The study was designed to prove the hypothesis that lipopolysaccharide (LPS)-induced fever elicits the changes in surfactant specific proteins, potentially related to thermal tachypnea. In adult rats fever was induced by intraperitoneal administration of LPS at a dose 100 μg/kg of body weight; control group received saline. Respiratory parameters, arterial blood gases and pH and colonic body temperature (BT) were recorded. Five hours later, surfactant proteins (SP) A, B, C and D were evaluated in bronchoalveolar lavage fluid (BALF) and lung tissue (LT). LPS evoked monophasic thermic response (at 300 min 38.7±0.2 vs. 36.4±0.3 °C, P<0.05) and an increase in minute ventilation due to changes in breathing rate and tidal volume. LPS-instilled animals had higher levels of SP-A and SP-D in LT (P<0.05 and 0.01), and higher SP-D in BALF (P<0.01) than controls. SP-B increased in LT and SP-C in BALF of animals with LPS (both P0.05 vs. controls). The changes in all surfactant specific proteins are present in LPS-induced fever. Alterations of proteins related to local immune mechanisms (SP-A, SP-D) are probably a part of general inflammatory response to pyrogen. Changes in proteins related to surface activity (SP-B and SP-C) might reflect the effort of the body to stabilize the lungs in thermal challenge., M. Kolomaznik, I. Zila, J. Kopincova, D. Mokra, A. Calkovska., and Obsahuje bibliografii
Sarkoidóza je multisystémové onemocnění granulomatózního charakteru neznámé etiologie, které velmi vzácně postihuje nervový systém. Granulomatózní proces může postihovat všechny struktury centrální i periferní nervové soustavy. Neurosarkoidóza má špatnou prognózu a léčbu je nutno zahájit v časných stadiích. Uvádíme kazuistiku muže středního věku s diagnostikovanou sarkoidózou nitrohrudních uzlin a plicního parenchymu, u kterého s časovou latencí 10 let došlo k rozvoji kardiálního a neurologického postižení. Bylo diagnostikováno postižení periferního nervového systému charakteru periferní neuropatie a symptomatika zadních míšních provazců asociované se základním onemocněním sarkoidózou. Byla nasazena léčba kortikoidy, která vedla ke zmírnění neuropatických obtíží. Pacient je v současnosti na udržovací dávce kortikoidů, vykazuje nízkou aktivitu plicního onemocnění a neurologický nález se během doby sledování nezměnil. Sdělení obsahuje přehled základních diagnostických a léčebných algoritmů u pacientů se stanovenou diagnózou neurosarkoidózy, vč. prvních zkušeností s novými biologickými preparáty při léčbě tohoto raritního, ale velmi závažného onemocnění., Sarcoidosis is a multisystem granulomatous disease of unknown origin that rarely affects the nervous system. Granulomatous process may affect all structures of the central and peripheral nervous system. Neurosarcoidosis is associated with bad prognosis and the treatment should be started at early stages of the disease. We present a case of a middle-aged man with sarcoidosis of the peripheral lung lymph nodes and lung parenchyma. After 10 years of follow-up, the disease progressed with cardiac and neurological involvement. The peripheral nervous system was affected with peripheral neuropathy associated with sarcoidosis; other reasons for peripheral neuropathy were excluded. Treatment with corticosteroids led to improvements in neurological symptoms. At present, the patient is on a maintenance dose of corticosteroids, shows low activity of lung disease and neurological findings have been stable throughout the follow-up period. A brief literature review of the latest diagnostic and treatment options in patients with neurosarcoidosis is presented, including the first experience with novel biological treatments of this rare, very serious disease. Key words: sarcoidosis – neurosarcoidosis – involvement of central nervous system – peripheral neuropathy The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and M. Žurková, P. Otruba, V. Lošťáková, Z. Tüdös, V. Kolek, E. Kriegová
