Olej na plátně (76 x 103 cm): v ruinách okrouhlého antického chrámu je socha polonahé Venuše s prázdnýma rukama (v odmítavém gestu ?), u jejích nohou sedí Amor s lukem. Pod sochou zapálené kadidlo, u něhož klečí polonahá Nymfa, další dvě přibíhají a čtvrtá stoupá po schodech napravo. Před ruinami chrámu Faun v červeném plášti hraje na syrinx, za ním dvě fauní děti hrající si s kozou., Vlnas 2001#, 102 č. I/2.114, and Architektura chrámu ani typ Venuše neodpovídají žádnému antickému vzoru. Obdobným způsobem Grund zobrazil sochu Venuše na obrazu v Obrazárně Pražského hradu inv. č. 0 475.
Mědiryt 205 x 178 mm). V popředí Herkules (kyj, lví kůže) zabíjí Eurytiona ležícího na zemi, v pozadí dva kentauři - Eurytionovi bratři, střílející na Herkula z luku., Zlatohlávek 1997#, 98, č. 42., and Pochází ze sbírky v zámku Libochovice, v NG od roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9).Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. V ikonografii Herkulových hrdinských činů bylo zobrazováno celkem 18 obrazů. Těchto šest výjevů jsou činy které patřily jednak mezi 12 hlavních skutků které hrdina dostal od mykénského krále (Eurystheus) a šest menších skutků, které Řekové nazývali Parerga. Tento výjev patří mezi šest menších hrdinských činů tzv. Parerga.
Mědiryt (211 x 180 mm). V popředí na zemi ležící mužský akt, drží velkou nádobu, sklání hlavu k zemi. Vedle něho stojí Herkules, střílí z luku na kentaura, který unáší Deianeiru. v ruce drží drapérii., Zlatohlávek 1997#, 98, č. 40., and Pochází ze sbírky v zámku Libochovice, v NG od roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. V ikonografii Herkulových hrdinských činů bylo zobrazováno celkem 18 obrazů. Těchto šest výjevů jsou činy které patřily jednak mezi 12 hlavních skutků které hrdina dostal od mykénského krále (Eurystheus) a šest menších skutků, které Řekové nazývali Parerga. Epizodu převyprávěl Ovidius (kniha 9).
Dvě malby na dřevě (každá deska 22,5 x 71,5-2 cm). Levá deska: lov na kalydónského kance - nalevo Meleagros útočí na kance oštěpem, jeho druzi jsou zobrazeni s oštěpem a kyjem, Ankaios se napřahá k ráně sekyrou, napravo Atalanta střílí z luku, za ní ženy s oštěpy a lukem. Pravá deska: nalevo tři ženy sedí na trůně s vřeteny (Parky), před nimi muž a žena s dítětem, vedle žena u oltáře, na nějž dává dřevo ?, za oltářem socha na kouli. Napravo skupina tří mužů mužů s oštěpy, uprostřed Meleagros a Atalanta, napravo tři ženy s oštěpy a lukem a toulcem. V dálce mořský záliv a město., Pujmanová 1997#, 116., and Původně výzdoba svatební truhlice (cassone), zakoupeno do galerie v roce 1894. Zatímco levá deska se těsně drží líčení v Ovidiových Proměnách (8, 380-393: Atalanta střílí z luku, muži oštěpy, Ankaios sekyrou), pravá s tímto textem souvisí jen volně. Sudičky nalevo patrně odkazují na věštbu o nedohořeném poleni, které Meleagrova matka nechala dohořet, když se dozvěděla o tom, že její syn zabil v její bratry, kteří upřeli Atalantě loveckou trofej. Skupina napravo vypadá spíše jako příprava na lov.
V popředí skupina - Paris podává Venuši jablko, po Venušině pravici malý Amor (luk a šíp) a sedící Minerva (štít, helma, na zemi toulec). Po levici Juno a z oblak se vznáší Merkur (kaduceus, okřídlený klobouk) a putto s věncem. V popředí vpravo říční bůh, v pozadí vlevo skupina postav., Vlnas 2005#, 114-115., and Kopie podle volné kopie obrazu Hanse von Aachen (Valenciennes, Musée des Beaux-Arts P.46.1.97. Originál od Hanse von Aachen z roku 1588 je v Douai, Musée de la Chartreuse (zrcadlově převráceno). Von Aachen se v kompozici hlavní postavy inspiroval Raffaelem.
Kresba tužkou (388 x 262 mm). Sudie pěti Amorků - sedí na oblaku, letí s lukem a šípem, s drapérií, střílí z luku atd. Na zadní straně letící Kupido., Zlatohlávek 1997#, 316, č. LX., and Ve sbírce NG od roku 1956.
Mědiryt (387 x 570 mm). Figurální scéna v lesní krajině s průhledem na vesnici s mlýnem. Vpravo skupina figur - Amor (křídla, šíp), za ním sedící muž a dívka, (která umírá ?), Satyr a tři ženy (jedna z nich sedí na stromě), před skupinou leží pes. Vlevo v popředí skupina Satyrů a nymf s dětmi, na které se dívá Amor. Za nimi na skále nymfa (?) leží a opírá se o nádobu s vytékající vodou, za ní za kamenem žena která si drží pravou rukou pramen vlasů, a koza (?). Uprostřed v průhledu Helios na slunečním voze taženém dvojspřežím., Zlatohlávek 1997#, 171, č. 94., and Ve sbíkách NG od roku 1952 (zakoupeno ze soukromého majetku). Rytina podle Giulia Romana.
Mědiryt (37, 6 x 25 cm): Amor svazuje provazem klečícího nahého Merkura (okřídlené boty). Před Merkurem leží na zemi jeho okřídlená čapka a caduceus, vedle leží atributy Amorovy - luk a toulec se šípy. Napravo stojí nahá Venuše (draperie přes ruku) a ukazuje pravicí na Merkura. V pozadí vlevo kruhový chránek se sochou Merkura, k níž se vkleče modlí dvě postavy. Před chrámkem zapálený oltář, u něhož obětuje kněžka (plášť přetažený přes hlavu)., Fučíková 1997#, I/324, and Podle doprovodného textu byl mědiryt zhotoven podle ztraceného obrazu Bartholomea Sprangera, podle něhož byla později zhotovena kopie (Rossacher 1981). Pod obrazem je vysvětlující text, jehož první řádka je parafrází Vergiliova slavného verše ze Zpěvů pastýřských: "omnia vincit Amor: et nos cedamus Amori (Verg. ecl. 10, 69). Jelikož se v textu výslovně píše, že Amorovi ustupuje Moudrost (Sapientia), nelze smysl obrazu omezovat na výmluvnost (Kaufmann 1988, 20.77; Fučíková 1997, I/324). Doprovodný text se velmi těsně váže k obrazu a jeho poslední dvouverší vysvětlují scénu s obětníky a Merkurovým chrámem, která je v pozadí: i když se chceme chovat moudře, nakonec stejně podlehneme Amorovi. Kdybychom Merkura chápali výlučně jako ztělesněnou výmluvnost, výjev v pozadí by nedával smysl.