Neuroscience is a fascinating discipline – its dynamic progress has led to the emergence of new interdisciplinary research programmes with great potential. One of these research areas is neuroeconomics. As will be shown in this article, this discipline, which is diffi cult to clearly characterize and defi ne, is faced with many problems. Th is paper argues that social scientists should be interested in the problems and tendencies in social neuroscience for several reasons. Neuroeconomics, and other disciplines inspired by neuroscience, will compete with their parent disciplines in many fi elds of interest. On one hand it will be necessary for scientists to defi ne and defend the irreplaceable roles of their disciplines, but also critically evaluate the potential of new approaches on the other. In the context of this discussion, which reopens questions about the scientifi c status of economics and its roles, this paper introduces the main problems related to neuroeconomics. Th is paper concludes that these problems represent a wide domain for social scientists and methodologists of science. and Neurověda je fascinující disciplínou – její dynamický rozvoj podněcuje vznik nových interdisciplinárních výzkumných programů s velkým potenciálem. Jednou takovou oblastí je i neuroekonomie. Jak se ukáže v článku, tato disciplína, kterou je obtížné jednoznačně vymezit a určit její defi nici, se potýká se spoustou problémů. Článek y jj fi argumentuje, že by se společenští vědci měli těmito problémy a tendencemi v sociální neurovědě zabývat, a to hned z několika důvodů. Neuroekonomie, a také další neurovědou inspirované disciplíny, budou svým mateřským oborům konkurovat v mnoha oblastech, přičemž bude nezbytné, aby vědci byli schopni na jedné straně defi novat a obhájit nezastupitelné role svých disciplín, na straně druhé kriticky vyhodnocovat potenciál nových přístupů. V kontextu této diskuze, která znovu otevírá otázky ohledně vědeckého statusu ekonomie a jejích rolí, článek vymezuje základní problémy, s nimiž se neuroekonomie potýká. Práce dospívá k závěru, že tyto problémy představují široké pole působnosti pro společenské vědce a metodology vědy.
Cílem tohoto příspěvku je přednést některá témata a nastínit některé metodologické problémy současného psychologického výzkumu psychického vývoje osobnosti v různých kulturách. V části věnované některým úskalím metodologie zmiňuje článek otázku konceptualizace pojmů kultura a osobnost, problematičnost nároků na univerzálnost vývojových teorií vzniklých v euroamerickém prostředí a některé navrhované metodologické potupy, jak bez předpojatosti zkoumat vývoj osobnosti v nezápadních kulturách. Dále přibližuje různé kritiky stadiálních teorií vývoje a navrhované nové přístupy výzkumu, které mají vysvětlovat vývoj, ne pouze popisovat statické stavy v různých stádiích vývoje. V části věnované některým tématům výzkumu se kromě krátké zmínky o hlavních tématech (např. výzkum emocionálního, morálního a spirituálního vývoje) zaměřuje hlavně na pojetí Self a uvádí též současná vysvětlení kulturních rozdílů v pojetí Self, nový model C. Kagitcibaciové: autonomous-related Self, včetně socio-ekonomických vlivů na vznik tohoto pojetí Self. and The aim of this paper is to present some of the topics and some of the methodological problems of current psychological research regarding psychological development of personality in different cultures. The methodology section mentions the problems associated with the very concepts of culture and personality, the problematic claims to universality of evolutionary theories arising from the Euro-American environment as well as some of the proposed ways to study personality development in non-Western cultures without bias. It also gives some insight into various criticisms of the theory of evolution by stages as well as into some new research approaches proposed that aim to explain development, not only describe static states at different stages of development. The thematic section, after having briefly mentioned the main issues (eg. research on emotional, moral and spiritual development), focuses mainly on the concept of Self. It also presents an explanation of cultural differences in the concept of Self - the new model by C. Kagitcibaci: an autonomous - related Self, including socio-economic impact on the formation of this concept of Self.
The goal of this article is to inform social scientists, especially those of a quantitative orientation, about the basic characteristics of Big Data and to present the opportunities and limitations of using such data in social research. The paper informs about three basic types of Big Data as they are distinguished in contemporary methodological literature, namely administrative data, transaction data and social network data, and exemplifies how they can be utilized by quantitative social research. According to many, questionnaire-based sample survey as the dominant method of quantitative social research has found itself in a crisis, especially as response rates have decreased in most developed countries and public confidence in opinion polling has declined. The author presents the characteristics and specifics of Big Data compared to survey research - a method whose primary distinguishing characteristic is the capacity to quantify individual behaviour, social action and attitudes at the level of populations. In this context, the article draws attention to the differences between Big Data and survey data typically presented in scholarly literature, namely that datasets are not representative of known populations, the values of observed variables are systematically biased, there is a limited number of variables in Big Data sets, there is uncertainty about the meaning of observed values, and social environment has direct influence on the behaviours captured by Big Data. Attention is also paid to such characteristics of Big Data that pose an obstacle to smooth integration of this type of data in the social scientific mainstream. First, the collection, processing and analysis of Big Data is extremely demanding in terms of programming skills, something social scientists typically do not have. Second, the availability of Big Data is limited as they are normally possessed by private corporations, some of which (Facebook, Google) have undoubtedly come to form data oligopolies - and their management is mostly unwilling to share their data with traditional academics. Based on the above-mentioned specifics, differences and limitations, it is argued that Big Data currently do not have the potential of becoming a full-fledged source of social science data and replacing sample surveys as the dominant research method. Finally, the article draws attention to the specifics of different types of Big Data as they are primarily generated for purposes other than social research and result from specific situations framed by existing social relations - and it is from this perspective that Big Data should be viewed by social researchers., Johana Chylíková., and Obsahuje bibliografické odkazy