El personaje tipo del gracioso del teatro de Lope de Vega es uno de los personajes más estudiados del teatro de Siglo de Oro. No obstante, todavía no se ha prestado bastante atención a su función de consejero. Sus consejos a su amo, o a otros personajes nobles, no son solo una decoración cómica, sino que también influyen de manera esencial en la acción dramática, incluso en las tragedias. ¿Cómo puede un personaje de criado tener tanta importancia dramática en la era de mayor fortalecimiento de la monarquía absoluta? ¿Era Lope rebelde, como dicen algunos críticos, o conformista, como afirman otros? El libro ofrece respuestas a estas y otras preguntas relacionadas con la fascinante figura del donaire. ,The stock character of comic servant, the so called gracioso, from Lope de Vega’s drama, is one of the most studied characters of the Spanish Golden Age theatre. Until now, however, almost no attention has been paid to the fact that the gracioso is also an adviser to his master, or to other noble characters. His advice is not only a comic decoration, but often fundamentally affects the plot, even in tragedies. How is it possible that the character of servant gains such plot importance in the midst of a strong absolute monarchy? Was Lope a rebel, as some critics believe, or a conformist, as others claim? The book offers answers to these and other questions related to the fascinating character of gracioso. ,Typová postava komického sluhy, tzv. gracioso, jejíž podoba se ustálila v dramatické tvorbě Lopeho de Vegy, je jednou z nejzkoumanějších postav divadla španělského zlatého věku. Dosud byla ovšem jen malá pozornost věnována faktu, že gracioso zastává rovněž roli rádce svého pána i dalších postav z řad šlechty. Jeho rady přitom nejsou jen veselou komediální ozdobou, ale často také zásadně ovlivňují děj, a to i v tragicky laděných hrách. Jak je možné, že postava sluhy získává takovou dějovou důležitost uprostřed sílící absolutistické monarchie? Byl Lope rebel, jak se domnívají někteří kritici, nebo nenapravitelný konformista, jak tvrdí druzí? Odpovědi na tyto i další otázky související s fascinující postavou graciosa nabízí předkládaná publikace.
The book tries to compare theoretical approaches towards style and stylistics during the 20th century in the context of Czech and British scholarly discourses. ,Práce poskytuje srovnání teoretických přístupů k problematice stylu, a to v rámci českého a anglosaského (především britského) kontextu. Cílem bylo ukázat a srovnat odlišná metodologická pojetí založená na odlišných teoretických východiscích – proto byly zvoleny dva odlišné kulturní okruhy: pozornost je však samozřejmě věnována také vztahů mezi nimi. Dvacáté století bylo vybráno úmyslně, jako období, v němž se v obou prostředích stylistika konstituovala jako moderní teoretická disciplína opírající se o základnu lingvistiky a literární vědy. Práci mohou využít jak domácí, tak zahraniční studenti a vyučující, především bohemisté a anglisté.
Tato studie zkoumá vzájemnou souhru polysémie, kotextu, pojmu a konstruování, přičemž pro ilustraci využívá konstrukční schéma [V] – [UP] (angličtina) a [V] – [SHÀNG] (čínština). Kromě této kognitivně sémantické analýzy se kniha zabývá též dvěma hlavními východisky kognitivní lingvistiky. Na jednu stranu jde o přesvědčení, že význam do značné míry závisí na archetypálním pojímání, což odráží základní kognitivní dispozice člověka. Současně je však subjektivita vnímána jako klíčový prvek při studiu lexikální sémantiky, a to nejen v tom ohledu, že role konceptualizujícího subjektu (tj. mluvčího) je výchozí při každém užití jazyka, ale také s ohledem na nezbytnost subjektivního mentálního "scanningu" v porozumění výrazně utlumeným lexikálním významům. ,The study investigates the interplay of polysemy with co-text, concept and construal, with the constructional schemas of [V] – [UP] and [V] – [SHÀNG] as illustrations. In addition to the cognitive semantic analysis, the monograph discusses two main beliefs in cognitive linguistics: On one hand, to a large extent, meaning depends on archetypal conception, which reflects basic human cognitive capacities. Subjectivity, on the other hand, is a critical element in the study of lexical semantics, not only in the sense that the role played by the conceptualizing subject is imminent in all usages but in that subjective mental scanning is especially necessary in understanding highly attenuated lexical senses.
Publikace Ústavu evropské etnologie FF MU Agrární kultura přináší několik studií a materiály pramenné povahy o tradičních formách zemědělského hospodaření a života na vesnici od období středověkého po minulé století, kdy malovýrobní formy zanikají v souvislosti se socializací venkova.