Práca sa zameriava na akútne metabolické komplikácie diabetes mellitus u seniorov, najmä na hyperosmolárny hyperglykemický syndróm (HHS). V priebehu roka 2008 bolo na Internú kliniku I. vo FNsP Prešov prijatých 14 pacientov pre HHS (priemerný vek 73,7 roka, SD ? 8,1 roka). Ako závažná komorbidita u týchto pacientov bola v siedmi prípadoch zistená jednostranná rozvinutá bronchopneumonia, v šiesti prípadoch urosepsa, jedna príčina vzniku HHS nebola známa. Štyria pacienti napriek intenzívnej liečbe zomreli ? pre srdcové zlyhanie dvaja pacienti, jeden pre embolizáciu do pľúc a jeden pacient pre malígnu poruchu rytmu. V odbornej literatúre je úmrtnosť na HHS v závislosti od komplikácií popisovaná od 10 % do 50 %. V geriatrickom veku je problematika HHS stále aktuálna, pretože štatisticky rastie pravdepodobnosť poruchy glukózovej tolerancie, prejavy diabetes mellitus môžu byť menej výrazné a okolie ich nevníma náležitým spôsobom. Seniori sa dostávajú do nemocnice zvyčajne pozde a liečba je potom finančne i časovo veľmi náročná., In observation we shoot for the appearence of the metabolic complications of diabetes mellitus in senior? hyperglycemy hyperosmolary syndrom (HHS). During 2008 was in the Internal clinis and Clinic of geriatrics FNsP Prešov 14 patients with HHS hospitalized (average age 73.7 years, SD ? 8.1 years). As a major co-morbidity in these patients was in seven cases uniletarale bronchopneumony detected, in six cases was urosepsis detected, one cause of HHS was unknown, four patients died despite intensive treatment ? two patient died of heart failure, one patient died of tromboembolic disease and one patient died of maligny dysrytmy. In special literature is the mortality of HHS 10? 50%, depending of the complications. The problem of HHS is in the seniors always actual because in this age is statistic advanced appereance of the PGT and the showings of diabetes mellitus are lessmarkedly. The senior comes to the hospital usually later and than the treatment is challenge for the time an for the many., M. Babčák, and Lit.: 19
Zdeněk Mařatka (1914–2010) by vedoucí osobností české i slovenské gastroenterologie i přes nepřízeň tehdejšího komunistického režimu. Byl jedním ze zakladatelů gastroenterologie v Československu. Habilitoval se velmi časně po 2. světové válce v roce 1948 monografií Ulcerózní kolitis, kde shrnul své osobní zkušenosti i poznatky ze studijního pobytu v USA a dalších zemích. Mařatka stál u kolébky České gastroenterologické společnosti a své působení završil vysoce úspěšným 8. kongresem ASNEMGE, na němž působil jako vědecký sekretář a jako prezident 1. kongresu trávicí endoskopie. Tyto významné akce se konaly právě v optimistickém období Pražského jara v roce 1968. Vzhledem ke své bohaté publikační činnosti byl Mařatka nominován či volen do různých mezinárodních organizací a v letech 1976–1980 byl dokonce prezidentem Evropské endoskopické společnosti (ESGE). Stál u zrodu časopisu gastroenterologické společnosti, původně nazvaný Gastroenterologia Bohema a později Československá gastroenterologie a výživa. Názvy časopisu se měnily převážně po roce 1989, bohužel ke škodě vzhledem k jeho mezinárodnímu ohlasu a prezentaci na MEDLINE či PUBMED. Mařatka byl členem redakční rady, v letech 1969–1999 byl hlavním redaktorem. Velmi byly oceňovány jeho ,,špičky“, krátká, většinou jednovětá shrnutí zajímavého zahraničního článku, které uveřejňoval v každém čísle až do své smrti. Jako editor emeritus se trvale podílel svými radami i písemnými příspěvky., Zdeněk Mařatka (1914–2010) was a leading person in a Czech and Slovak gastroenterology in spite of the infavourable approach of the official communist policy to him.. He was one of the founders of gastroenterology in Czechoslovakia. He had been habilitated in 1948 for thesis Ulcerative colitis. Mařatka stood at the first steps of foundation of Czech Gastroenterology Society very soon after the WW2 and followed with the preparation as a secretary general of the 8th ASNEMGE Congress in Prague 1968 and as a president the 1st Congress of Endoscopy in the very optimistic atmosphere of ,,Prague Spring“. He was nominated or elected by several international gastroenterology organisations, during 1976–1980 had been President of ESGE. He started with editoring of Czech gastroenterology Association journal as a member of editorial board and had been its main editor between 1969–1999. His well appreciated novelty in the magazine was a short remarks in one or two sentences from the world scientific literature which appeared in every copy. As an editor emeritus he supported the quality of the journal by many advices and contributions including articles., and Milan Kment
