The surface surveys over the Mohelno highland plateau microregion, bordered by Oslava River to the north and Jihlava River to the south, have a long tradition with many resultant collections. Part of those collections that were available for study to the authors (including their own fi nds) were reanalyzed. Generally, this microregion is distinctive due to its specifi c Early Upper Paleolithic industry (or industry from the Middle to Upper Paleolithic transitional period) combining Levallois technique and bifacial reduction. Although the association of these two components is an important question for current archeology, the material from this microregion cannot be used for addressing this question because the collections are from surface scatters so the level of assemblage homogeneity and chronological control cannot be established. Although the local Krumlovský les-type chert dominates the raw material spectra, imports of Stránská skála-type chert and radiolarite also occur. Other raw materials include local siliceous weathering products, Cretaceous spongolite chert and rock crystal. In addition, Aurignacian occupation (with prevailing erratic fl int in raw material spectra) was documented at one site, supplemented by several isolated finds., Petr Škrdla ... [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Lokalita Mohelno-Plevovce leží pod úrovní hladiny Mohelenské údolní nádrže. V průběhu posledních dvou let jsme realizovali povrchový průzkum břehu nádrže. Objevili jsme také tři místa, kde artefakty dosud spočívají v intaktních sedimentech. V rámci koncentrace 3 jsme navíc zachytili struktury vyskládané z plochých kamenů. Díky odstávce přečerpávací elektrárny byla v září 2013 hladina přehrady po tři dny na minimální úrovni. Během krátkého výzkumu jsme zdokumentovali šestihrannou strukturu vyskládanou z plochých kamenů, která měla průměr 3 m. Zatímco v rámci struktury hustota nálezů výrazně vzrostla, vně struktury výrazně klesala, a to až na úroveň jednotlivých kusů, což interpretujeme jako vliv bariéry podél hranice dlažby. Industrie, která je datována ke konci LGM, je charakteristická strmě retušovanými škrabadly a specifickými drobnými otupenými mikrolity, které mají nejbližší analogie v oblasti severně od Černého moře. and The site of Mohelno-Plevovce is situated below the water line of the Mohelno water reservoir. Over the last two years we conducted surface surveys along the edges of the reservoir which yielded a collection of stone artifacts. We discovered three areas with in situ artifacts within intact sediments. In addition, we identified 3 structures consisting of flat stones within area 3. During September 2013, the hydroelectric power plant underwent maintenance and for a period of three days the water level was at its minimum. We documented a hexagonal flat stone pavement 3 m in diameter. Within the paved area the artifact density was relatively high. Outside the paved area the density of finds decreases rapidly, which indicates a strong barrier-effect along the pavement boundary. The industry has been dated to terminal LGM and is characterized by steeply retouched end scrapers and specific tiny backed microliths with the closest analogy in the North Black Sea Region.
V článku jsou zveřejněny první nálezy bronzových forem z doby laténské a římské na území ČR. Ve formě z hradiska „Obírka“ u Loučky byly zhotovovány spony typu Almgren 65, soubor forem nalezený u Dyjákovic sloužil k odlévání komponent bronzových koňských řetězů typu Vimose z mladší doby římské. Současně byly shromážděny další součásti tohoto typu řetězu, především dvou žaludovitých mezičlánků, z oblasti středního Podunají. Jejich koncentrace spolu s nálezy forem na jejich výrobu (Drösing, Dyjákovice) naznačují, že výrobu řetězů typu Vimose lze předpokládat právě v této oblasti. Diskutována je otázka výskytu a účelu bronzových forem; jejich výrazně menší počet oproti formám kamenným lze pravděpodobně vysvětlit tím, že opotřebené bronzové formy byly dále recyklovány. and The article presents the first finds of bronze forms from the La Tène and Roman eras discovered within the territory of the Czech Republic. The form found at the “Obírka” hillfort near Loučka (central Moravia) was used to manufacture Almgren 65 brooches, while the set of forms found at Dyjákovice (southern Moravia) was used to cast the components of bronze Vimose-type horse harnesses from the late Roman era. The concentration of components for this type of harness in the central Danube region and the discovery of forms for their manufacture (Drösing, Dyjákovice) allow us to assume that Vimose-type harnesses were manufactured in this region. The article discusses the question of the incidence and purpose of the bronze forms; their significantly smaller number as compared to stone forms can probably be explained by the possibility that any worn bronze forms were recycled.
