Studium jednotlivostí v souboru otázek lidové kultury úžeji vymezeného regionu, jakým je jihovýchodní Morava, přináší jisté metodické potíže, ale pro přípravu syntetických prací je nezbytné.
Jednou z těchto jednotlivostí je i otázka zápřahu skotu, která se jeví
jako důležitý kulturně historický doklad zejména proto, že jde o
nářadí regionálně odlišené a tím i pro řešení některých
inter-etnických problémů zajímavé.
První klasifikaci zápřahového ústrojí podává K. Moszyński, již
upřesňuje W. Jacobeit a u nás J. Kramařík. Na jihovýchodní Moravě
se podle jejich klasifikace setkáváme pouze s typem dvojitých jařem kohoutkových, z nichž se v 2. polovině 19. století vyvíjí jařmice
pro jeden kus dobytka. Autor sleduje zejména rozšíření dvojitých kohoutkových jařem na území jihovýchodní Moravya vývoj jařmic,
který je zajímavý tím, že má jisté regionální rozdíly. Zatímco v Pomoraví se vyvíjejí těžké kovové jařmice s poduškou v pozdější chomouty, na severním území této oblasti se udržují dřevěné jařmice s podhrdelnicí. Pokud jde o jha nárožní, známá z jižních
Čech i jihozápadní Moravy, nebyla v lidovém inventáři zkoumané
oblasti doložena. Výjimku tvoří nárožní jha z okolí Hranic, která však
nepochybně patří mezi nálezy z velkostatků, na nichž se i jinde na
Moravě používala.
Zápřah skotu a jeho vývoj souvisí zřetelně se změnami ve způsobu
hospodaření a je proto třeba mu z tohoto hlediska věnovat pozornost.