Agresivní řízení je významným fenoménem dnešní doby. Předložená studie popisuje tento jev a jeho konkrétní podoby, dále analyzuje možné příčiny a souvislosti. Ukazuje se, že agresivní řízení je složitým konstruktem, který je podmíněn multifaktoriálně a má širokou škálu projevů, od jejich mírných forem, až k řidičskému násilí. Společným prvkem agresivního řízení je způsob, kdy řidič ohrožuje nebo omezuje druhého řidiče a dochází ke vzniku riskantní situace. Řada studií vidí příčinu agresivního řízení v osobnostních proměnných (např. sensation-seeking, impulsivita, míra agresivity a iritability), přičemž poměrně dobrým prediktorem je i struktura osobnosti dle Big Five. Jiné studie považují za klíčové vnější situační faktory, jakými jsou dopravní kongesce, anonymita na silnicích a časový tlak. Přínosným je multifaktoriální přístup, který daný fenomén vidí jako výsledek působících vnitřních a vnějších faktorů. Významný vliv mají i sociální normy a celková řidičská kultura v dané zemi. V závěru studie uvádíme možná preventivní opatření pro zmírnění agresivních projevů při řízení, která by měla být komplexního charakteru a působit jak na jednotlivce (terapeutické programy pro agresivní řidiče, vzdělávání v autoškolách a preventivní kampaně), tak i na změnu vnějšího okolí (uspořádání dopravního prostředí s cílem minimalizovat stresory působící na řidiče). and Aggressive driving is an important phenomenon today. Our study describes aggressive driving, its specific manifestation, and analyses possible causes and the main context. It´s shown that aggressive driving is a complicated construct with multifactorial causes and has a wide range of manifestations, from mild forms to road rage. The main point of aggressive driving is such driver´s behaviour, which threatens or restricts other road users and leads to risky situations. Lots of studies find as the main reason for aggressive driving the personality characteristics (sensation-seeking, impulsivity, aggressiveness, and irritability), the personality structure Big Five seems to be a good predictor seems. Other studies rate as the key causes the situational factors, like traffic congestion, anonymity on the roads, and time pressure. The multifactorial approach evaluates this phenomenon as the result of internal and external factors. The important influencing factors are social norms and driving culture in a country. In conclusion, we discuss possible preventive measures for minimization of aggressive driving behaviour that should be complex and effect as individuals (therapeutic programs for aggressive drivers, education in driving schools preventive campaigns) so external environment (changes in road environment with the goal of minimization the driving pressure).
It has been shown that nitric oxide (NO) increases aggression in male mice, whereas it decreases aggression in lactating female mice and prairie voles. It is also known that aggression can be exhibited at different levels in rodent species, strain or subtypes. The aims of this study were to investigate the proportion of aggressiveness in Wistar rats, the effect of intraperitoneally administered nonspecific nitric oxide synthase (NOS) inhibitor L-NAME (NG-nitro L-arginine methyl ester) on maternal aggression towards female intruders, and whether these effects are due to NO production or not. Rats were given saline intraperitoneally on the postpartum Day 2 and aggression levels were recorded. The same rats were given 60 mg/kg L-NAME or D-NAME (NG-nitro D-arginine methyl ester) on the postpartum Day 3 and their effects on aggression levels were compared to saline. While L-NAME administration did not cause any differences in the total number of aggressive behavior, aggression duration and aggression intensity, it reduced the proportion of animals showing aggressive behavior. In addition, the latency of the first aggression was significantly increased by L-NAME. In the D-NAME group, however, no significant change was found. Our results have shown that L-NAME reduces maternal aggression towards female intruders in Wistar rats through inhibition of NO production. These results suggest that the role of NO in offensive and defensive maternal aggression shares neural mechanisms., S. Ankarali, H. C. Ankarali, C. Marangoz., and Obsahuje seznam literatury