Nárožní pětipodlažní nájemní dům, tzv. "Goldmann-ház", postavený podle projektu G. Karvalyho pro Józsefa Goldmanna roku 1911. Fasádu budovy zdobí naznačené pilastry s kanelováním a reliéfy s figurálními alegorickými výjevy na obou průčelích, na schodišti u vchodu uvnitř domu údajně další majolikové reliéfy z továrny Zsolnay. Některé výjevy z jednoho průčelí se na druhém průčelí opakují. Boční fasádu do ulice Abonyi zdobí osm figurálních kompozic. V přízemí vedle sebe dvojice shodných reliéfů se čtveřicí ženských postav. Dvojice žen v objetí (drží se za ruce a kolem pasu), nahá žena drží levou rukou roušku pozdviženou nad levým ramenem, druhá v antické říze drží velký věnec. Ve druhém patře další čtyři reliéfy: zleva trojice nahých postav, dva muži, jeden drží vavřínovou snítku, žena (scéna Loučení); skupina stojících nahých mužů s býkem, jeden muž drží býka za udidlo, druhý v podřepu pije ze džbánu (Rolnictví); skupina nahých mužů se třemi koňmi, jeden drží koně za opratě, druhý v podřepu pije ze džbánu (Mír); čtveřice postav stojících za sebou, v popředí nahý muž a žena. Ve třetím patře, uprostřed fasády, jeden reliéf s pěti bojovníky - jeden z nich sedí na koni a kopím útočí na ležící postavu (Válka). V pátém patře tři reliéfy: zleva žena s hadem, dvě dvojice ženských postav v antickém oděvu postojem připomínající karyatidy. Fasádu nároží zdobí další reliéfy, většina z nich opakuje výjevy z fasády do ulice Abonyi. V prvním patře skupina postav, v popředí nahý muž a žena; skupinka nahých žen a dětí, uprostřed busta na soklu, žena stojící u busty se otáčí dozadu ke dvěma malým dívkám, první drží nádobu, z níž "tvůrce" nabírá hlínu, druhá stojící žena u busty drží skloněnou palmovou ratolest, za postavami v prvním plánu skupinka žen, jedna z nich drží velký věnec (Umění); skupina tančících nahých dívek (Tanec)., Ráday 1998, s. 307, obr. s. 86-87, and Figurální kompozice reliéfů zdobících tento dům jsou typickým příkladem alegorií vycházejících tématicky i formálně z antického umění. Jsou tu alegorické scény představující boj a život v míru (Umění, Rolnictví, Mír, Válka, Tanec) a kromě heroické nahoty a antikizující drapérie je to i formální zobrazení postav. Například na reliéfu, na němž je zobrazen souboj jezdce s pěšáky jsou to: motiv bojovníka na koni útočícího na ležícího muže, motiv nahého muže zobrazeného zezadu, ale s hlavou otočenou do profilu, nahý bojovník útočící zprava, levá noha pokrčená, pravá natažená, pravá ruka pozdvižená se zbraní nad hlavou. Antická inspirace je zřejmá i u ostatních výjevů (ženy držící věnec, skupiny nahých mužů a žen stojících v kontrapostu, muži s koněm, s býkem, karyatidy). Některé motivy je možné sledovat k původnímu antickému zdroji inspirace, například k reliéfnímu vlysu na athénském Parthenonu. Kopie antických reliéfů patřily v 19. století mezi nejčastěji reprodukované antické památky, které byly veřejně dostupné ve většině evropských metropolí ve sbírkách sádrových odlitků.
