People spend a large part of their awake time at work, which can have a huge impact on their life satisfaction. Scholars have found that job satisfaction influences life satisfaction, but the role of work alienation is little studied. While work alienation reportedly diminishes life satisfaction, just how job satisfaction relates with these two constructs has not yet been clarified. Currently, the role of labor union membership is an underestimated aspect of this relationship. Although the relationship between union membership and job satisfaction has been variously studied, its relationship with other variables (e.g., work alienation and life satisfaction) remains less investigated. To fill this gap, the authors examined the influence of work alienation on job and life satisfaction in relation to belonging or not to a public administration workers’ union. Self-report questionnaire responses (N=479) indicated a negative relationship between work alienation and job satisfaction and a negative influence on overall quality of life. The relationship between work alienation and life satisfaction, however, was moderated by union membership. Union memberships mitigated the negative relationship between work alienation and life satisfaction and may be considered a protective factor for workers’ quality of life. and Lidé tráví hodně svého času v práci, což může mít velký dopad na jejich životní spokojenost. Bylo zjištěno, že spokojenost s prací ovlivňuje spokojenost se životem, ale role práce byla málo zkoumána. Zatímco bylo zjištěno, že odcizení snižuje životní spokojenost, musí být ještě zkoumáno, jak spokojenost s prací souvisí s těmito dvěma konstrukty. V současné době je role členství v odborech podceňovaným aspektem tohoto vztahu. Ačkoli byl vztah mezi členstvím v odborech a spokojeností s prací zkoumán mnohokrát, vztah s jinými proměnnými (např. pracovní odcizení a spokojenost se životem) byl studován méně. Proto autoři zkoumali dopad pracovního odcizení na spokojenost s prací a životní spokojenost ve vztahu k členství v odborech pracovníků veřejné správy. Odpovědi na sebehodnotící dotazník (N = 479) naznačily negativní vztah mezi pracovním odcizením a spokojeností s prací a negativní vliv na celkovou kvalitu života. Vztah mezi pracovním odcizením a životní spokojeností byl však zmírněn členstvím v odborech. Členství v odborech zmírnilo negativní vztah mezi mezi pracovním odcizením a životní spokojeností a lze je považovat za ochranný faktor pro kvalitu života zaměstnanců.
Objectives. The aim of this study was to explore possible relationships between the HEXACO personality traits (i.e., Extraversion, Emotionality, Honesty-Humility, Agreeableness, Conscientiousness, Openness to experience) and negative effects of psychotherapy. Sample and settings. A total of 148 respondents answered an online survey. Descriptive and multivariate regression analyses were performed. Hypotheses. Clients’ personality traits were expected to predict negative effects of psychotherapy. Results. Extraversion was the strongest negative predictor of negative effects, serving as a protective factor against worsening of symptoms, hopelessness, and stigma. Furthermore, Emotionality was related to lower perceived quality of psychotherapy, Conscientiousness was related to hopelessness, and Openness to experience served as a protector against dependency. Limitations. The findings are based on a onetime retrospective measurement and a convenience sample. The results must be interpreted with caution because the assumptions of linear regression were not fulfilled. and Cíle.Cílem této studie bylo prozkoumat možné vztahy mezi osobnostními rysy HEXACO (tj. Extraverze, Emocionalita, Poctivost-Pokora, Přívětivost, Svědomitost, Otevřenost vůči zku-šenosti) a negativními účinky psychoterapie.Výzkumný soubor a metody.V online průzkumu odpovídalo celkem 148 respondentů. Ve výzku-mu byly provedeny deskriptivní a vícerozměrné regresní analýzy. Hypotézy. Od osobnostních rysů klientů autoři očekávali, že predikují negativní účinky psy-choterapie. Výsledky. Extraverze byla nejsilnějším nega-tivním prediktorem negativních účinků psy-choterapie, sloužila jako ochranný faktor před zhoršením symptomů, beznadějí a stigmatizací. Faktor Emocionalita souvisel s nižší vnímanou kvalitou psychoterapie, Svědomitost souvisela s beznadějí a Otevřenost vůči zkušenosti slouži-la jako ochrana před závislostí na psychoterapii. Limity.Nálezy jsou založeny na jednorázovém retrospektivním měření a na limitujícím vzorku. Výsledky je nutné interpretovat opatrně, protože předpoklady lineární regrese nebyly zcela spl-něny.Závěr.Tato pilotní studie poskytla nové důkazy o roli faktorů na straně klienta při vysvětlování negativních účinků v psychoterapii. V datech vysvětlovaly osobnostní rysy HEXACO od 9 % do 23 % rozptylu u negativních účinků psycho-terapie. I když to znamená, že tyto osobnostní rysy hrají důležitou roli při vzniku negativních jevů, procenta vysvětlené variance (spolu se zkreslenými rezidui na provedených regres-ních analýzách) jasně ukázala, že existují další podstatné faktory, které je třeba pro vysvětlení těchto účinků objevit. Budoucí studie se mohou pokusit zahrnout kontextové, předterapeutické a terapeutické faktory, terapeutické procesy a důvody ukončení (Curran et al., 2019) spolu s osobnostními rysy klientů, aby určily jejich relativní vlivy na negativní účinky psychoterapie.
