In this study, the demographic profile of the Roman population buried in Gerulata, southwest Slovakia, is reconstructed. Our research is based on those human skeletal remains, which were anthropologically examined and thus allowed us to partially estimate the mortality pattern of this population, chronologically dated between the 1st and 4th centuries CE. By means of current demographic methods the basic mortality parameters from the estimated life table are compared with different population models, with pacific regard to the identification of potential biases, two of which - the general infant under-representation and the unbalanced sex ration - are further discussed., Lucia Hlavenková, Jaroslava Schmidtová, Tomáš Zeman., and Obsahuje odkazy pod čarou
Libor Kalčík, František Trampota, Blanka Mikulková, Marek Kalábek, Richard Bíško, Adam Fojtík, Miroslav Popelka, Tereza Tichá Krasnokutská, Soňa Králová, Jiří Juchelka, Pavel Fojtík, Jan Jílek, Ivan Čižmář, David Rožnovský, Samuel Španihel, Tereza Kašparová, Jiří Zubalík. and Obsahuje seznam literatury
This article presents the results of the latest surface and geophysical surveys at the Przeworsk culture site 13 in Wrzępia, Lesser Poland Province. According to the results of magnetic prospection, more than 130 anomalies typical for kilns are present here. Based on the results of surface survey, their interpretation as pottery kilns is most likely. The pottery center specialised mostly in the production of Krausengefässe type of storage vessels. This is confirmed by the presence of almost exclusively of this pottery type on the site’s surface. The results of prospections shed a new light on pottery production in the region. and Článek představuje výsledky nejnovějších povrchových a geofyzikálních výzkumů v lokalitě przeworské kultury Wrzępia 13 v Malopolském vojvodství. Výsledky těchto výzkumů umožnily identifikovat dosud druhé největší centrum výroby římské keramiky ve středoevropském barbariku. Na základě výsledků magnetického průzkumu se odhaduje existence více než 130 pozůstatků hrnčířských pecí. Téměř výhradní přítomnost zlomků keramiky typu Krausengefässe na povrchu lokality vrhá nové světlo na hrnčířskou produkci v regionu.
Při detektorové prospekci v letech 2005–2012 byla na severozápadní Moravě a ve východních Čechách získána kolekce drobných kovových předmětů z doby římské. Příspěvek představuje dosud nepublikované nálezy z mladšího úseku starší doby římské a z mladší doby římské. Prezentované výrobky zhotovené bez výjimky z neželezných kovů prokazují vliv římského prostředí. Slabě je doložen i vliv východogermánského prostředí. and A collection of Roman period fibulae was acquired during field surveys with a metal detector in 2005–2012 in northwest Moravia and in east Bohemia. The work presents unpublished fibulae from the late phase of the Early Roman period and from the Late Roman period. Made exclusively of non-ferrous metals, the presented fibulae demonstrate a Roman influence. Weak east German influences are also documented.
V rámci záchranného výzkumu polykulturního sídliště na hranici katastrů Úhřetice a Tuněchody byly prozkoumány zahloubené části dvou pyrotechnologických objektů z doby římské. Cílem článku je rekonstrukce stavebních postupů, podoby a funkce těchto zařízení za využití mezioborového přístupu zahrnujícího analýzu petrografickou, sedimentologickou, mineralogickou, geochemickou, xylotomární, analýzu makrozbytků rostlin a otisků rostlin. Analýzou popelovité vrstvy z výplně objektů byly identifikovány úlomky sparitického karbonátu, který je dokladem využití pecí pro pálení vápna. Analýza mazanice umožnila vytvořit testovatelné hypotézy o konstrukci zařízení a aplikovaných technologických postupech. and The sunken parts of two pyrotechnological features from the Roman period were studied during rescue excavations of a polycultural settlement. The aim of the article is to reconstruct the construction procedures, and the form and function of these facilities by means of a multidisciplinary approach employing petrographic, sedimentological, mineralogical, geochemical analyses, xylotomy, and by the analysis of plant macro-remnants and plant imprints. Fragments of sparitic carbonate, evidence of the use of the kilns for the firing of lime, were identified through the analysis of the ashy layers from the fill of the feature. The analysis of the daub enabled the formulation of a testable hypothesis on the construction of the kiln and the applied technological procedures.
Římské vojenské tažení, které mělo v r. 6 po Kr. zničit Marobudem vytvořenou říši Markomanů, nebylo nikdy zahájeno. Operační plán tažení předpokládal klešťovitý úder vedený od Rýna Sentiem Saturninem a od Dunaje Tiberiem. Názory o jeho uskutečnění vycházejí z rétorického líčení událostí Velleiem Patercullem formou tzv. panegyricu na Tiberia, které zdůrazňuje vynucené dramatické ukončení tažení krátce před spojením obou vojenských uskupení. Ve skutečnosti tato vojska vůbec nevykročila z míst svého soustředění. Dávat proto do souvislosti římské opevnění u Mušova s polním tažením v r. 6 po Kr. není odůvodněné. and The military subjugation of Maroboduus’ empire, planned for 6 AD by Augustus and Tiberius: a war without campaigns. The Roman military offensive against the heart of Maroboduus’ regnum in Bohemia in AD 6 – as described by C. Velleius Paterculus – never really began. The plan of campaign was a pincer movement by two Roman army groups, one commanded by Sentius Saturninus moving in from the Rhine while the other under Tiberius approached from the Danube. Contrary, however, to the rhetorical account by Velleius – who in his panegyric on Tiberius dramatised the campaign’s abortion as having been compelled by the Pannonian revolt before the generals could unite and join battle with the enemy – the two armies never left their deployment zones. It is therefore incorrect to connect the archaeological traces of Roman fortifications at Mušov-Burgstall, and the Augustan/Tiberian age artefacts excavated at the same site, with this war.