2. konference evropského veřejného zdravotnictví se konala od 25. do 28. listopadu v Lodži. Byla organizována Evropskou asociací veřejného zdravotnictví. EUPHA je zastřešující organizací pro evropské odborné společnosti veřejného zdravotnictví. Byla založena v roce 1992. Jde o mezinárodní, mezioborovou, vědeckou a odbornou organizaci sdružující okolo 12 000 odborníků z oblasti veřejného zdravotnictví ze 40 evropských zemí. Hlavním tématem konference bylo: „Humánní ekologie a veřejné zdravotnictví“., The 2nd European Public Health Conference was held from 25 to 28 November in Lodz. It was organized by the European Public Health Association. EUPHA is an umbrella organisation for public health associations in Europe. Founded in 1992, EUPHA is an international, multidisciplinary, scientific and professional organisation, bringing together around 12 000 public health experts from 40 countries in Europe. The overall theme of the conference was ”Human Ecology and Public health”., Jan Holčík, and Lit.: 3
Ve 21. století jsou podmínky v oblasti zdraví charakterizovány vzrůstajícím množstvím vzájemně propojených faktorů, které ovlivňují zdraví a životní pohodu, a vzájemnou provázaností na globální, regionální i místní úrovni. V současné době není možné zhostit se úspěšně náročných úkolů v oblasti veřejného zdraví (např. nepřenosné choroby, antimikrobiální rezistence, nerovný přístup ke zdravotní péči a zdravotní důsledky vynucených opatření ke snížení nákladů na zdravotní péči v některých zemích) bez spolupráce mezi jednotlivými sektory a koordinace kroků na mezinárodní, národní i místní úrovni. 53 zemí z evropského regionu WHO vytvořily a přijaly evropskou strategii pro 21. století (Zdraví 2020) jako společný, výzkumem podložený souhrn opatření pro rozvoj veřejného zdraví, podporu spolupráce ve všech sektorech a na všech úrovních a koordinaci kroků vedoucích ke zlepšení zdraví a životní pohody obyvatel evropského regionu. Tento článek se věnuje vzniku a vývoji strategie Zdraví 2020, hlavním strategickým cílům, úkolům i náplni. Dále uvádí kroky nezbytné k úspěšnému zavedení strategie Zdraví 2020 v jednotlivých zemích a pomoc poskytovanou WHO zemím, které začaly v oblasti zdraví uplatňovat postupy v souladu se strategií Zdraví 2020., The 21st-century health landscape is shaped by growing global, regional and local interdependence and an increasingly complex array of interlinking factors that influence health and well-being. Most of today’s major public health challenges, including noncommunicable diseases, antimicrobial resistance, health inequalities and the health effects of austerity measures in some countries, cannot be addressed effectively without intersectoral and coordinated action at supranational, national and local levels. The 53 countries of the WHO European Region developed and adopted a European policy framework and strategy for the 21st century (Health 2020) as a common, evidence-informed policy framework to support and encourage coordinated action by policy-makers at all levels and in all sectors to improve population health and well-being. This article presents the development process of Health 2020 and its main strategic goals, objectives and content. Further, we describe what is needed to successfully implement Health 2020 in countries and how can WHO provide technical assistance to countries that embark on developing health policy aligned with the Health 2020 policy framewor, Zsuzsanna Jakab, Agis D. Tsouros, and Literatura
S rozvojem molekulární a evoluční biologie si víc a víc uvědomujeme komplikovanost sítí vztahů mezi jednotlivými organismy v biosféře. Každý druh ve své existenci životně závisí na jiných druzích a ty zase na dalších. Někdy je souhra dvou druhů tak těsná, že vyhynutí jednoho druhu znamená zánik obou, někdy dokonce již popisujeme soustavu jako jeden druh. Evoluční vznik každého druhu je silně ovlivněn horizontálními přenosy genů, endosymbiózami etc. Jakýkoli eukaryotický organismus na Zemi, včetně člověka, je složitou stavebnicí genů rozmanitého původu. S nástupem epigenetiky a epigenetické dědičnosti vzniká představa, že prostředí změnu nejen vybírá, nýbrž především vytváří a že tato změna se různými mechanismy může dědit. Člověk tedy není izolován od okolní přírody. Je její součástí v mnohem silnějším smyslu, než jsme si kdy mysleli., The contemporary development of molecular genetics and evolutionary biology and new informations stemming from both these fields learn us, that the complexity of life and global net of relationships in each and every ecosystem is much more complex as previously thought. Every species is in its existence dependent on other species and they still on others. Cooperation between the two species is sometimes so tightly connected, that extinction of one species inevitably leads to the extinction of the other. We even sometimes describe the system as one species altogether. Each and every eucaryotic organism on this planet is a complicated system of genes of different origin, with strong influence of horizontal gene transfer, endosymbiosis etc. The research in the field of epigenetics and epigenetic inheritance lead us to the idea, that the environment not only select the new forms of a species, but that the environemnt first and foremost induces the emergence of new phenotypes and that these changes are or at least sometimes can be inherited. Human being is not isolated from the rest of the nature. We are part of the nature in much stronger sense than we have ever considered., Vácha M. O., and Literatura
