The largest international research centre for particle physics, the construction of which the Czech scientific community played a very important role, is celebrating the 60th year since its foundation in September 1954. It operates the 17-mile long Large Hadron Collider (LHC), the largest accelerator in the world. Its official name is the “European Organization for Nuclear Research”, but it is known internationally known by the acronym CERN (from the French, Conseil Européen pour la recherche nucléaire). A noteworthy interactive exhibition took place at ASCR headquarters from September 2 to October 12, 2014 was open to the public without charge. In an “interactive tunnel,” ASCR President Prof. Jiří Drahoš opened the exhibition with a ceremonial “kick-off of the protons.” CERN is the prototype of programmes for European cooperation through which a number of European projects have been built,” Professor Drahoš said. He cited the Czech scientific community for its involvement in experimental and scientific work there. Membership in CERN is important for the Czech Republic not only in terms of participation in top experiments, but significantly in providing young scientists and engineers an invaluable opportunity to expand their knowledge and skills for application in their nations. This issue of Academic bulletin features an interview with dr. Daniel Krasnický from CERN and Universitá di Genova and interview with dr. Jan Blaha from Stanford University who cooperates with CERN. and Jiří Chýla.
Mnohočásticové soustavy vzájemně interagujících fermionů (např. atomová jádra) vykazují řadu bosonových vlastností. Jejich původ lze hledat jak v interakcích, které fermiony svazují do párů, tak v kvantování vibračních a rotačních kolektivních módů pohybu. Interakce bosonových a fermionových stupňů volnosti mohou představovat faktickou realizaci supersymetrie v mnohočásticové fyzice. O přesný mikroskopický popis těchto jevů se snaží techniky bosonového mapování., Pavel Cejnar., and Obsahuje seznam literatury
Částicová fyzika byla v posledních letech svědkem vlny zájmu médií a laické veřejnosti, a to především v souvislosti s hledáním a objevením „božské částice“. V současnosti se však pozornost odborníků stále více přesouvá k neutrinům, která mají potenciál rozporovat tzv. Standardní model, a otevírají tak cestu k „nové fyzice“. Neutrina mohou přispět k odpovědím na základní otázky typu „Proč existuje vesmír?“ nebo „Co je to temná hmota?“. Jedním z nejnovějších experimentů pokoušejících se vysvětlit uvedené nejasnosti prostřednictvím studia oscilací neutrin je projekt NOνA, jehož se účastní i vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR, Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a Matematicko-fyzikální fakulty UK. and Filip Jediný.