Search

Start Over Rights autorská práva www.olympos.cz Original context has metadata only false Date Unknown

4452. Zbraslav, Den a Noc

Creator:
Štursa, Jan
Publisher:
Bondy, Otto (podnikatel)
Type:
plastika, pískovec
Subject:
vavřínový věnec, orel, panter, dýka, Dies, and Nox
Description:
Pískovcová socha nahého mladíka a dívky. Mladík stojí, levá ruka zdvižená, pravá přidržuje drapérii na boku, u levé nohy orel. Dívka stojí s pravou rukou zdviženou na temeno hlavy pokryté rouškou, v levé ruce drží za zády dýku, u její pravé nohy panter., Matějček 1923#, s. 32; Pražské vily 2007, s. 54-55., and Původně byly umístěny na vysokých pylonech před na jižní stranou vily Bianca továrníka Bondyho (na místě dnes nahrazeny kopiemi: Praha 6, Bubeneč, ul. Pod Kaštany 19, čp. 49/XIX). Plastiky představují personifikaci dne a noci. Autor postavy ztvárnil tak, aby jejich vzhled působil anticky, přestože se nedrží konkrétních antických vzorů.Ideové kořeny zobrazení cyklicky se opakujících dějů (roční doby, den a noc, cyklus života a smrti) sahají do antiky, kde však postavy Dne a Noci byly ženy. Noc (Nix) se spojila s bohem temnoty (Erebus) a porodila Den (Hemera). V poantickém umění nahradila ženy dvojce muže a ženy, např. Michelangelo (Soumrak a Úsvit) pro náhrobek Giuliana de Medici, 1526 -1533. Štursa k postavám připojil atributy. Mladíka věnčeného vavřínem doprovází orel, který symbolizuje vzduch a slunce, dívku střeží panter, symbol noci, dýka, kterou dívka ukrývá za zády, evokuje nebezpečí skrývající se ve tmě.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

4457. Ženský svět proti mužskému. V Divadle na Vinohradech se obětuje Ifigenie v Aulidě

Creator:
Štefanová, Veronika
Type:
subordinate record
Description:
Ženský svět proti mužskému. V Divadle na Vinohradech se obětuje Ifigenie v Aulidě Euripidovo drama Ifigenie v Aulidě je obrazem krajních poloh lidské existence. V Divadle na Vinohradech tuto tragédii režíruje Martin Čičvák. V hlavních rolích se jako Ifigenie představí Sabina Rojková, v roli Klitaimnéstry Kateřina Brožová a krále Agamemnóna hraje Václav Vydra.Antické Řecko, svět hrdinů a svárlivých bohů. Dílo Ifigenie v Aulidě z roku 405 př. n. l. bylo zveřejněno až po Euripidově smrti. Jedná se o zpracování mýtu o obětování Agamemnonovy dcery kvůli usmíření s bohyní Artemis. Hlavní zápletku příběhu vysvětlil režisér Martin Čičvák."Artemis chce oběť, jinak nezvedne vítr. Oběť má být dítě, mladá dívka, tedy Ifigenie. Trojská válka se vede proto, že Helenu, Meneláovu ženu a tedy Agamemnónovu švagrovou, unesl Paris. Ifigenie je tak paradox toho, že jestli chceme, aby byla vrácena děvka, musí být obětována panna. A to dítě se rozhodne, že to podstoupí, rozhodne se, že dospělým nebude stát v cestě a svou obětí jim dobyde Tróju. S touto ironií to formuluje. Je to velké gesto, ale velmi dojemné."Martin Čičvák Děj je spojen se třemi stěžejními postavami - Agamemnonem, Klytaimnéstrou a Ifigenií. Agamemnon, bratr Meneláa, ponížený únosem manželky Heleny, nemůže dál skrývat rozhodnutí bohů, které mu sdělil věštec. Děj se odehrává v přístavu Aulida, kde je shromážděné řecké vojsko a čeká na příznivý vítr k výpravě proti Tróji. Kvůli tomuto příznivému větru má ale mykénský král Agamemnon obětovat svou dceru - bohyni Artemis. Ifigenie se má stát obětí křížících se zájmů dospělých, kteří se zaštiťují nadosobními zájmy. "Hra v tomto překladu byla poprvé uvedena v roce 1984 v Divadle Na zábradlí v režii Jana Kačera. Ifigenie představovala člověka, který je ochoten se obětovat za vyšší ideály. V roce 1984 mladá herečka mluvila o tom, že existuje ještě něco důležitějšího, než jen vlastní zájmy, a to je třeba ideál svobody. Za tento ideál svobody bojovali studenti, když v roce 1989 šli proti policejním obuškům. Tyto okamžiky nás upozorňují na to, že člověk svou existencí ručí za víc, než jen za své pohodlí a za své blaho."Jan Vedral V Euripidově tragédii se střídají dialogy s dlouhými promluvami sboru. Tento sbor většinou jen komentuje odehrané události nebo konstatuje určitá rozhodnutí. Divadlo na Vinohradech uvádí Ifigenii v Aulidě v překladu Josefa Topola, který vzniknul v 80. letech minulého století za filologické spolupráce Karla Hubky.Režisér Martin Čičvák přizval ke spolupráci scénografa Hanse Hoffera, se kterým už v Divadle na Vinohradech vytvořil inscenace Andora, Caligula nebo Peer Gynt. Tentokrát se rozhodli pro jeden monumentální objekt zavěšený nad jevištěm. "Vždycky se snažíme najít jednu jednotící jevištní metaforu. Pro mě jevištní metafora funguje nejlépe, když se nedá vrátit zpátky do slov. Ten náš objekt je taková zvláštní chodba smrti, uprostřed vesmíru. Hra se totiž odehrává na útesu, odkud se Agamemnón dívá na svá vojska, což ten tunel může znázorňovat. A také Ifigenie si tímto tunelem smrti musí projít, až se rozhodne samu sebe obětovat."Martin Čičvák
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

4459. Žirovnice, krajina s mythologickými postavami

Creator:
Mistr žirovnických maleb
Publisher:
z Vrchovišť, Vencelík
Type:
malba nástěnná
Subject:
venatus, Paris, and veduta
Description:
Zbytky nástěnných maleb se světskou tématikou: Paridův soud, turnaj, lov, milostné výjevy, vojenský tábor v krajině (ve výjevu s Juditou), středověká huť s pecemi na cezení mědi. Paridův soud mohl být chápán jako alegorie alchymistického procesu, což souviselo s předmětem podnikání objednavatele, jímž bylo hutnictví (Homolka 1985, pozn. 93 na s. 312, cituje Klossowski 1973)., Homolka 1985#, 291., and Jeden z prvních dokladů světských žánrových výjevů v monumentální nástěnné malbě.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

4460. Žirovnice, mural

Creator:
Mistr žirovnických maleb
Publisher:
z Vrchovišť, Vencelík
Type:
mural
Subject:
venatus, Paris, and veduta
Description:
Zbytky nástěnných maleb se světskou tématikou: Paridův soud, turnaj, lov, milostné výjevy, vojenský tábor v krajině (ve výjevu s Juditou), středověká huť s pecemi na cezení mědi. Paridův soud mohl být chápán jako alegorie alchymistického procesu, což souviselo s předmětem podnikání objednavatele, jímž bylo hutnictví (Homolka 1985, pozn. 93 na s. 312, cituje Klossowski 1973)., Homolka 1985#, 291., and Jeden z prvních dokladů světských žánrových výjevů v monumentální nástěnné malbě.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz