitívne ovplyvňujúca syndróm vyhorenia u študentov. Keďže mechanizmy zvládania záťaže využívané počas štúdia súvisia s copingovými stratégiami neskôr uplatňovanými v profesionálnej praxi, možno považovať túto metódu aj za účinný podporný nástroj prevencie vyhorenia pracovníkov pomáhajúcich profesií. and Helping professions are at a higher risk of burnout which has a negative impact not only on their professional performance but also on the overall quality of their life. In this research study we examined the effect of psychosocial training on the level of the burnout syndrome and the levels of personality factors that are supposed to have a protective function with regard to burnout (self-esteem, sense of coherence) in students of helping professions.
A quasi-experimental pre-test post-test design was used in this study. A total of 111 university students divided into an experimental and a control group were included in the research (age 20.7, ±2.8; 86.1 % females). The experimental group participated in a six-month psychosocial training program. Standardized questionnaires were used as measuring instruments, SBI (School Burnout Inventory) to assess the level of burnout, SOC questionnaire (Sense of Coherence) for measuring the sense of integrity and Rosenberg selfesteem scale. Linear regression and analysis of variance were applied to the statistical analysis of data. The results show that psychosocial training had a positive impact on the level of burnout, as well as on personality predictors of burnout. After completing the training, the level of burnout in the experimental group decreased significantly (95 % confidence interval: 0.93, 9.25), while in the control group no significant change was observed. On the other hand, sense of coherence in the research group has increased (95 % confidence interval: -9.11, 2.64). No significant changes were found in the self-esteem levels in either group.
Psychosocial training proved to be an effective supportive method positively influencing burnout in students of helping professions. Since coping strategies used during the study tend to be associated significantly with the strategies applied later in professional practice, this method can be considered to be an effective supportive tool in the prevention of burnout in helping professions.
Stať popisuje design, realizaci a výsledky prospektivně uspořádaného dvoufázového šetření, jehož cílem bylo ověřit na souboru ekonomicky aktivních českých mužů a žen potenciální souvislosti mezi syndromem vyhoření, vybranými psychosociálními charakteristikami a hlavními známými riziky kardiovaskulárních chorob. Součástí projektu byla intervence směřující ke snížení výskytu rizikových faktorů KVO a syndromu vyhoření. Dalším cílem projektu byla snaha zhodnotit vliv edukace probandů na snížení rizik KVO (i syndromu vyhoření), jak již bylo dříve, pokud jde o rizika KVO, prokázáno. Soubor probandů (78 osob, 64 žen, 14 mužů; průměrný věk 48,4; SD 11,6; min.věk 22, max. věk 67) byl získán oslovením českých i zahraničních firem, podniků a institucí. Pokud jde o změny biochemických proměnných v důsledku intervence, snížení celkového cholesterolu a LDL cholesterolu lze pokládat za velmi příznivý nález. Změny psychologických proměnných lze rovněž pokládat za příznivé: došlo ke snížení řady rizikových charakteristik a ke zvýšení úrovně vnímané sociální opory, která je protektivním faktorem. Z výsledků vyplývá, že koncentrace lipidů a jejich metabolismus jsou relativně velmi citlivé na osobnostní a psychosociální charakteristiky, jež lze pokládat za obecně rizikové pro zdraví. Jednotlivé proměnné se jako prediktory uplatňovaly v menší míře než faktory, jež zastupovaly několik proměnných.