Publikace analyzuje spíše ojediněle se vyskytující kritickou recepci Ingardenovy koncepce uměleckého literárního díla v rámci angloamerické estetiky a filozofie. Cílem je představit ontologickou a epistemologickou teorii literárního díla polského fenomelologa Romana Ingardena tak, jak je interpretována v převážně analyticky smýšlejícím prostředí, rozvíjející dědictví anglosaské filozofické tradice. Součástí práce je rovněž snaha o "argumentaci", tedy převod Ingardenovy teorie do diskurzu analytické estetiky. ,Anglo American Reception Ingarden s Concept of the Literary Work analyzes the rather sporadically occurring critical reception of Ingarden s concept of the literary work of art within the Anglo-American aesthetics and philosophy. The aim is to present Ingarden's ontological and epistemological theory of the literary work of art as interpreted in a mainly analytically thinking environment emerging Anglo Saxon philosophical traditions heritage. Finally, this thesis tries to "argumentizate" the topic, namely to transpose some basic concepts and ideas of Ingarden's theory into a concept framework of analytic aesthetics.
It is often supposed that linguistic, conceptual and, perhaps, other kinds of intuitions are one of the most important tools used to test theories in analytical philosophy. On this view, intuitions thought to be rich enough to be applicable to all the data the philosopher has used in formulating and testing her theory; but specific enough to enable one to choose between competing theories; and transparent enough to be clearly relevant for the theory. In the light of certain examples from epistemology and philosophy of language, it is claimed here that these requirements are not met. Consequently, evaluation of philosophical theories on the basis of intuitions leads to unreliable and problematic results., Marián Zouhar., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Předložený text je recenzní studií Rortyho knihy Filosofie a zrcadlo přírody, jež byla nedávno převedena do českého jazyka. V první části recenzent porovnává slovenský a český překlad a upozorňuje na kvality toho českého. V druhé části přibližuje hlavní strukturní momenty Rortyho argumentu – od genealogického zvýraznění nahodilosti novověké představy reprezentace a vysvětlení důvodů k nadřazení epistemologie nad ontologii až ke kritické dekonstrukci této myšlenky a k Rortyho návrhu na nové pojetí a novou funkci filosofie. V následující části prostřednictvím odpovědi T. Marvanovi poukazuje na nekonzistentnost v Rortyho díle – na jeho přetrvávající příslušnost k novověké tradici myšlení, jež devalvuje jeho důsledný antireprezentacionalismus. V poslední části textu vyjadřuje naději, že se četba Zrcadla stane inspirací k četbě dalších – méně módních, ale přesto stejně ostrakizovaných – děl a autorů., This article is a review study of Rorty’s book Philosophy and the Mirror of Nature, which was recently translated into Czech. In the first part, the reviewer compares the Slovak and Czech translations and draws attention to the qualities of the Czech. In the second part, the main structural points in Rorty’s argument are described – from the genealogical stress on the arbitrariness of modern conceptions of representation and the explanation of the reasons for the primacy of epistemology above ontology, to the critical deconstruction of this thought and to Rorty’s proposal of a new conception and new function of philosophy. In the following part, by the way of a response to T. Marvan, an inconsistency in Rorty’s work is drawn attention to – that is its continuing attachment to the modern tradition of thinking, something which detracts from the consistency of his anti-representationalism. In the final part of the article, a hope is expressed that the reading of the Mirror will be an inspiration for further reading of less fashionable, but rather ostracised, works and authors., and Radim Šíp.