This article investigates the Buddhist identity of beatniks and suggests considering it as a social category. This suggestion is illustrated by an analysis of Jack Kerouac's novel The Dharma Bums. The article discusses the ways Buddhism is used in the novel to capture the social identity of beatniks. The article begins with an introduction to the key concepts of social identity theory (categorization, social comparison, group prototype) which form the theoretical basis of the article. These concepts are further developed for the search for a prototype formulation at the level of intergroup comparison. The methods of membership categorization analysis are introduced and used to analyse the categorization in the novel. The article analyses the use of Buddhism as a member categorization device (MCD) in the beatniks' own intergroup comparison with the competing group of conventional Americans, and investigates how the MCD "Buddhism" is established in particular cases and which properties it evokes. The use of the MCD "Buddhism" is associated with the evocation of freedom (in the sense of resistance or naturalness), uniqueness and missionary activities of members of the beatnik group. Compared to beatniks, conventional Americans are defined as a group of subordinate, interchangeable people, and as an audience for Buddhist missionaries.
Text se věnuje možnosti uspokojivé epistemologie matematického platonismu: otázce, jak je možné získat znalost o entitách, které jsou abstraktní a na mysli nezávislé. První část textu se zaměřuje na vymezení platonismu a formulaci epistemologických námitek, představuje námitky Paula Benacerrafa a Hartryho Fielda. Ve druhé části je představena a analyzována matematická intuice postulovaná Kurtem Gödelem. Gödelova epistemologická strategie je upřesněna pomocí otázek: (1) O jaký typ intuice se jedná? (2) Jedná se o spolehlivý zdroj znalosti? (3) Podává Gödel nějaké vysvětlení mechanismu intuice? and This paper deals with the possibility of satisfactory epistemology of mathematical platonism: it questions how it is possible to obtain a knowledge of abstract and mindindependent entities. The first part of the paper focuses on defining platonism and formulation of epistemological objections by Paul Benacerraf and Hartry Field. In the second part mathematical intuition postulated by Kurt Gödel is presented and analysed. Gödel's epistemological strategy is identified on the basis of questions: (1) What kind of intuition is it? (2) Is it a reliable source of knowledge? (3) Does Gödel provide an explanation of the mechanism of intuition?
V textu je představen ontologický argument Kurta Gödela, který je porovnán s argumentem G. W. Leibnize. Argumenty jsou srovnány ve třech krocích: 1) pojetí Boha a božích vlastností, 2) pojetí esence a existence božského individua, 3) využití modální logiky. and The paper presents Kurt Gödel's ontological argument and compares it with G. W. Leibniz's argument. These arguments are confronted in three steps: 1) conception of God and God's properties, 2) conception of essence and existence of God-like individual, 3) use of modal logic.
Text je věnován možnostem argumentační analýzy novinových zpráv. Novinová zpráva je v článku pojata jako typ komunikační aktivity, který specifickým způsobem ovlivňuje podoby možného přesvědčování. V žánru novinové zprávy není novináři umožněno explicitně předkládat a podporovat stanovisko, můžeme však předpokládat, že existují specifické způsoby, jak se s těmito omezeními může mluvčí vypořádat. V textu jsou využity nástroje, které do teorie argumentace zavádí Frans van Eemeren a Peter Houtlosser v programu tzv. rozšířené pragma-dialektiky, která do zkoumání argumentace začleňuje také výzkum rétorických strategií. Text se zaměřuje na analýzu strategického manévrování: snahy po zachování rovnováhy mezi dialektickou správností a rétorickou účinností v limitech, které stanovuje typ komunikační aktivity. V textu je uvažováno, že rekonstrukce relevantních argumentačních prvků může vycházet z toho, jakým způsobem jsou v textu zprávy prezentováni aktéři nebo situace. Text ilustruje možnosti analýzy na případové studii zprávy "Britský kosmolog Hawking podporuje právo na asistovanou sebevraždu", kterou publikovala v září 2013 agentura Reuters. Analýza ukazuje, že zpráva nemá pouze informační charakter, ale je v ní realizováno specifické přesvědčování čtenářů. V analýze zprávy jsou identifkovány dva strategické manévry. V prvním případě je zkoumána specifická prezentace názorového střetu mezi zastánci a odpůrci legalizace eutanázie, ve druhém případě specifická prezentace Stephena Hawkinga jako mluvčího podporujícího eutanázii, jehož zájmy se marně pokouší hájit odpůrci eutanázie. Na základě identifikace těchto strategií je nabídnuta rekonstrukce argumentů ve prospěch stanoviska, že odpůrci eutanázie by měli souhlasit s legalizací eutanázie. and The paper deals with possibility of an argumentation analysis of news reporting. A news report is conceived as a communicative activity type which specifically influences a form of possible persuasion. In the genre of news reporting a journalist can neither submit a standpoint nor support it explicitly, but we can assume that there are specific ways to deal with these constraints. In the paper are used the tools introduced into argumentation theory by Frans van Eemeren and Peter Houtlosser under the programme of extended pragma-dialectics which integrates research of rhetoric strategies into examining the argumentation. The paper is focused on the analysis of strategic maneuvering: an effort to maintain a balance between dialectical correctness and rhetorical effectiveness in limits specified by the communicative activity type. In the paper, it is considered that the reconstruction of relevant argumentation elements may result from the way in which actors or situations are presented in the report. The paper illustrates the possibilities of analysis in a case study of the report "British cosmologist Hawking backs right to assisted suicide" published in September 2013 by Reuters. The analysis shows that the report is not only for information purposes, but it realizes a persuasion of readers. Two strategies are identified in the analysis of report: the specific presentation of conflict of opinion between supporters and opponents of legalization of euthanasia and the specific presentation of Stephen Hawking as a speaker supporting euthanasia whose interests are protected by opponents of legalization. Based on identification of these strategies reconstruction of the arguments is offered in favor of the standpoint that opponents of euthanasia should agree with the legalization of euthanasia.
Dne 29. dubna 2011 se v Univerzitním centru v Telči uskutečnila FTelč – již pátá studentská konference Katedry filosofie FF MU. Ačkoliv byl tento ročník poznamenán menším zájmem ze strany studentů, je třeba poznamenat, že poměr účastníků s příspěvkem a účastníků bez příspěvků by letos rekordní - téměř jedna ku jedné. Účastníky konference podpořili i členové pedagogického sboru Katedry filosofie, jmenovitě profesoři Krob a Zouhar, docent Raclavský a doktoři Bělohrad, Mácha a Picha. Konference začala ve 14: 30, na programu bylo osm dvacetiminutových příspěvků, po každém z nich následovala krátká diskuze. První příspěvek s názvem Teorie všeho, filozofie a fyzika přednesla Bc. Jana Svobodová, která ukázala, proč tzv. teorie všeho přesahuje kompetence fyziky a kdy je třeba zapojit do procesu tvorby teorie i filosofii. Ve druhém příspěvku se Petr Kopáček věnoval problematice myšlenkových experimentů. Ukázal možnou klasifikaci myšlenkových experimentů a následně provedl srovnání myšlenkových a reálných experimentů. Třetí příspěvek věnoval Peter Hudeček korespondenční teorii pravdy. Pokusil se v něm prokázat, že korespondenční teorie pravdy je založena na předpokladu, který vede k porušení Russellova principu bludného kruhu. Lukáš Likavčan navázal příspěvkem zabývajícím se Quinovým legendárním textem Dvě dogmata empirismu, analyzoval Quinovu snahu o popření existence rozdílu mezi analytickými a syntetickými soudy. Svůj příspěvek autor uzavřel zjištěním, že Quine sice nedokázal neexistenci distinkce mezi analytickým a syntetickým, ale svou prací ukázal potřebu tyto pojmy podrobně explikovat. Česká psychologická scéna je v současné otřásána sporem mezi Zdeňkem Vybíralem a Českomoravskou psychologickou společností. Bc. Tomáš Ondráček předložil ve svém příspěvku analýzu konkrétních argumentů obsažených v oficiální korespondenci mezi oběma znesvářenými stranami a následně poukázal na specifika a rizika odvolávání se na etické kodexy při argumentaci. Mgr. Petra Nekovářová věnovala svůj referát tématu, které je často diskutované jak v odborných kruzích, tak i laickou veřejností - eutanazii. Autorka se pokusila předložit analýzu pojmu eutanazie a jeho možné klasifikace. Dále se zaobírala souvisejícími právními a sociálními problémy. Na problematiku eutanazie navázal Bc. Aleš Horák příspěvkem na neméně kontroverzní téma. V příspěvku s názvem Je sebevražda nemorální? autor seznámil posluchače s koncepcí osobní identity Dereka Parfita, pomocí níž se snažil dokázat, že odpověď na otázku nemorálnosti sebevraždy je kladná. Oficiální část konference uzavřel svým příspěvkem Bc. Michal Stránský, který si ve svém referátu položil otázku, zda je možné považovat moderní cynismus za pokračování tradice antického kynismu. Aby mohl autor kladně odpovědět na tuto otázku, nejdříve představil dva možné přístupy k chápání kynické filosofie a následně seznámil posluchače s filosofií slavného německého myslitele Petera Sloterdijka. Po skončení oficiální části konference se její účastníci přesunuli do nedalekého hotelu Antoň, v jehož prostorech proběhla, již v odlehčeném duchu, kuloární debata studentů s pedagogy.