The present study aimed to explore the accessibility and the quality of mental health care for foreigners in Prague. Introduction briefly outlines the situation of immigration and foreign population in the Czech Republic with a particular focus on the capital city. Further, risk factors that are associated with mental health of foreigners who live in the Czech Republic are discussed. A summary about culturally competent practice in mental health care and the current state of the Czech mental health care conclude this section. Empirical part explores foreigners’ experience with mental health services in Prague and identifies the principal barriers that hinder their access to a good quality care. The sample was composed of 27 participants, of which 20 were English and 7 Russian speaking. Data collection was primarily via an online questionnaire and several semi-structured interviews. The findings identified four principal barriers that adversely impact the accessibility (cost, language, information, accessibility), and two barriers that adversely impact the quality (professionalism, cultural differences) of mental health care for foreigners. Outcomes of the research are discussed and possible ways that could lead to an improvement of the current situation are suggested. Finally, we provide a brief overview of mental health institutions in Prague where foreigners may seek help. and Výzkumná práce se zabývá tématem dostupnosti a kvality péče o duševní zdraví pro cizince, kteří žijí v Praze. Úvodní část stručně nastiňuje situaci imigrace a cizinců v České republice, a to zejména v hlavním městě. Dále jsou popsány některé rizikové faktory, které souvisejí s duševním zdravím cizinců žijících v České republice. Shrnuty jsou také některé poznatky o kulturní kompetenci v péči o duševní zdraví kulturně a jazykově odlišných klientů, a teoretickou část uzavírá kapitola o současná situaci péče o duševní zdraví v České republice. Empirická část má formu kvalitativní studie, jejímž cílem bylo zmapovat zkušenosti cizinců s péčí o duševní zdraví v Praze a identifikovat hlavní překážky, se kterými se cizinci setkávají v souvislosti s dostupností a kvalitou služeb v Praze. Výzkumný vzorek sestával z 27 účastníků, přičemž 20 bylo anglicky a 7 rusky hovořících. Sběr dat probíhal prostřednictvím online dotazníku a následných polo strukturovaných rozhovorů. Výsledky identifikovaly 4 bariéry v souvislosti s dostupností (cena, jazyk, informace, dostupnost), a 2 bariéry v souvislosti s kvalitou péče o duševní zdraví (profesionalita, kulturní odlišnosti). Výsledky výzkumu jsou v závěru diskutovány a jsou navrženy možné cesty, které by mohly přispět ke zlepšení současné situace. Jsou také zmíněna některá pracoviště, kde cizinci mohou vyhledat odbornou psychologickou pomoc.
Agresivní řízení je významným fenoménem dnešní doby. Předložená studie popisuje tento jev a jeho konkrétní podoby, dále analyzuje možné příčiny a souvislosti. Ukazuje se, že agresivní řízení je složitým konstruktem, který je podmíněn multifaktoriálně a má širokou škálu projevů, od jejich mírných forem, až k řidičskému násilí. Společným prvkem agresivního řízení je způsob, kdy řidič ohrožuje nebo omezuje druhého řidiče a dochází ke vzniku riskantní situace. Řada studií vidí příčinu agresivního řízení v osobnostních proměnných (např. sensation-seeking, impulsivita, míra agresivity a iritability), přičemž poměrně dobrým prediktorem je i struktura osobnosti dle Big Five. Jiné studie považují za klíčové vnější situační faktory, jakými jsou dopravní kongesce, anonymita na silnicích a časový tlak. Přínosným je multifaktoriální přístup, který daný fenomén vidí jako výsledek působících vnitřních a vnějších faktorů. Významný vliv mají i sociální normy a celková řidičská kultura v dané zemi. V závěru studie uvádíme možná preventivní opatření pro zmírnění agresivních projevů při řízení, která by měla být komplexního charakteru a působit jak na jednotlivce (terapeutické programy pro agresivní řidiče, vzdělávání v autoškolách a preventivní kampaně), tak i na změnu vnějšího okolí (uspořádání dopravního prostředí s cílem minimalizovat stresory působící na řidiče). and Aggressive driving is an important phenomenon today. Our study describes aggressive driving, its specific manifestation, and analyses possible causes and the main context. It´s shown that aggressive driving is a complicated construct with multifactorial causes and has a wide range of manifestations, from mild forms to road rage. The main point of aggressive driving is such driver´s behaviour, which threatens or restricts other road users and leads to risky situations. Lots of studies find as the main reason for aggressive driving the personality characteristics (sensation-seeking, impulsivity, aggressiveness, and irritability), the personality structure Big Five seems to be a good predictor seems. Other studies rate as the key causes the situational factors, like traffic congestion, anonymity on the roads, and time pressure. The multifactorial approach evaluates this phenomenon as the result of internal and external factors. The important influencing factors are social norms and driving culture in a country. In conclusion, we discuss possible preventive measures for minimization of aggressive driving behaviour that should be complex and effect as individuals (therapeutic programs for aggressive drivers, education in driving schools preventive campaigns) so external environment (changes in road environment with the goal of minimization the driving pressure).