Nárožní pětipodlažní nájemní dům, tzv. "Goldmann-ház", postavený podle projektu G. Karvalyho pro Józsefa Goldmanna roku 1911. Fasádu budovy zdobí naznačené pilastry s kanelováním a reliéfy s figurálními alegorickými výjevy na obou průčelích, na schodišti u vchodu uvnitř domu údajně další majolikové reliéfy z továrny Zsolnay. Některé výjevy z jednoho průčelí se na druhém průčelí opakují. Boční fasádu do ulice Abonyi zdobí osm figurálních kompozic. V přízemí vedle sebe dvojice shodných reliéfů se čtveřicí ženských postav. Dvojice žen v objetí (drží se za ruce a kolem pasu), nahá žena drží levou rukou roušku pozdviženou nad levým ramenem, druhá v antické říze drží velký věnec. Ve druhém patře další čtyři reliéfy: zleva trojice nahých postav, dva muži, jeden drží vavřínovou snítku, žena (scéna Loučení); skupina stojících nahých mužů s býkem, jeden muž drží býka za udidlo, druhý v podřepu pije ze džbánu (Rolnictví); skupina nahých mužů se třemi koňmi, jeden drží koně za opratě, druhý v podřepu pije ze džbánu (Mír); čtveřice postav stojících za sebou, v popředí nahý muž a žena. Ve třetím patře, uprostřed fasády, jeden reliéf s pěti bojovníky - jeden z nich sedí na koni a kopím útočí na ležící postavu (Válka). V pátém patře tři reliéfy: zleva žena s hadem, dvě dvojice ženských postav v antickém oděvu postojem připomínající karyatidy. Fasádu nároží zdobí další reliéfy, většina z nich opakuje výjevy z fasády do ulice Abonyi. V prvním patře skupina postav, v popředí nahý muž a žena; skupinka nahých žen a dětí, uprostřed busta na soklu, žena stojící u busty se otáčí dozadu ke dvěma malým dívkám, první drží nádobu, z níž "tvůrce" nabírá hlínu, druhá stojící žena u busty drží skloněnou palmovou ratolest, za postavami v prvním plánu skupinka žen, jedna z nich drží velký věnec (Umění); skupina tančících nahých dívek (Tanec)., Ráday 1998, s. 307, obr. s. 86-87, and Figurální kompozice reliéfů zdobících tento dům jsou typickým příkladem alegorií vycházejících tématicky i formálně z antického umění. Jsou tu alegorické scény představující boj a život v míru (Umění, Rolnictví, Mír, Válka, Tanec) a kromě heroické nahoty a antikizující drapérie je to i formální zobrazení postav. Například na reliéfu, na němž je zobrazen souboj jezdce s pěšáky jsou to: motiv bojovníka na koni útočícího na ležícího muže, motiv nahého muže zobrazeného zezadu, ale s hlavou otočenou do profilu, nahý bojovník útočící zprava, levá noha pokrčená, pravá natažená, pravá ruka pozdvižená se zbraní nad hlavou. Antická inspirace je zřejmá i u ostatních výjevů (ženy držící věnec, skupiny nahých mužů a žen stojících v kontrapostu, muži s koněm, s býkem, karyatidy). Některé motivy je možné sledovat k původnímu antickému zdroji inspirace, například k reliéfům západního průčelí Parthenonu. Kopie antických reliéfů patřily v 19. století mezi nejčastěji reprodukované antické památky, které byly veřejně dostupné ve většině evropských metropolí ve sbírkách sádrových odlitků.
Budova banky "Pesti Hazai Elsö Takarékpénztár Egyesület". Před zahájením stavby této budovy peněžního ústavu byla vyhlášena soutěž, které se zúčastnila řada tehdy významných architektů Rakousko-Uherska, mezi jinými například také Bruno Möhring a Friedrich Ohmann. V soutěži však zvítězil domácí tvůrce Ignác Alpár. Nárožní monumentální šestipodlažní budova (dnes burza) byla projektována s bohatou sochařskou výzdobou fasády jako secesní stavba s prvky neoklasicismu. Na každé straně nárožní kupole sedí dvojice žen s dětmi, vpravo se dotýkají rukama, mezi nimi úl a květy růží (alegorie měst Pešti a Budína). V úrovní prvního patra po obvodu celé budovy figurální reliéfy, z nichž některé se opakují. Stojící postavy mužů a žen jsou nahé, na těle mají pouze přehozenu drapérii a drží různé atributy. Po obou stranách nároží stojící žena drží ratolest vavřínu (Pověst ?) a stojící žena držící bohatý feston z růží (Krása); dále po pravé i levé straně pět dalších reliéfů: stojící muž se štítem, v ruce má meč, za ním větvička vavřínu (Mír); stojící muž v okřídleném klobouku, na nohou má okřídlené opánky, vedle něho křídlo (Merkur jako alegorie Obchodu); muž s hradební korunou na hlavě, za ním vavřínová ratolest (alegorie města); muž s kosou v ruce a džbánem u nohou, za ním obilí (Zemědělství); muž v přilbě, s modelem kostela u nohy a štítem v levé ruce (Víra); muž držící na ruce sošku nahého muže (Michelangelův otrok ?), za ním palmová ratolest (Umění nebo Vítězství); žena držící na obou dlaních okřídlenou sošku muže a ženy (Génius a Vítězství); žena s dítětem v náručí, v levé ruce drží džbán, u pravé nohy obilné klasy (Plodnost); žena s vavřínovou větévkou (Pověst ?); žena s květinovým festonem (Krása). Na fasádě směrem do Váci utca; žena s dítětem v náručí a džbánem v ruce (Plodnost); žena držící v obou rukách malou okřídlenou sošku ženy a muže (Génius a Vítězství); víru a národní cítění vyjadřuje staromaďarský bojovník s modelem kostela sv. Štěpána u nohou (Víra). Směrem do Türr István utca se opakují dva reliéfy žen s ratolestí a festonem, dále jsou nad portálem dvojice ženských postav v antické drapérii. Po obvodu vchodového ostění na průčelí do Deák F. u. další drobné reliéfy s postavami: muž s trojzubcem (Neptun); žena s rohem hojnosti (Fortuna), muž s globem (Věda (?), muž s pochodní (Pokrok) žena s dětmi (Plodnost nebo Mateřství), mladík s orlem (Svoboda ?)., Földes 1993, s. 28, 52; Gerle 1994, s. 10, 47 - 49., and Již v antickém Římu vznikla řada zobrazení, která v alegoriích a personifikacích připomínala, že město bylo rovněž centrem antického finčniství. Například postava bohyně Juno Monety (přídomek Junony Kapitolské), v jejímž chrámovém okrsku byla mincovna, nebo italské božstvo zisku, Mercurius, jehož chrámy byly střediskem obchodu a sídlem kupců. Reliéfy i plastiky na fasádě této budovy tématicky odkazují na funkci budovy, která sama má monumentální měřítko dotvrzující solidnost základů, na kterých provozovatelé banky staví. Na bankovních domech je typické například zobrazení Merkura (Hermés Trismegistos) jako božstva schopného z kamene Mudrců vytvořit zlato. Banka jako taková je však založena i na dalších solidních základech, které zajišťují hospodářskou prosperitu - Mateřství, Věda, Umění. Některé ikonograficeké inspirace sochařského ztvárnění reliéfů je možné hledat na pamětních medailích Napoleona Bonaparte, například nahý hrdina držící v ruce sošku - ve významu vojenského vítězství.
Budova banky "Pesti Hazai Elsö Takarékpénztár Egyesület". Před zahájením stavby této budovy peněžního ústavu byla vyhlášena soutěž, které se zúčastnila řada tehdy významných architektů Rakousko-Uherska, mezi jinými například také Bruno Möhring a Friedrich Ohmann. V soutěži však zvítězil domácí tvůrce Ignác Alpár. Nárožní monumentální šestipodlažní budova (dnes burza) byla projektována s bohatou sochařskou výzdobou fasády jako secesní stavba s prvky neoklasicismu. Na každé straně nárožní kupole sedí dvojice žen s dětmi, vpravo se dotýkají rukama, mezi nimi úl a květy růží (alegorie měst Pešti a Budína). V úrovní prvního patra po obvodu celé budovy figurální reliéfy, z nichž některé se opakují. Stojící postavy mužů a žen jsou nahé, na těle mají pouze přehozenu drapérii a drží různé atributy. Po obou stranách nároží stojící žena drží ratolest vavřínu (Pověst ?) a stojící žena držící bohatý feston z růží (Krása); dále po pravé i levé straně pět dalších reliéfů: stojící muž se štítem, v ruce má meč, za ním větvička vavřínu (Mír); stojící muž v okřídleném klobouku, na nohou má okřídlené opánky, vedle něho křídlo (Merkur jako alegorie Obchodu); muž s hradební korunou na hlavě, za ním vavřínová ratolest (alegorie města); muž s