Venuše, Juno (páv, žezlo) a Ceres (věnec z klasů), všechny bohyně jsou nahé., Kaufmann 1988#, 20.83., and Obraz dochován pouze krasbami, jež možná pouze kopie Sprangerových kreseb: Wien, Albertina; Amsterdam. De Boer; Darmstadt, Hessisches Landesmuseum; Davis, California, soukr. sbírka; Sotheby's 25 June 1970. Téma zobrazeno na Raffaelem navržené nástěnné malbě v Sala di Psiche, Villa Farnesina, Řím, 1519.
Olej na plátně (164,5 x 126 cm): nalevo sedí Flora (květiny ve vlasech, na klíně košík s květinami, modré šaty), zprava k ní přistupuje Ceres (koruna z klasů, zlaté šaty), u jejích nohou srp a putto vázající snop. Za Ceres putto se slunečníkem, v popředí dva putti s květinami. Výjev je zasazen do parku, za Florou je kamenná váza, za Ceres průhled do krajiny s budovami nalevo a horami napravo., Zlatohlávek 2009#, s. 171, O 35.., and Obraz je protějškem k obrazu spojujícímu dvě zbývající roční období (Sankt-Peterburg, Bakchus a Zima).
Na severním okraji Šlapanic kašna, v ní tři bohyně stojící na soklech: Venuše s jablkem, Cérés s košíky s ovocem, socha dívky (průmyslově vyráběné zahradní plastiky).
Pohár s víkem (18, 5 cm): na víku je Ceres, Bakchus a Venuše. Na těle nádoby dva výjevy s Aktaiónem. Na hlavním je polonahá Diana (měsíční srpek na čele) v potoce, před ní Aktaión (čapka, kabátec, vysoké boty, přes rameno brašna), na čele parůžky. Okolo jsou nahé Dianiny družky a lovečtí psi, v popředí nalevo Nymfa stojí a napravo sedí. Nalevo vepředu leží na zemi toulec a luk, další toulec a luk visí na stromě vzadu napravo. Výjev je zasazen do lesní krajiny. Na zadní straně je menší výjev: lovci na koních se psy zabíjející jelena, v něhož se Aktaión proměnil, Prag um 1600#, I, č. 354 s. 477-478., and K reliéfu se dochovala Vianenova přípravná kresba (viz: Frankfurt am Main, Diana a Aktaión).
Při přestavbě budova z roku 1541 opatřena bosovaným portálem a šíty, všechny ukončeny čučky, z nichž střední sedí na konzole podobně jako na radnici v Plzni. Na křídlech postranních štítů voluty, křídla středního štítu tvoří vykrojení delfíni. Sgrafitová výzdoba mezi 2. a 3. oknem v 1. patře: Spravedlnost (váhy, meč, fascis, šátek na očích), v pásu pod štítem, ležící postavy zleva: Vulkán (kovadlina, kladivo), Neptun (trojzubec), Ceres (klasy, věnec z klasů). Ve štítě tři figury: and Šamánková 1961#, 98.
Mědiryt ze tří desek (43 x 85, 4 cm): svatební hostina (69 postav) v oblacích nad přímořskou krajinou zabydlených putti (rozhazují květiny, jeden rozlévá voňavky). Nalevo je průvod Nymf přinášejících jídlo, který střeží Herkules (lví kůže, kyj), u jeho nohou Sfinga. Vedle Herkula stojí Ceres (koruna z klasů, roh hojnosti), která dohlíží na průvod s jídlem, napravo od ní Bacchus (kůže přes rameno) rozlévá víno. Pod Bakcehm říční božstvo (nádoba, kormidlo). U stolu sedí nalevo Pluto (dvojzubec), Mars (přilba) a Neptun (trojzubec), uprostřed Merkur (okřídlená čapka) servíruje jídlo Juno a Jupiterovi, napravo v čele stolu sedí Amor a Psyche. Hora s motýlími křídly zdobí hodovníky květinami. Za novomanželi je orchestr Múz dirigovaný Apollónem (zář okolo hlavy, housle), za Apollónem stojí Diana (luk, kopí na kance). Napravo Marsyas (syrinx) a Chronos (kosa) pojídající dítě. Zcela vpravo stojí Vulkán (kladivo) u kovadliny. Nad hostinou vlevo sedí na oblaku Fama (trubky), Prag um 1600#, I, č. 312 s. 420., and Jeden z prvních a nejvlivnějších monumentálních tisků. Inspirací byly Apuleiovy Proměny (6, 24): Amor a Psyche v čele stolu, vedle nich Jupiter a Juno, Bakchus jako číšník, Hora zdobící hodovníky květinami, zpívající Múzy, které doprovází Apollón (na na citharu, ale na housle), Marsyas se syrinx (u Goltzia však nehraje) a rozstřikování voňavek (ne Grácie, ale putti). Vzorem pro výtvarné pojetí byly dvě nástropní fresky v Loggia di Psyche (Řím, Villa Farnesina) od Raffaela a jeho dílny (1517-1518), z nichž svatební hostina Amora a Psyche se Apuleia držela ještě těsněji. Odtud Spranger převzal některé některé postavy i celé skupiny (napřiklad Bakchus nalévající z oinochoe víno do číše, kterou drží putto), ale i motivy, které v Apuleiovi nejsou, například sfinga s Porady bohů. Spranger se však inspiroval i pozdějšími zobrazeními hostin bohů, např. ze svatební hostiny Amora a Psyche v Palazzo Te od Giulia Romana (1526-1528) převzal na okraji umístěného Vulkána ukazujícího na hodovníky.
Na boční fasádě vilového domu vlevo od hlavního vchodu nad sebou dvě niky se sochami: dole figura nahého muže s plnovousem, v zástěře, levá ruka se opírá o sloupek (kovadlinu?), v pravé ruce drží kladivo? - Vulkán (Práce). Nahoře stojící postava nahé ženy, kolem těla drapérie, v levé ruce drží roh hojnosti, u levé nohy snop obilí - Cérés (Hojnost). Smyslem sochařské výzdoby je alegorie: práce přináší hojnost.
Olejomalba na plátně (132, 5 x 115 cm): Venuše (oděv přes hlavu, odhalené ňadro) si hraje s Amorem a objímá levicí, v níž drží luk, Ceres (věnec z klasů), klas s vlčím mákem v ruce. Amor je bez křídel, v ruce drží šíp, toulec leží vedle, pod ovocem. Za Venuší Bakchus (révový věnec, kůže s kopýtky), mačká z hroznu štávu do nastavené dlaně. V pozadí strom, v průhledu krajina s Apollónem ? (luk, toulec) stojícím nad zabitou nestvůrou (Python ?)., Kaufmann 1988#, 6.7., and Obraz připsán také Josefu Heintzovi staršímu a datován do let 1582-1595 (Prag um 1600, I, č. 133). Alegorie míru, který nastolila vláda Rudolfa II., což zdůrazňuje skupina v pozadí.