Záměr. Cílem studie bylo testování dimensionality české verze Jeffersonské škály empatie pro poskytovatele léčebné péče (JSPE-HP) na podkladě údajů získaných od representativního souboru českých lékařů a testování vlivu věku, pohlaví, délky a typu praxe na jejich výpověď. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 1305 respondentů vybraných náhodným kvótním výběrem, dle regionu, pohlaví, věku a způsobu výkonu profese. Výsledky. Struktura nástroje byla nejprve zkoumána EFA a nález následně testován na jiném souboru CFA. Byly identifikovány tři korelované faktory s marginálně akceptovatelnou mírou shody modelu a dat. EFA vyššího řádu se Schmid-Leimanovou ortogonalizací identifikovala obecný faktor „vysvětlující“ 73,3 % rozptylu a 26,7 % rozptylu připadajících na faktory prvního řádu. Cronbachův koeficient alfa byl 0,842 a nebyl zjištěn klinicky závažný efekt věku, pohlaví, typu praxe a profesionální orientace. Neočekávaným nálezem byla relativně nízká průměrná hodnota skóru empatie ve srovnání s americkými lékaři. Výsledky studie naznačují, že česká verze JSPE-HP je jednodimensionální stupnice, psychometricky srovnatelná s US verzí a použitelná pro odhad empatického chování českých lékařů. Omezení studie. Extrapolace nálezů je limitovaná charakteristikami souborů a skutečností, že autoreferenční data nemusí nutně odrážet skutečné chování respondentů., Objectives. The aim of this study was to examine the Jefferson Scale of Physician Empathy (JSPEHP) underlying dimensionality and the relation of empathy scores to age, gender, practice experience, and practice type using responses from a representative sample of Czech physicians. Subjects and setting. The JSPE-HP was administered to a sample of 1,305 respondents selected using the hierarchical random proportional stratified sampling technique representing Czech physicians from the viewpoint of region, practice type, gender, and age. Results. The structure of the instrument was examined using EFA and the findings were tested on different sample using CFA. Three intercorrelated primary factors were identified with a marginally acceptable fit. High-order EFA employing Schmid-Leiman orthgonalization identified a general factor explaining 73.3% of the common variance with 26.7% explained by the first-order factors beyond the general factor. Cronbach’s alpha for total scale was 0.842 and no clinically important effect of age, gender, practice type, and professional orientation on physicians’ empathy score was found. The substantially lower mean empathy score of Czech physicians in comparison to that reported for US physicians is worthy of consideration. The results of this study indicate that the Czech version of JSPE-HP is an unidimensional scale, psychometrically comparable to the US version, and a sound instrument for self-reported assessment of the empathetic behavior of Czech physicians. Study limitation. The extrapolation of findings may be limited as the sample was representative of Czech physicians only from the viewpoint of four variables: region, practice type, gender, and age. Also, a self-report measure of empathy may not be necessarily a reflection of actual behavior in medical practice., and Jiří Kožený, Lýdie Tišanská.
Studie shrnuje současné poznatky o teorii transformačního vedení. Zabývá se tématy, která jsou důležitá pro další výzkum transformačního vedení a pro využití teorie transformačního vedení v psychologické praxi v České republice a na Slovensku. Zařazuje transformační teorii do kontextu dalších teorií vůdcovství, představuje pozitivní důsledky transformačního vedení na úrovni organizací, týmů i jednotlivců, věnuje se také kritice teorie a jejím slabým stránkám. Všímá si metody měření transformačního vedení a její validity a možností rozvoje vedoucích v organizacích. Závěr je věnován aktuálním trendům ve výzkumu transformačního vedení., The overview study sums up the contemporary knowledge concerning the transformational leadership theory. It deals with topics important for further study of transformational leadership and for utilization the theory of transformation leadership in psychological praxis in the Czech Republic and Slovakia. It puts the transformational theory into the context of further leadership theories, presents the positive impacts of transformational leadership on levels of organizations, teams, and individuals, deals also with the critics of the theory and its weak aspects. It also takes notice of the method of transformational leadership measurement and its validity, and possibilities of development of leaders in organizations. The conclusion is devoted to current trends in the study of transformational leadership., Jakub Procházka, Martin Vaculík., and Obsahuje seznam literatury
