Článek vychází ze zkušeností autora, který se po dlouhé praxi ve výuce mechaniky a výzkumu v oboru fyziky polymerů nyní převážně zabývá biomechanikou. Impresionistickou metodou se snaží na několika příkladech ukázat, jak vidí úlohu mechaniky a především mechaniky kontinua a reologie v biomechanice. Zabývá se i otázkou vzájemných vztahů různých profesí v multidisciplinárním oboru. Úlohu mechaniky v biomechanice vidí především v co nejhlubším pochopení fyzikální podstaty biologických dějů a jejich co nejadekvátnějším vyjádřením v rámci fyziky, kterou je však často nutno užívat ve formě podstatně složitější, než je fyzika středoškolská., This article is based on the author's experiences as both a university lecturer of mechanics and a researcher in polymer physics working now in biomechanics. The impression of the role of mechanics in biomechanics is shown on several examples taken mainly from the author's experience. The interrelations of different processes engaged in the multidisciplinary biomechanics are also discussed. The role of mechanics in biomechanics is seen in deep physical understanding of the solved problem and in adequate physical interpretation of the gained results. As the biomechanical problems are often very difficult to solve, the more general physics that is that taught at grammar schools must be used. The physician's knowledge of the human body functions are so deep that only the main features of the knowledge may be expressed in physical terms even if very advanced theories are used., Antonín Havránek., and Obsahuje bibliografii
V matematice a fyzice nejsou výjimkou situace, kdy řešení problému, jehož praktický význam se někomu může jevit i sporným, vede ke vzniku rozsáhlé obecné teorie či k rozvoji nové účinné metodiky. Je tomu tak i v případě problému brachistochrony, který sehrál klíčovou roli při vzniku variačního počtu. Lze jej formulovat takto: Jaký tvar má mít hladká skluzavka spojující dva zadané body ležící ve svislé rovině, aby tělísko volně vypuštěné z výše položeného z nich sklouzlo vlivem tíže do druhého bodu v nejkratším možném čase? V první části tohoto článku se věnujeme historickým aspektů problému brachistochrony a komentujeme jednotlivá významnější řešení, která byla v průběhu doby předložena. Druhá část sahá do současnosti. Uvádíme v ní tři téměř elementární a navzájem zcela odlišné způsoby přístupu k nalezení brachistochrony: fyzikální, geometrický a variační. Příspěvek věnujeme k významnému životnímu výročí profesoru RNDr. Martinu Černohorskému, CSc., učiteli několika generací brněnských fyziků, který se ve svém vědeckém díle zabýval na mimořádné fyzikální úrovni mj. i historií Newtonovy mechaniky., Josef Slavíček, Jana Musilová., and Obsahuje seznam odkazů a literatury
Active radio technologies associated with the A2/AD concept of the East as well as passive Stealth and opto-electronic systems of the competing West have become a direct successor of missile and nuclear technology related to the elimination of the intermediate-range and shorter-range missiles treaty (INF Treaty) from 1987. Guided missiles and nuclear charges (employing ionizing radiation) developed in the laboratories of the Nazi Germany and the democratic United States during the World War II were setting the world events through the whole generation - since the Cuban Missile Crisis (1962) to the collapse of the Soviet Union (1991). The INF Treaty reduced nuclear weapons significance at the global level and thus increased a role of local/regional interests and allowed for a development of information technologies leading to globalization. Now, after thirty years of internet and mobile networks development the situation has been changing slowly again. The INF Treaty has been abandoned and missiles are coming back on the scene, the nuclear alpha radiation, however, is being replaced by the electromagnetic radiation with a higher military usage potential. Though we do not know what we can expect in the next thirty years, still it is good to describe the starting point.
V osobní vzpomínce [1] na Bohuslava Hostinského, profesora Masarykovy univerzity a významného teoretického fyzika a matematika, naznačil její autor Čestmír Šimáně, mj. s odkazem na Nelsonovu práci [5], možnost, že prof. Hostinský, aniž sám byl příznivcem kvantové fyziky, mohl na základě svých vlastních výzkumů v oblasti mechanických kmitů intuitivně směovat k některým jejím výsledkům. Můžeme zjistit, zda tomu tak opravdu bylo nebo zda je to alespoň pravděpodobné? Tento příspěvek, přednesený též na semináři pořádaném letos k poctě Bohuslava Hostinského na Masarykově univerzitě v Brně [2], se pokouší najít možné souvislosti a odpovědi., Jana Musilová., and Obsahuje bibliografii
This work is focused on implementation of the fuzzy controller into PLC. To check of succsessful implementation, we have used two B&R PLCs. One PLC was used as a controller and second one as a plant. The PLCs were connected through analog inputs/outputs on module X20 CM 8281. The resutls of control of the fuzzy controller was compared with results of control of PID and PSD controllers. The controllers were created in Matlab-Simulink and code was generated in Simulink by Automation Studio Target for Simulink. Keywords: Simulink, B&R PLC, Automation Studio Target for Simulink, fuzzy controller. and Práca je zameraná na implementáciu fuzzy regulátora do PLC. Na overenie správnej implementácie sme použili dve PLC. Jedno PLC sme použili ako regulátor a druhé PLC ako sústavu. PLC boli prepojené analógovo cez karty X20CM8281. Výsledky regulácie fuzzy regulátora boli porovnané s výsledkami regulácie PID a PSD regulátora. Regulátory boli vytvorené v Matlab-Simulink a kód bol generovaný pomocou Automation Studio Target for Simulink.