Pacientka, 65 let, byla přijata pro progredující dušnost, pyrexie, polyurii, polydypsii a netypické bolesti na hrudníku na oddělení gynekologické onkologie v říjnu 2014. V subjektivních pocitech pacientka akcentovala extrémní únavu a vyčerpání. Doporučující lékařkou, která vedla pacientku ve své ambulantní dispenzární péči, byl stav vyhodnocen jako sekundární anémie s počínajícím anemickým syndromem, a to při léčbě recidivy platina rezistentního karcinomu ovaria topotekanem v monoterapii. Vzhledem k vstupnímu rtg snímku hrudníku, který popisoval intersticiální plicní proces, byla stanovena pracovní diferenciálně diagnostická rozvaha s cílem objasnit etiologii klinického stavu resp. souvisejícího rtg snímku. Byla zvažována progrese základního onemocnění, potenciální pneumotoxický efekt topotekanu a dále respirační infekt u imunokompromitované pacientky. Na podkladě pneumologického vyšetření bylo vyjádřeno podezření na intersticiální plicní proces, v úvahu připadalo i možné postižení plic při léčbě topotekanem. Vzhledem k negativitě zánětlivých parametrů a negativnímu bakteriologickému vyšetření z materiálu z bronchoalveolární laváže byla zavedena kortikoterapie v maximální denní dávce. Teprve histopatologickým vyšetřením plicní tkáně z transbronchiální biopsie při bronchoskopii byla stanovena diagnóza metastatického postižení plic při adenokarcinomu ovaria. Pro progresi základního onemocnění byla z rozhodnutí onkologické komise u pacientky indikována změna režimu paliativní chemoterapie. V prosinci 2014 byla zahájena aplikace chemoterapie v režimu FUFA De Gamont. Při příjmu ke 2. sérii pacientka udávala rozostření vizu, diplopii a postupné výrazné zhoršování zraku. Dle CT mozku byla diagnostikována metastatická expanze v oblasti stopky hypofýzy (což vysvětlovalo téměř 3 měsíce trvající úpornou polydypsii), byla zahájena antiedematózní terapie a indikována paliativní radioterapie. V průběhu této léčby pacientka generalizovanému onemocnění podlehla., The authors present a case report of a 65-years old woman who suffered of metachronous breast carcinoma and mucous type ovarian carcinoma. She was admitted to the department of gynaecological onkology with dyspnoea, chest pain, fever, and was extremely exhausted. At that time she received chemotherapy: topotecan in monotherapy for the recurent ovarian carcinoma. According to the clinical status, X-ray, CT picture and according to the negativity of broncho-alveolar splashing it was thought that we delt with a case of topotecan pneumotoxicity. Therapeuticaly we subscribed to start the treatment with corticoids, bronchodilatants and mucolytics. Finaly the result of the histopathological examination of transbronchial biopsy confirms the presence of adenocarcinomatous tissue well compatible with the ovarian adenocarcinoma of the mucose type previously diagnosed at this pacient. The régime of chemotherapy was changed to FUFA de Gamont. The patient passed away after the 2nd application due to fast spreading of the ovarian carcinoma to brain structures. We present the diagnostic difficuilties to distinguish between non-specific clinical signs and X-rays at patients with polychemotherapy and lung generalisation of the oncological disease., Monika Náležinská, Renata Kalábová, Jana Kleinová, Helena Kolářová, Marcela Tomíšková, Josef Chovanec, and Literatura
The acute destructive pneumonias (ADP) occupy up to 80% of the total number of pneumonias. They require constant improvement of treatment strategy. Nowadays the use of surfactants is a part of most treatment protocols. The aim was to study the features of the solid phase bronchoalveolar lavage in children with the ADPs in the dynamics of complex treatment with exogenous surfactant. Material and methods: We examined 39 patients of contaminated surgery. We identified 2 groups of patients. The patients of first group (n=27) had pulmonary pleural form of ADP, the second group (n=12) had pulmonary form of ADP. All patients got classical treatment and the earlier draining of pleural cavity. We used as an antiseptic reamberin 1.5% by 10 ml/kg and endobronchially injected exogenous surfactant Bl in dose12 mg/kg body weight a day, 6 mg/kg every 12 hours. All the children were made a bronchoscopy to obtain BAL to study the crystallization properties. The solid phase of BAL was studied by method of cuneal dehydration. Results: All facies before treatment were divided into two groups according to classification of facies of biological fluids. Only the facies of the second and the third types were detected there. It was revealed that the sizes of the zones of the facies were different in the comparison groups before treatment and after. And the level of crystalline structures and amorphous aggregates were different in the groups with different degrees of inflammation. Conclusion: So, we can assume that the change in surfactant system is characterized by changes in the morphological structure of solids phases of BAL. And the morphological structure of BAL depends on the chemical composition of BAL., Yuliya Modna, Tatiana Tananakina, Elina Dyka, Ievgen Mozhaiev, Pavlo Borodin, and Literatura