Nahý Merkur (okřídlená čapka, okřídlené boty, caduceus, plášt vlající okolo těla) letí doprava, levicí ukazuje vzhůru a ohlíží se k Athéně. Bohyně (přilba, brnění s odhalenými ňadry, dlouhý chitón) se dívá na Merkura, sedí na oblaku a drží v pravici oštěp a v levici štít. Vpravo na oblaku pod Athénou sova a zcela napravo kohout., Kaufmann 1988#, s. 262, 20.42, and O "Hermatheně" srov. Exemplum: Hermathena.
Ilustrace k Aristofanově Lysistratě (Aristophanes, Lysistrata, Gravures originales de Francois Kupka. Preface de Lucien Dhuys. Blaizot. Paris. 1911). Skupina ozbrojených mužů (štíty, kopí, zbrij) sleduje Lysistratu, která stojí s pozdviženou levicí., Pravdová 2009, s. 14., and Lysistrata vyjednává s muži.
Ilustrace k Aristofanově Lysistratě (Aristophanes, Lysistrata, Gravures originales de Francois Kupka. Preface de Lucien Dhuys. Blaizot. Paris. 1911). Skupina žen, proti nim Lysistraté s kopím a štítem., Pravdová 2009, s. 18., and Lysistraté ženy nabádá k pokračování v revoltě proti mužům.
Freska: Mars (nad hlavou hvězda) v soudobém brnění (přilba s chocholem, přes rameno červený plášť) drží v levici štít (se znakem planety Mars) a v pravici palici s ostny. Jede na voze taženém čtyřspřežím hnědáků. Nalevo od Marta pěšák v soudobém brnění (štít a zlatý prapor), za ním další pěšáci (meč, halapartna, zlatočerveně pruhovaný prapor). Dole oblaka., Karner 2007#, 129-130., and Mars je zobrazen jako planetární božstvo (hvězda nad hlavou, znak planety na štítu) a je tradičně vykládán jako autoportrét Albrechta z Valdštejna, ale neodpovídají tomu rysy tváře a absence jakýchkoli jiných narážek na objednavatele. Identifikaci se stavebníkem vylučuje Martův plnovous, Albrecht z Valdštejna byl vždy zobrazován s pečlivě zastřiženou bradkou. Na stropě Velkého sálu je zobrazen Triumf Marta, alegorie Železného věku. Malba neoslavuje stavebníka, ale Ferdinanda II. jakožto mírového vladaře, což bylo běžné téma císařské ikonografie.
Freska: Mars (brnění, červený plášť), nad hlavou rudá osmicípá hvězda, kopí v napřažené pravici a v levici štít, jede na zlatém čtyřkolovém voze taženém dvojspřežím hnědáků. V postranních panelech znamení Štíra a Berana., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Středoevropské analogie a vzory pro sérii planet zobrazených na stropě najdeme na zámku Ambrass a v rezidenci v Mnichově. Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.
Freska: nahý Neptun (koruna) sedí na oblaku s trojzubcem v pravici. Po jeho pravé straně sedí Merkur (okřídlený klobouk, krátká zelená tunika, zlatý plášť, okřídlené vysoké boty) v levé ruce saduceus, pravou ukazuje na zem. Mezi ním a Neptunem Vulkán (dlouhé bílé vlasy a vousy, okolo pasu zlatý plášť) se zapálenou pochodní v ruce. Po Neptunově pravé ruce stojí Minerva (přilba se sovou, brnění, štít a kopí), pod ní leží Juno (zelené šaty, bílý závoj)., Konečný 2007#, and Vyvrcholení výzdoby lodžie je ve třech obrazech na stropě, které zdůrazňují, že Aineiova válka v Itálii byla opakováním Trójské války, z čehož vyplývá, že dcerou matky všech bitev je současná válka vedená císařem Ferdinandem II., jehož vojsku velel Valdštejn. Ve středním panelu je zobrazena klíčový spor mezi Juno a Venuší ze začátku desáté knihy Aeneis. Na severním nástropním panelu jsou zobrazeni bozi, kteří bojovali v trójské válce na straně Řeků: Minerva, Juno, Neptun, Vulkán, Merkur. Na jižním panelu jsou bozi, kteří bojovali na straně Trójanů: Venuše, Apollón, Mars, Diana, Xanthos (Skamandros).
Řadový nájemní dům, čtyřpatrová budova s nástavbou, mezi třetím a čtvrtým patrem reliéf. Tři muži ve staroslovanském oděvu s atributy (štít, dýka, sekeromlat, trubka).
