Stať popisuje design, realizaci a výsledky prospektivně uspořádaného dvoufázového šetření, jehož cílem bylo ověřit na souboru ekonomicky aktivních českých mužů a žen potenciální souvislosti mezi syndromem vyhoření, vybranými psychosociálními charakteristikami a hlavními známými riziky kardiovaskulárních chorob. Součástí projektu byla intervence směřující ke snížení výskytu rizikových faktorů KVO a syndromu vyhoření. Dalším cílem projektu byla snaha zhodnotit vliv edukace probandů na snížení rizik KVO (i syndromu vyhoření), jak již bylo dříve, pokud jde o rizika KVO, prokázáno. Soubor probandů (78 osob, 64 žen, 14 mužů; průměrný věk 48,4; SD 11,6; min.věk 22, max. věk 67) byl získán oslovením českých i zahraničních firem, podniků a institucí. Pokud jde o změny biochemických proměnných v důsledku intervence, snížení celkového cholesterolu a LDL cholesterolu lze pokládat za velmi příznivý nález. Změny psychologických proměnných lze rovněž pokládat za příznivé: došlo ke snížení řady rizikových charakteristik a ke zvýšení úrovně vnímané sociální opory, která je protektivním faktorem. Z výsledků vyplývá, že koncentrace lipidů a jejich metabolismus jsou relativně velmi citlivé na osobnostní a psychosociální charakteristiky, jež lze pokládat za obecně rizikové pro zdraví. Jednotlivé proměnné se jako prediktory uplatňovaly v menší míře než faktory, jež zastupovaly několik proměnných.