kosou v ruce a džbánem u nohou, za ním obilí (Zemědělství); muž v přilbě, s modelem kostela u nohy a štítem v levé ruce (Víra); muž držící na ruce sošku nahého muže (Michelangelův otrok ?), za ním palmová ratolest (Umění nebo Vítězství); žena držící na obou dlaních okřídlenou sošku muže a ženy (Génius a Vítězství); žena s dítětem v náručí, v levé ruce drží džbán, u pravé nohy obilné klasy (Plodnost); žena s vavřínovou větévkou (Pověst ?); žena s květinovým festonem (Krása). Na fasádě směrem do Váci utca; žena s dítětem v náručí a džbánem v ruce (Plodnost); žena držící v obou rukách malou okřídlenou sošku ženy a muže (Génius a Vítězství); víru a národní cítění vyjadřuje staromaďarský bojovník s modelem kostela sv. Štěpána u nohou (Víra). Směrem do Türr István utca se opakují dva reliéfy žen s ratolestí a festonem, dále jsou nad portálem dvojice ženských postav v antické drapérii. Po obvodu vchodového ostění na průčelí do Deák F. u. další drobné reliéfy s postavami: muž s trojzubcem (Neptun); žena s rohem hojnosti (Fortuna), muž s globem (Věda (?), muž s pochodní (Pokrok) žena s dětmi (Plodnost nebo Mateřství), mladík s orlem (Svoboda ?)., Földes 1993, s. 28, 52; Gerle 1994, s. 10, 47 - 49., and Již v antickém Římu vznikla řada zobrazení, která v alegoriích a personifikacích připomínala, že město bylo rovněž centrem antického finčniství. Například postava bohyně Juno Monety (přídomek Junony Kapitolské), v jejímž chrámovém okrsku byla mincovna, nebo italské božstvo zisku, Mercurius, jehož chrámy byly střediskem obchodu a sídlem kupců. Reliéfy i plastiky na fasádě této budovy tématicky odkazují na funkci budovy, která sama má monumentální měřítko dotvrzující solidnost základů, na kterých provozovatelé banky staví. Na bankovních domech je typické například zobrazení Merkura (Hermés Trismegistos) jako božstva schopného z kamene Mudrců vytvořit zlato. Banka jako taková je však založena i na dalších solidních základech, které zajišťují hospodářskou prosperitu - Mateřství, Věda, Umění. Některé ikonograficeké inspirace sochařského ztvárnění reliéfů je možné hledat na pamětních medailích Napoleona Bonaparte, například nahý hrdina držící v ruce sošku - ve významu vojenského vítězství.
Řadový pětipodlažní nájemní dům. Na čtyřech balkonech ve 3 podlaží reliéfy s alegoriemi: Řemesla, Hudba, Věda, Výtvarné umění. Na fasádě průčelí nad okny ve 4 podlaží reliéfní vlys. Souvislý figurální výjev zobrazuje hrající si putti doprovázející různé narážky na vývoj umění. Začíná úsvitem, připomínkou Michelangelovy sochy (Noc), pokračuje architektonickými motivy sloupů a hlavic; busta Athény, kterou putti věnčí připomíná klasické Řecko, vedle ní na podstavci kapitolská vlčice. Romulus a Remus, je připomínkou římského umění, dále umění románské a gotické. V závěru vlysu malý Faun který husím brkem cosi zapisuje do knihy (rozpustilé naznačení historie)., Ráday 1998, s. 311, obr. 182-183., and Typický příklad rozverného ladění zobrazení vážných témat, která představující dovádějící děti - putti.
Řadový pětipodlažní nájemní dům. Na čtyřech balkonech ve 3 podlaží reliéfy s alegoriemi: Řemesla, Hudba, Věda, Výtvarné umění. Na fasádě průčelí nad okny ve 4 podlaží reliéfní vlys. Souvislý figurální výjev zobrazuje hrající si putti doprovázející různé narážky na vývoj umění. Začíná úsvitem, připomínkou Michelangelovy sochy (Noc), pokračuje architektonickými motivy sloupů a hlavic; busta Athény, kterou putti věnčí připomíná klasické Řecko, vedle ní na podstavci kapitolská vlčice. Romulus a Remus, je připomínkou římského umění, dále umění románské a gotické. V závěru vlysu malý Faun který husím brkem cosi zapisuje do knihy (rozpustilé naznačení historie)., Ráday 1998, s. 311, obr. 182-183., and Typický příklad rozverného ladění zobrazení vážných témat, která představující dovádějící děti - putti.