Řadový nájemní dům, čtyřpatrová budova s nástavbou, na průčelí mezi třetím a čtvrtým patrem reliéf. Muž a žena ve staroslovanském oděvu, muž drží štít a zbraň v podobě sekeromlatu.
Novoklasicistní budova byla původně zbudována v roce 1806, pro hraběte Vince Sándora, patrně podle plánů vídeňského architekta Johanna Amana ve spolupráci s uherským architektem Mihály Pollackem. V roce 1867 byla přestavěna jako sídlo předsedy vlády. V letech 2000 - 2002 proběhla rekonstrukce paláce, při níž byla alespoň částečně obnovena podoba budovy z roku 1806, dnes je zde sídlo prezidenta ("Köztársasági Elnöki Hivatal"). Reliéf na tympanonu hlavního průčelí zobrazuje hrdinské činy příslušníků rodu Sándor. Západní fasádu a průčelí zdobily původně dva vlysy, na levé straně fasády je vlys původní (1808), výzdoba pravé poloviny fasády pochází až z doby pozdější rekonstrukce (1867).Vlys nalevo od bočního vchodu (1808, viz fotodokumentace), jehož autorem je patrně bavorský sochař Anton Kirchmayer, zobrazuje průvod, který směřuje k oltáři. U oltáře stojí Vesta, za ní jdou dva trubači troubící na mušle, za nimi Jupiter a Juno, ruce mají svázané festonem, který nesou dva putti, za nimi jdou dvě ženské postavy zahalené do vlající drapérie, první nese Jupiterovu korunu, druhá palmovou ratolest, za nimi trojice mužů v bederních zástěrkách táhnou vůz, v němž sedí Venuše a Amor (křídla a šíp), za vozem kráčí Vulkán (kladivo) a Merkur (okřídlená čapka, střevíce a kaduceus), za nimi Herkules (kyj, jablka Hesperidek v ruce za zády), Saturn (na rameni má dítě) a postava v bederní roušce z listí s nějakým předmětem na zádech, pak Mars ve zbroji, za ním putto držící feston, na němž je přivázán lev, na kterém sedí další putto, za lvem jde panter a Bakchus (panteří kůže, věnec z vinné révy, thyrsos a vinný hrozen v ruce), pak Apollón (luk, toulec se šípy) a poslední Paris (frygická čapka, poutnická hůl, jablko), v levém horním rohu je vidět část žezla, na němž sedí orel (snad připomínka římské triumfální regálie).Vlys napravo od bočního vchodu zobrazuje skupinu tančících nymf nesoucích festony, v pravé polovině reliéfu skupina putti. Na zemi leží kružítko a trojúhelník, dvojice putti - jeden drží triangl, druhý lyru, vedle nich stojí múza držící svitek, pak další putto kreslící vousatého muže, za malířským stojanem je sokl s mužskou bustou., Medvey 1939, s. 12; Szatmári 2001, s. 42-43., and Starší vlys s průvodem Olympanů na levé straně západního průčelí zobrazuje podle maďarské literatury průvod Venuše a vlys po pravé straně slavnosti na Helikónu.Postava dívky ukazující na oltář se zapáleným ohněm (na boční straně oltáře reliéf s Amorovým lukem a toulcem se šípy) je Vesta, ochránkyně rodinného krbu, ale i Říma a celé Římské říše. Je zde tedy patrně zobrazen svatební obřad s průvodem olympských bohů.Helikónem bylo nazýváno pohoří v Boiótii zasvěcené Apollónovi a múzám, s Diovým oltářem a chrámem, mýtické místo, kde tryskal legendární pramen básnické inspirace odkrytý bájným Pegasem. Přebývaly zde múzy - v tomto případě je zobrazeno deset tančících dívek, které nemají žádné atributy, nejsou tedy zobrazením konkrétních múz.
Socha sedící bohyně Athény, na hlavě má helmici s chocholem, v levé ruce drží kopí, v pravé štít se znakem města., Budapesti köztéri 1987, č. 41; Rajna 1989, č.0328, and Po vzoru starověkých Athén je bohyně zobrazena jako chránkyně města, což naznačuje štít se znakem Budapešti. Socha byla původně umístěna na mramorové kašně, po její demolici v 19. století byla v roce 1928 znovu osazena v blízkosti chrámu sv. Matyáše, na nároží staré radnice, na nový podstavec od Rezsö Hikische. Dnes je zde umístěna kopie, zatímco originál je umístěn v budově nové městské radnice.