Scientific literacy is one of the crucial skills nec-essary for making informed decisions and eval-uating evidence. Despite the fact that the overall results of Slovak students in scientific literacy are lower than the average for OECD countries, there is still a lack of interventions focusing explicitly on fostering scientific literacy in the educational system. Therefore, this literature review aims to determine: 1. types of interven-tions that can be used to foster scientific literacy; 2. the main features of interventions responsible for their effectiveness. Authors conducted a con-tent analysis of 40 empirical scientific papers, focusing on two aspects of scientific literacy: scientific reasoning ability and attitudes toward science. The study indicates that scientific rea-soning ability can be effectively improved with the interventions focused on 1. scientific argu-mentation; 2. understanding nature of science; 3. process of scientific discovery. Interventions focused on improving attitudes toward science share similar characteristics as interventions fo-cused on scientific reasoning and can be classi-fied similarly. Other aspects, such as the level of guidance, teaching strategy, gender, and domain of the intervention can also play an important role. and Vedecká gramotnosť je považovaná za jednu zo základných spôsobilostí potrebných pri hodno-tení informácií a robení informovaných rozhod-nutí. Hoci slovenskí študenti skórujú v testoch vedeckej gramotnosti dlhodobo pod priemerom krajín OECD, jej rozvoju sa venuje len veľmi malá pozornosť a v edukačnom systéme je prí-tomná prevažne implicitne. Cieľom tejto práce bolo preto poskytnúť prehľad intervencií, kto-ré sú zamerané na zlepšovanie vedeckej gra-motnosti v stredoškolskom prostredí a popísať hlavné charakteristiky, ktoré môžu podporovať účinnosť týchto intervencií. V prehľade sa au-tori konkrétne zamerali na dve zložky vedeckej gramotnosti, ktorými sú vedecké myslenie a po-stoje k vede, a pomocou obsahovej analýzy ana-lyzovali zistenia 40 empirických štúdií. Štúdia poukazuje na to, že vedecké myslenie je možné efektívne rozvíjať cielenými intervenciami za-meranými na schopnosť vedeckej argumentácie, pochopenie podstaty vedy a proces vedeckého objavovania. Intervencie zamerané na zlepšova-nie postojov k vede zdieľajú podobné charak-teristiky ako intervencie zamerané na vedecké myslenie. Dôležitú rolu v podpore účinnosti in-tervencií majú úroveň podpory žiaka, výučbová stratégia, pohlavie a doména intervencie.
The article deals with the current case law on compensation for non-pecuniary damage with a focus on medical law. The aim is to outline the recent judicial practice of the highest courts of the Czech Republic in this area, to evaluate it, and, where appropriate, to comment critically on it. The article is divided into two chapters. The first deals with decisions focusing on the manner and extent of compensation for non-pecuniary damage, and the second with procedural aspects when bringing such claims before the court. and Článek se zabývá aktuální soudní praxí odčiňování nemajetkové újmy se zaměřením na oblast zdravotnického práva. Cílem je nastínit recentní soudní praxi vrcholných soudů ČR k této problematice, zhodnotit ji a případně i kriticky komentovat. Z hlediska struktury je článek rozdělen na dvě kapitoly. První se zabývá rozhodnutími zaměřenými na způsob a rozsah náhrady nemajetkové újmy, druhá procesními aspekty souvisejícími s uplatňováním tohoto typu nároků.