Pro řadu biomedicínských aplikací je zásadní interakce mezi biologickým prostředím a povrchem pevné látky. Diamant jako materiál sdružuje v tomto ohledu výborné polovodičové, mechanické, chemické i biologické vlastnosti a lze ho připravovat synteticky i na velké plochy. Zde ukazujeme, jaký vliv má atomární zakončení povrchu diamantu na uspořádání proteinů a buněk a jak toto biologické rozhraní naopak ovlivňuje jeho elektronické vlastnosti. Dosažené poznatky jsou přínosné pro využití unikárních vlastností diamantu v medicíně a dalších oborech., Understanding interactions between the biological environment and solid state surfaces is crucial for a wide range of biomedical applications. In this context, diamond as a material merges excellent semiconducting, mechanical, chemical as well as biological properties and it can be prepared synthetically even at large areas. here we show how atomic termination of diamond surfaces inluences arrangement of proteins and cells and how such biological interface influences electronic properties of diamond. Attained knowledge is fundamental for employing diamond unique properties in medicine and other fields., Bohuslav Rezek, Egor Ukraintsev, Marie Krátká, Alexander Kromka, Antonín Brož, Marie Kalbáčová., and Obsahuje bibliografii
Členové Katedry fyziky povrchů a plazmatu MFF UK pří doc. RNDr. Evě Tomkové, CSc. k jejím narozeninám pevné zdraví, dobrou náladu a pohodu, a také aby si zachovala zájem o dění ve společnosti, kultuře i na katedře jako doposud. and Kolegové z KFPP MFF UK v Praze.
V Sobotce, rodišti Bohuslava Raýmana, byla tomuto významnému českému chemikovi a organizátorovi vědeckého života nedávno při příležitosti stého výročí jeho úmrtí odhalena velmi pěkná pamětní deska. Ačkoli jeho vlastní specializací byla organická chemie, především pak výzkum aromatických sloučenin, cukrů a kvasných procesů, patřil k nemnoha našim badatelům a učitelům rozpoznavším již tehdy klíčový význam fyziky pro chemii., Jiří Jindra., and Obsahuje bibliografii
Boseova-Einsteinova kondenzace (BEC) má dlouhou a bohatou historii, jejíž počátky sahají do poloviny dvacátých let minulého století. V tomto článku si ji krátce projdeme a připomeneme si některé etapy vývoje fyziky, které umožnily naše úspěšné bádání BEC v plynech. Pak probereme, co všechno takové hledání obnášelo. V diskusi půjdeme nad rámec obvyklého technického popisu a pokusíme se zodpovědět určité otázky, jež dnes často slýcháváme, ale o nichž se ve svých dosavadních publikacích nezmiňujeme. Jsou to otázky typu: Jak jste na ten nápad přišli a proč jste se ho rozhodli uskutečnit? Věděli jste, že se to podaří? Jak dlouho vám to trvalo a proč? Pojednáme o některých svých oblíbených experimentech, které jsme v BEC prováděli. Nakonec se ještě krátce zmíníme o tom, proč si optimisticky myslíme, že BEC může být dosaženo s téměř libovolným druhem atomů, jež lze v magnetickém poli zachytit. V celém článku se pokoušíme vysvětlit, čím je Boseova-Einsteinova kondenzace v zředěném plynu tak zajímavá, jedinečná a experimentálně náročná., Eric A. Cornell a Carl E. Wieman ; přeložil Ivan Gregora., and Obsahuje bibliografické odkazy
Mnohočásticové soustavy vzájemně interagujících fermionů (např. atomová jádra) vykazují řadu bosonových vlastností. Jejich původ lze hledat jak v interakcích, které fermiony svazují do párů, tak v kvantování vibračních a rotačních kolektivních módů pohybu. Interakce bosonových a fermionových stupňů volnosti mohou představovat faktickou realizaci supersymetrie v mnohočásticové fyzice. O přesný mikroskopický popis těchto jevů se snaží techniky bosonového mapování., Pavel Cejnar., and Obsahuje seznam literatury
V matematice a fyzice nejsou výjimkou situace, kdy řešení problému, jehož praktický význam se někomu může jevit i sporným, vede ke vzniku rozsáhlé obecné teorie či k rozvoji nové účinné metodiky. Je tomu tak i v případě problému brachistochrony, který sehrál klíčovou roli při vzniku variačního počtu. Lze jej formulovat takto: Jaký tvar má mít hladká skluzavka spojující dva zadané body ležící ve svislé rovině, aby tělísko volně vypuštěné z výše položeného z nich sklouzlo vlivem tíže do druhého bodu v nejkratším možném čase? V první části tohoto článku se věnujeme historickým aspektů problému brachistochrony a komentujeme jednotlivá významnější řešení, která byla v průběhu doby předložena. Druhá část sahá do současnosti. Uvádíme v ní tři téměř elementární a navzájem zcela odlišné způsoby přístupu k nalezení brachistochrony: fyzikální, geometrický a variační. Příspěvek věnujeme k významnému životnímu výročí profesoru RNDr. Martinu Černohorskému, CSc., učiteli několika generací brněnských fyziků, který se ve svém vědeckém díle zabýval na mimořádné fyzikální úrovni mj. i historií Newtonovy mechaniky., Josef Slavíček, Jana Musilová., and Obsahuje seznam odkazů a literatury