Text se věnuje možnosti uspokojivé epistemologie matematického platonismu: otázce, jak je možné získat znalost o entitách, které jsou abstraktní a na mysli nezávislé. První část textu se zaměřuje na vymezení platonismu a formulaci epistemologických námitek, představuje námitky Paula Benacerrafa a Hartryho Fielda. Ve druhé části je představena a analyzována matematická intuice postulovaná Kurtem Gödelem. Gödelova epistemologická strategie je upřesněna pomocí otázek: (1) O jaký typ intuice se jedná? (2) Jedná se o spolehlivý zdroj znalosti? (3) Podává Gödel nějaké vysvětlení mechanismu intuice? and This paper deals with the possibility of satisfactory epistemology of mathematical platonism: it questions how it is possible to obtain a knowledge of abstract and mindindependent entities. The first part of the paper focuses on defining platonism and formulation of epistemological objections by Paul Benacerraf and Hartry Field. In the second part mathematical intuition postulated by Kurt Gödel is presented and analysed. Gödel's epistemological strategy is identified on the basis of questions: (1) What kind of intuition is it? (2) Is it a reliable source of knowledge? (3) Does Gödel provide an explanation of the mechanism of intuition?
Dílo Hélène Metzgerové tvoří významný zdroj informací o dějinách chemie. Cílem tohoto textu je však představení jeho epistemologického rozměru. Na základě zkoumání dějin vědy Metzgerová formuluje epistemologické teze o vědeckém poznání obecně, ale vztahuje je i na práci historiků vědy. Vytváří tak epistemologii historiografie vědy, která má být alternativou k historiografii pozitivistické. Akceptuje duhemovský holismus i tezi o nedourčenosti teorie fakty, což vztahuje i na interpretace starých textů. Rozpracovává tak filosofickou metodu historiografie vědy, která se svými principy blíží hermeneutice. and The work of Hélène Metzger is undoubtedly an important source of data on history of chemistry. The aim of this text is, however, to present the epistemological dimension of her work. Based on detailed knowledge on history of science she proposes certain epistemological claims not only concerning science itself, but also concerning the history of science. She contributes to create an epistemology of historiography of sciences, which is intended to be an alternative to positivistic approaches. She accepts Duhemian holism, as well as conviction about the underdetermination of theories by fact. This is then applied to interpretation of old scientific texts. She elaborates what she calls a philosophical method of history of science.