Bronzový reliéf (71, 1 x 34, 9 cm): busta císaře z profilu, na sobě má pancíř a řád zlatého rouna. Nárameník pancíře má podobu lví hlavy, pod ním na pancíři Herkules s globem v ruce, na spodní části pancíře je personifikace Umění se soškou Vítězství v ruce, sedí na válečných trofejích. Busta spočívá na orlovi, po stranách globus s hvězdou., Prag um 1600#, I, č. 59 s. 153., and Na portrétu je Rudolf II. oslaven odkazy na císaře Augusta (orel, hvězdy, personifikace Umění sedící na zbroji jako atribut Zlatého věku). Současně je charakterizován jako druhý Herkules (nárameník v podobě lví hlavy, postava Herkula nesoucího zemský globus). Identifikace s Herkulem se promítla i do fyziognomického portrétu, neboť císařův profil je ozvěnou profilu lva na jeho nárameníku. Renesanční zájem o fyziognomiku vycházel z Aristotela (První analytiky 2, 26) a z Fyziognomiky, která mu byla připisována. Popis lva ve Fyziognomice odpovídá tomu, jak zvíře podal Vries, stejné rysy zdůraznil i u Rudolfa zdůraznil: čtvercová tvář a čelo, prohlubeň uprostřed čela a val nad obočím, rýha uprostřed čela. Díla antických fyziognomiků byla uvedena do obecného povědomí bestselerem Della Porty (Della Porta 1586, německý překlad Della Porta 1601). Reliéf se "lvím" portrétem Rudolfa II. byl patrně součást triptychu oslavujícího Rudolfa II., který byl vystaven ve "druhé místnosti" císařské kunstkomory na Pražském hradě. Portrét mohl být uprostřed, po straně reliéfy Alegorie turecké války Rudolfa II. (circa 1603, Vídeň, Kunsthistorisches Museum) a Rudolf II. jako mecenáš umění (1609, Windsor).
Budova střední školy ("Xántus János Idegenforgalmi Középiskola", J. Xántus byl významný maďarský etnograf a cestovatel) ve stylu italské renesance. Vedle vchodu bronzová poprsí od Szőnyi Istvána. Po okny ve druhém patře průčelí pět reliéfů s alegorickými výjevy. První zleva: alegorie Umění (uprostřed okřídlená postava génia, jednou rukou se opírá o reliéf, druhou o hlavu sochy Kybelé, z obou stran putti provozující různé druhy literárního a výtvarného umění); na druhém výjevu: alegorie Přírodních věd (uprostřed socha Artemis (Kybelé, bohyně přírody, uctívaná v Anatólii), z obou stran putti zkoumající přírodu); třetí výjev: alegorie Náboženství (uprostřed anděl s knihou a křížem, z obou stran putto, který se modlí, drží kadidelnici, ošetřuje nemocného); čtvrtý výjev: alegorie Geografie (uprostřed globus a putto s pochodní, Evropa, po stranách personifikace kontinentů Afrika, Asie a Amerika (putto sedí na sfinze, drží palmu, svitek, stojí v loďce a drží praporec s nápisem Columbus); pátý výjev: alegorie Dějepisu - zleva Egypt (putto s lyrou, se štítem a egyptskou pokrývkou hlavy, za ním pyramida), Antika (sedící putto s římskou přilbicí), uprostřed Historie (žena s knihou), vedle ní Středověk (putto s dlátem tesá bustu vousatého muže, v levé ruce drží meč, u nohou má korunu Svaté říše římské) a poslední je Novověk (dítě s pochodní, u nohou má ozubené kolo., Ráday 1998, 313, obr. 184-185., and Alegorické výjevy připomínají předměty školní výuky.
Budova střední školy ("Xántus János Idegenforgalmi Középiskola", J. Xántus byl významný maďarský etnograf a cestovatel) ve stylu italské renesance. Vedle vchodu bronzová poprsí od Szőnyi Istvána. Po okny ve druhém patře průčelí pět reliéfů s alegorickými výjevy. První zleva: alegorie Umění (uprostřed okřídlená postava génia, jednou rukou se opírá o reliéf, druhou o hlavu sochy Kybelé, z obou stran putti provozující různé druhy literárního a výtvarného umění); na druhém výjevu: alegorie Přírodních věd (uprostřed socha Artemis (Kybelé, bohyně přírody, uctívaná v Anatólii), z obou stran putti zkoumající přírodu); třetí výjev: alegorie Náboženství (uprostřed anděl s knihou a křížem, z obou stran putto, který se modlí, drží kadidelnici, ošetřuje nemocného); čtvrtý výjev: alegorie Geografie (uprostřed globus a putto s pochodní, Evropa, po stranách personifikace kontinentů Afrika, Asie a Amerika (putto sedí na sfinze, drží palmu, svitek, stojí v loďce a drží praporec s nápisem Columbus); pátý výjev: alegorie Dějepisu - zleva Egypt (putto s lyrou, se štítem a egyptskou pokrývkou hlavy, za ním pyramida), Antika (sedící putto s římskou přilbicí), uprostřed Historie (žena s knihou), vedle ní Středověk (putto s dlátem tesá bustu vousatého muže, v levé ruce drží meč, u nohou má korunu Svaté říše římské) a poslední je Novověk (dítě s pochodní, u nohou má ozubené kolo., Ráday 1998, 313, obr. 184-185., and Alegorické výjevy připomínají předměty školní výuky.