V nadväznosti na zvýšený záujem o otázky rozhodovania (najmä v oblasti ekonómie), sa autor zameral na dva druhy myslenia, ktoré sú podstatné pri jeho optimalizácii. Pokiaľ ide o kritické myslenie, popri jeho vymedzení, poukázal na jeho využívanie pri rozhodovaní v praxi, ako aj na niektoré metodické prístupy v tejto oblasti. Podrobnejšie sa venoval strategickému mysleniu, jeho odlišnosti od strategického plánovania a novším prístupom k jeho využitiu pri rozhodovaní (kognitívna mapa, scenárové plánovanie). Záujemcom môže pomáhať aj podrobnejšia bibliografia., Considering the increased interest in decision making (especially in economy), the author making (especially in economy), the autor focused on two forms of thinking that are significant for its optimization. Regarding critical thinking, apart from its definition he also showed its application in decision making in practice, as well as some methodological approaches in this field. He focused in more detail on strategic thinking, how it differs from strategic planning, and on newer approaches to its application in decision making (cognitive map, scenario planning). People interested in this problem will appreciate the more detailed bibliography., Michal Stríženec., and Obsahuje seznam literatury
Rodiče předčasně narozených dětí vykazují ve srovnání s rodiči, jimž se narodilo dítě v termínu, vyšší míru stresu, vyšší potřebu pomoci během prvního roku po porodu, nižší schopnost adaptace, vysokou potřebu informací a lze u nich identifikovat také projevy posttraumatické stresové poruchy. To, jak se rodiče vyrovnávají s traumatem předčasného porodu, může ovlivnit přechod k rodičovství, přebírání rodičovských kompetencí, prospívání dítěte a samotný vztah k dítěti. Studie se zaměřuje na faktory, které mohou mít na utváření vztahu k dítěti vliv, tedy i na hledání možných způsobů prevence případných rizik. Vedle matek předčasně narozených dětí se zaměřuje také na otce, kterým je věnována samostatná kapitola. Krom jiného se ukazuje, že důležitou roli v utváření vztahu k dítěti hraje zdravotnický personál. Lepší povědomí o prožívání rodičů v tomto stresujícím období by mohlo vést k citlivějšímu přístupu k rodičům, saturaci jejich potřeb, a tím i předcházení některých obtíží ústících v opožďování nástupu rodičovské identity a narušený vztah k dítěti., Parents of premature born children show - in comparison with parents whose child was born in time limit - the higher level of stress, higher need for help during the first year after the birth, lower adaptation ability, high need for information, and also manifestations of post-traumatic stress disease can be identified in them. The way the parents cope with the trauma of premature birth can influence the transition to parenthood, taking over the parent competencies, prospering of the child, and the relation to child itself. The study focuses on factors that can influence the formation of parental relation to the child and thus also the looking for the possible ways of prevention of potential risks. Except of mothers of premature born children it focuses also on fathers whom is devoted a separated part of the study. It shows besides other things that the medical personnel play an important role in forming the relation to the child. The better awareness of parents’ experiencing in this stressing period could lead to more sensitive approach to parents, saturation of their needs and thus also prevention of some difficulties resulting in the delay of commencement of parental identity and disturbed relation to the child., Michaela Chlebounová, Ivo Čermák., and Obsahuje seznam literatury
Príspevok sa zaoberá analýzou konceptu validity a hľadaním dôvodov absencie konsenzu v jej definovaní a vnímaní. Najvýznamnejšie koncepcie validity sú konfrontované z diachronického hľadiska s dôrazom na konceptuálne a epistemologické otázky. Táto analýza naznačuje, že rozdiely medzi jednotlivými koncepciami validity nie sú terminologickými hrami, ale majú vecné dôsledky. Zároveň je demonštrované, že význam aj tej najužšej a najčastejšie uvádzanej definície (test je validný, ak meria to, čo má merať) závisí na niekoľkých voľbách, ktoré sú v zásade arbitrárne. Tie následne implikujú empirické postupy potrebné pre atribúciu prívlastku „validný“ a v konečnom dôsledku aj to, či by mala byť validita považovaná za relačný alebo kauzálny koncept., The article discusses the concept of validity and explores the reasons for the absence of a widespread consensus in its definition and perception. Applying a diachronic perspective, the most influential conceptions of validity are being confronted with an emphasis on both conceptual and epistemological issues. Based on that analysis, it is argued that differences between several conceptions of validity are not just a terminological quibble. Furthermore, it is demonstrated that the meaning of even the simplest and mostly cited definition (a test is valid if it measures what it purports to measure) depends on some choices that are in fact arbitrary. These choices made further imply the epistemological procedures needed for the attribution of the "validity" label and whether validity should be considered a relational or a causal concept., Ivan Ropovik., and Obsahuje seznam literatury