Zdraví je cennou hodnotou, která výrazně ovlivňuje kvalitu lidského života. I když je odhadováno, že zdravotnictví může ovlivnit zdravotní stav obyvatelstva pouze z 20 %, zdravotní péče je naprosto nezbytná, a to ať už z hlediska léčení nemocí nebo zajištění preventivních programů. S nástupem civilizačních nemocí (kardiovaskulární a nádorová onemocnění, metabolické poruchy) je pak nutné soustředit pozornost zejména na ochranu a podporu zdraví, než jen na samotný proces léčení. Podle platné vyhlášky č. 3/2010 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek, jsou občanům nabízena preventivní vyšetření ze zdravotního pojištění, a to u praktického lékaře, stomatologa a gynekologa. Výsledky Evropského výběrového šetření o zdravotním stavu v ČR z roku 2008 však poukázaly na to, že tato preventivní vyšetření často nejsou využívána a většina dospělé populace navštíví lékaře až s vážnými zdravotními problémy. Přitom náklady na léčbu civilizačních chorob ve srovnání s cenou preventivního vyšetření představují výraznou položku v systému veřejného zdravotního pojištění. Z ekonomického a sociálního hlediska je proto mnohem účelnější nemocím předcházet, než je léčit., Health is a valuable asset which significantly affects the quality of human life. Although it is estimated that health care can affect the health of the population only from 20 %, the health care is absolutely necessary from point of view of diseases treating and providing preventive programs. With fact being of civilization diseases (cardiovascular, cancer, metabolic disorders) it is necessary to focus on the protection and promotion of the health than only on the process of healing. According to Decree No. 3/2010 Coll., on the content and time range of preventive visits, a preventive care is offered to citizens at a medical practitioner, dentist and gynaecologist. However, results of the European Survey on health status in the CR in 2008 pointed out that preventive care is not often used and most adults visit a doctor with serious health problems. The cost of treating diseases of civilization in comparison with the cost of preventive tests represents a significant item in the public health insurance. The economic and social aspects are therefore more efficient to prevent diseases than to treat them., Věra Jeřábková, and Lit.: 27
Současné poznatky moderně chápané nutriční imunologie mají zásadní význam z hlediska aktivit v oblasti ochrany a podpory zdraví. Existuje nespočet dokladů, že neadekvátní nebo snížený nutriční příjem se neodráží jen klasickými příznaky proteinové a energetické malnutrice, ale také nepříznivým ovlivněním až selháváním imunitních funkcí. Stále rostoucí počet in vitro a in vivo experimentálních a klinických studií dokládá, že produkty neenzymatických reakcí, které vznikají při technologickém a kulinárním zpracování potravin mohou hrát významnou roli při vzniku a globálním šíření chronických nesdělných onemocnění. Prokazuje se, že hlavní patogenetický význam mají tzv. konečné produkty pokročilé glykace (AGE, Advanced Glycation End products), lipoxidace (ALE, Advanced Lipoxidation End products), a oxidace proteinů (AOPP, Advanced Oxidation Protein Products), které představují nejdůležitější nutriční složky kumulující se ve vnitřním prostředí organismu v průběhu jeho celého života. V současnosti jsou považovány za nejčastější složky poškozující zdraví a zároveň představující jednu z významných příčinu růstu incidence chronických nesdělných nemocí ve všech zemích, které přijaly "západní" životní styl., The recent results of research in the field of nutritional immunology have a wide impact on health protection and promotion-related activities. There is a great deal of evidence showing that the inadequate or lowered nutritional intake is reflected in both protein-energetic malnutrition and immune system disorders. A growing number of in vitro/in vivo experimental and clinical studies documents that the products of non-enzymatic reactions formed during technological and culinary processing of food may play a major role in the emergence and global spread of chronic non-communicable diseases. Evidence mainly points to the pathogenic role of advanced glycation end products (AGE), advanced lipoxidation end products (ALE), and advanced oxidation protein products (AOPP), which represent the most important dietary compounds that accumulate within the internal milieu of an organism over a whole life span. Currently, these factors are regarded as one of a row of causations with strong negative influence on health and the most frequent causative agents of increasing chronic disease burden in all countries which adopt a "westernized lifestyle"., Bohumil Turek, Petr Šíma, Vladimír Bencko, and Literatura