The study analyses the ethnographical articles in selected periodicals published in the second half of the 19th century in Moravia: the Koleda calendar (1851-1858), the Koleda magazine (1876-1881) and the Komenský magazine (1873-1902). This study comments on the contribution of these publications to the documentation of folk culture in Moravia and formation of ethnology as a scientific discipline. It highlights the share of the editors and
contributors in the formation of the calendar and both magazines and points out some motives which led to the publication of the ethnographical texts. It recalls some fundamental articles. The analysed periodicals primarily focused on folklore in the Czech lands as well as other Slavic countries, family and annual customs and superstitions. In all three cases, ethnography was a supplementary, not a primary theme. The occurrence of ethnographical texts depended on current situation.
Informace o nové sídlištní lokalitě na střední Moravě, která má počátek na konci stupně LT B2 a rozkvět v období LT C1-2, v jehož závěru osídlení na ní končí. Nálezy ukazují, že jde o důležité výrobní a obchodní centrum nadregionálního významu, srovnatelné s nedalekým oppidem Staré Hradisko, které na ně časově navazuje. Na rozdíl od Starého Hradiska se silnými vazbami především na českou bójskou oblast vykazuje lokalita Němčice silný vztah k střednímu Podunají s kontakty se slovinským a severoitalským územím. Příčinu časově následné existence obou mocenských center s výrazně odlišnými nadregionálními vazbami lze spatřovat s největší pravděpodobností v závažných historických změnách ze závěru 2. stol. př. n. l., spojených s pohyby germánských kmenů na našem území. Z lokality pochází doposud největší a skladbou nejvýznamnější soubor mincí z doby laténské nejen na Moravě, ale i v celém středodunajském prostoru. Doposud evidovaných 424 mincí lze rozdělit do tří skupin: domácí keltské, cizí keltské a jiné (antické) ražby. and Information regarding a new settlement site in central Moravia, which appeared at the end of the LT B2 phase and flourished in the LT C1-2, when occupation ended. The finds indicate that this was an important production and trading centre of supra-regional importance, comparable to the nearby oppidum at Staré Hradisko, to which it is related in time. Unlike Staré Hradisko, with its strong links above all to the Bohemia Boii territory, the site of Němčice displays a marked relationship with the Danube basin, with contacts to Slovene and northern Italian territories. The cause underlying the successive existence of the two power centres, with their conspicuously different supra-regional ties, is most likely associated with the major historical changes that took place at the close of the 2nd century BC, with the influx of Germanic tribes into what are now the Czech Lands. This site has yielded what is thus far the largest and, in terms of composition, most significant collection of La Tène coins not only from Moravia but from anywhere on the Middle Danube. The 424 coins identified thus far can be divided into three groups: domestic Celtic, foreign Celtic and other (ancient) mintings.
Nehrazená sídlištní lokalita Němčice na Moravě poskytla doklady existence dosud nejstarší sklozpracující dílny v laténské Evropě, zhotovující nejpozději v LT C1 a dále v LT C2 artefakty označované často jako „keltské sklo“. Soubor více než 2000 ks skel odtud obsahuje nejen stovky finálních produktů – náramků, kroužků, rozdělovačů a korálků, ale v hojné míře i sklářský odpad, polotovary, zmetky a kusy surového skla. Série vzorků skel z Němčic a dalších evropských nálezů byla podrobena analýzám SEM-EDS a NAA. Jejich výsledky potvrdily stejné chemické složení výrobní komponenty a finálních výrobků z lokality i shodu se současnými soubory laténských skel. Porovnání přírodovědných a archeologických dat ukazuje možnosti a limity využití použitých typů analýz pro jednotlivé aspekty studia skel z laténského období. and The open settlement of Němčice in Moravia (Czech Republic) provides evidence of local glass-working, the earliest so far identified in La Tène Europe. By the LT C1 period at the latest the workshop produced artefacts usually classified as “Celtic glass”. The assemblage of over 2000 objects includes not only hundreds of finished products such as glass bracelets, rings, spacers and beads, but also a considerable quantity of glass-working waste, semi-products and raw glass. A series of glass samples from Němčice and other European sites were submitted to SEM-EDS and NAA analyses. Their results confirmed the similar chemical composition of the glass-working component and finished products from the site to that of other La Tène glass assemblages. Comparison of chemical and archaeological data points to the significance and limits of the applied analytical methods for different aspects of pre-Roman glass research.
Příspěvek prezentuje dvojici artefaktů vyrobených z lidských kostí, pocházející z různých lokalit mladší doby bronzové na Moravě. Vzhledem k jistým formálním shodám jsou dále prezentovány nálezy hlazených a vrtaných artefaktů podobného stáří, vyráběných ovšem z mnohem běžnějšího materiálu, kostí koně a tura. Z prozatím nepočetných publikací podobných předmětů pravěkého původu se zdá, že mezi nimi jsou artefakty funkčně interpretovatelné jako brusle či skluznice saní, stejně jako artefakty zcela odlišné funkce, užívané jako hladidla na kůži či jinak. and Non-traditional material and a non-traditional object. A neglected sort of the Late Bronze Age bone industry. The work presents a pair of artefacts made from human bones and originating from various locations in Late Bronze Age Moravia. Due to a certain formal congruence, also finds of smoothed and drilled artefacts of a similar age are presented, which are however made from more common material such as horse or ox bone. From a smaller amount of publications on similar artefacts of prehistoric origin published thus far, it appears that these also include items that can functionally be interpreted as skates or sled runners, as well as artefacts of an entirely different function, used as hide burnishers, or other.
Looting of archeological sites using metal detectors poses the greatest problem for contemporary archeology. The scale of the resulting damage often lies beyond our imagination. This study brings to attention three new bronze hoards looted from “Tabulová hora” site, which were revealed to archeologists at the Regional Museum of Mikulov. These hoards together with unofficial information from looters themselves, and other such known cases, testify to the dramatic differences between the “known” and the “unknown” in the world of archeological metal artefacts. This paper suggests, that the estimate of about one hundred hoards looted from “Tabulová hora”, may not to be unrealistic., Aleš Navrátil., and Obsahuje seznam literatury
In 2019, a metal-detector find of an exceptionally well-preserved weapon was made in the complex of Ždánice Forest. We can classify it as a long-sword of Type XVIa, H1, 1b (according to Oakeshott 1964; Głosek 1984, 39–40, Fig. 4) and date it to the turn of the 15th century. Its blade was marked on both sides with three marks taking the form of a forked cross, a diagonal consisting of three equilateral crosses and, finally, a bishop's crosier. The weapon was assembled from a blade of Passau provenance and hilt-components characteristic of the wider Central European region. These and other facts concerning the sword were obtained through detailed analysis, which this study introduces.
