Monografie se snaží přehlednou a stručnou formou postihnout hlavní teoretické problémy prefixace v současné španělštině. Kromě analýzy některých fenoménů odporujících základní španělské definici předpony jako morfému, který není nositelem slovního přízvuku a jehož užití na rozdíl od sufixace nevede ke změně lexikální kategorie, je pozornost věnována především dodnes neuzavřenému sporu o postavení prefixace mezi ostatními slovotvornými postupy (tj. její příslušnosti k derivaci či kompozici), stejně jako diskutabilnímu zařazení řecko-latinských kořenů (tzv. prefixoidů) do kategorie předpon či slovotvorných základů.
Kniha se věnuje kritickým dějinám slovníků španělské varianty romštiny, tzv. caló. Nejprve pojednává o teoretické lexikografii a aplikaci jejích pravidel, především z oblasti metodologie kritiky slovníků, na korpus slovníků caló. Hlavní část práce se pak věnuje kritické historii slovníků této smíšené varianty španělské romštiny, a to od prvních rukopisných dokumentů z 16. a 18. století, přes slovníky lexikografů-amatérů z 19. století až po ty z 20. století. Závěrečné kapitoly jsou věnovány heslářům a slovníčkům caló přítomných v publikacích o flamenku a o španělských Romech. ,The book focuses on the origin and evolution of the Spanish-Gypsy lexicography and it offers an evaluation of the analyzed dictionaries.
Kolektivní monografie se zabývá vzájemnými vztahy a mírou ovlivňování mezi španělskou varietou romštiny zvanou obecně caló a španělštinou, jakož i dalšími jazyky v rámci hispanofonního areálu. Jednotlivé texty se zabývají jak procesem formování španělské romštiny v rámci ostatních romských dialektů, tak i interakcí mezi španělskou romštinou a dalšími iberorománskými jazyky. Pozornost je věnována jak historickým souvislostem a kontextům, tak i současnému stavu. ,The collective monograph analyses the extent of mutual interaction and influence between the Spanish Romani (Caló), the Spanish language and other languages present in less extent in the Spanish speaking world. Chapters deal with forming of Spanish Romani in the context of other Romani dialects as well as in the context of constant contact with other Ibero-Romance languages. Attention is paid to historical relations and to the present situation as well.
Monografie se zaměřuje na slovotvorné postupy, jež jsou ve španělské lingvistice již tradičně řazeny do oblasti tzv. lexikální morfologie (tj. sufixace, prefixace, interfixace, parasyntéza a kompozice) a jejichž přesné vymezení nastoluje celou řadu zajímavých teoretických otázek. Cílem práce je objasnit příčiny definičních či klasifikačních nesrovnalostí v reprezentativních gramatikách a pojednáních o slovotvorbě a na základě detailní analýzy charakteristik uvedených neologických postupů zmapovat přechodové oblasti, které lze nalézt např. mezi derivací a flexí, derivací a kompozicí nebo kompozicí a oblastí frazeologie, což je téma, které dosud nebylo ani ve španělské odborné literatuře takto komplexně zpracováno. ,This monograph focuses on word formation processes that have been assigned to the field of lexical morphology in traditional Spanish linguistics (i.e. suffixation, prefixation, interfixation, parasynthesis, and composition). Their precise delimitation establishes a whole series of interesting theoretical questions. This work aims to clarify the reasons for the definitional and classification irregularities in representative grammars and treatises on word formation, and on the bases of detailed analyses of the above-mentioned neological processes to map out the transitional areas between derivation and inflection, derivation and composition, and composition and phraseology. This is an issue that has not yet been tackled comprehensively and extensively in the Spanish-specialized literature.