Im Komplex der volkstümlichen Bekleidung in Mähren hat sich ziemlich lange ein altertümlicher Kleidungsbestandteil erhalten, der seine Parallelen bei allen Völkern der nördlichen Zone hat, die zur Anfertigung der Bekleidung Pelze verwenden. Dieses Bekleidungsstück entstand aus zwei über die Schultern geworfenen Häuten; es ist also eigentlich der Typ eines Ponchos und hat deshalb eine Schulternaht, weil das verwendete Material mit seiner Dimension zum Schutz vor der Kälte nicht ausreichen würde. In diesem Stadium ist es dem Schlechtwetterumwurf nahe verwandt, dem sog. Kotzen aus grobem Wollstoff (Lodenstoff), wie er in Oberösterreich und Tirol getragen wird. Da die Lederstücke verhältnismässig schmal waren, kam es notgedrungen zu ihrer Vernähung an den Seiten. So entstand eine lange ärmellose Pelzweste, was wahrscheinlich die ursprüngliche Form des Streifenpelzes ist, der bei uns noch im ausgehenden 18. Jahrhundert auf einem alten Votivbild aus der Kirche in Příbor belegt ist. Die endgültige Form, wie sie aus zahlreichen, vor allem ikonographischen Belegen aus der Haná aus dem 18. Jahrhundert bekannt ist, wurde derart gestaltet, dass man an die Weste Ärmel, gleichfalls aus Pelz, anfügte. Dieser Pelz stand in der Entstehung und im Typ einem Hemd nahe, als welches er auch von den Informatoren charakterisiert wird. Im gleichen Masse, wie dieses Kleidungsstück für kühle Witterung geeignet war, war es unpraktisch zum Anziehen. Wegen seines anliegenden Charakters konnte man es ohne Hilfe von aussen weder aus- noch anziehen. Bei den Westen sowie auch bei den Pelzen wurde der natürlich zipfelarlige Unterteil des Pelzes durch ein Zuschneiden vorn und hinten hervorgehoben, in älterer Zeit auch noch an den Hüften. Dies hatte nicht nur Zierbedeutung, sondern verfolgte auch praktische Zwecke. Die Chronologie der Berichte über das Vorkommen und das Verschwinden hängt mit der geographischen Verbreitung des Streifenpelzes zusammen. Wenig bekannt sind konographische Quellen aus dem südlichen Teil Mittelmährens, die zu den ältesten gehören, wenngleich sie erst aus dem 18. Jahrhundert stammen., So wird unter den Siegeln von Gemeinden im Gebiet von Moravský Krumlov auch des Siegel des Dorfes Tulešice mit dem Datum aus dem Jahre 1709 angeführt, auf dem deutlich ein Bauer in einem Streifenpelz ¨veranschaulich ist. Aus dem Ende der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts stammt ein Bild der Stadt Brno zur Zeit der Fronleichnamsprozession von Korrompay. Unter den Zuschauern befindet sich auch ein kniender Bauer aus der Umgebung von Brno, der einen realistisch veranschaulichten Streifenpelz trägt. Etwas jünger ist die Krippenfigur aus der Minoritenkirche in Brno. Bald nachher verschwindet dieser Pelz aus der Tracht der Landbevölkerung um Brno. Aus dem J. 1800 stammt ein Archivbericht aus Velké Němčíce im südlichen Teil des Bezirkes Židlochovice. Je weiter man von Brno gegen Osten geht, desto länger erhielt sich dieses Kleidungsstück. Hier bilden die Gegenden um Vyškov, Bučovice, Ždánice und der nördliche Teil des Bezirks Kyjov einen einheitlichen Komplex. Für das Gebiet um Vyškov und Bučovice sprechen hinsichtilch des Streifenpelzes Malereien auf Fayencestücken, die ihre Inspiration durch Beobachtung der Umgebung gewannen. Ferner ist ein Bericht aus Kožušice (Bez. Bučovice) aus dem J.1900 wertvoll, der sich wahrscheinlich auf die Mitte des 19. Jahrhunderts bezieht. Auch können Berichte von Lehrern aus Věteřov und Stražovice aus dem J. 1893 Bezug auf diese Jahre haben. Die Bürstenbinder aus Ježov im nördlichen Teil des Bezirkes Kyjov trugen Streifenpelze noch um das J. 1860. In vielen Gemeinden ist dieser Pelz längst verschwunden, aber die Informatoren behalten die Vorstellung vom schwierigen Anziehen sowie die Bezeichnung des Kleidungsstückes noch immer im Bewusstsein., and Článek zahrnuje poznámkový aparát