The article deals with the current case law on compensation for non-pecuniary damage with a focus on medical law. The aim is to outline the recent judicial practice of the highest courts of the Czech Republic in this area, to evaluate it, and, where appropriate, to comment critically on it. The article is divided into two chapters. The first deals with decisions focusing on the manner and extent of compensation for non-pecuniary damage, and the second with procedural aspects when bringing such claims before the court. and Článek se zabývá aktuální soudní praxí odčiňování nemajetkové újmy se zaměřením na oblast zdravotnického práva. Cílem je nastínit recentní soudní praxi vrcholných soudů ČR k této problematice, zhodnotit ji a případně i kriticky komentovat. Z hlediska struktury je článek rozdělen na dvě kapitoly. První se zabývá rozhodnutími zaměřenými na způsob a rozsah náhrady nemajetkové újmy, druhá procesními aspekty souvisejícími s uplatňováním tohoto typu nároků.
The article deals with the loss of chance doctrine and its application in the medical malpractice disputes, focusing primarily on the current Czech case law. The aim is to describe the case law leading to the adoption or rejection of the doctrine in Czech legal order in the light of the approach taken in foreign and similar legal systems (Austria, Germany). The aim of the article is also to comment on a solution that would be systemically appropriate for solving cases involving an element of causal uncertainty, whether or not in the form of acceptance of the loss of chance doctrine. and Článek se soustředí na doktrínu ztráty šance a její využití v rámci medicínskoprávních sporů se zaměřením na aktuální judikaturu vrcholných soudů České republiky. Cílem je nastínit argumentaci soudní praxe směřující k adopci nebo naopak odmítnutí aplikace doktríny ztráty šance v českém právu, a to ve světle přístupu zastávaného v zahraničních a nám blízkých právních řádech (Rakousku, Německu) a vyjádřit se k řešení, které by bylo systémově vhodné pro překlenutí případů zahrnujících prvek kauzální nejistoty, ať už v podobě přijetí teorie ztráty šance nebo nikoliv. Postupováno je tzv. od obecného ke konkrétnímu, nejprve je obecně rozebrána problematika doktríny ztráty šance a následně aktuální rozhodnutí českých vrcholných soudů.
The article deals with damages for psychological injuries. From the methodological point of view, the so-called general to concrete approach is followed, so the general questions that arise in the area of damages for psychological injuries shall be answered first. Subsequently, selected specifics of determining the duty to provide with the compensation of psychological injuries damages (especially causal link) and of determining the amount of compensation for it will be analysed. The article does not address the general principles related to the personal injury damages, although some features may be similar. and Článek se zabývá problematikou odčiňování duševních újem na zdraví. Metodologicky je postupováno tzv. od obecného ke konkrétnímu, nejprve proto budou zodpovězeny obecné otázky vyvstávající při odčiňování duševních újem na zdraví. Následně budou analyzována vybraná specifika při stanovení povinnosti k odčinění duševní újmy na zdraví (zejména příčinná souvislost) a při určení výše náhrady za ni. Článek se nezabývá obecnými principy a východisky odčiňování nemateriálních újem na zdraví, i když v některých rysech mohou být vybrané problémy podobné.
Článek se zaměřuje na analýzu přístupu vybraných zahraničních právních řádů (Německo, Spojené státy americké), českého právního řádu a projektu DCFR k problematice rozsahu poučení pacienta o rizicích spojených s navrhovanou léčbou. Článek se rovněž snaží zodpovědět otázku, zda je vůbec možné a vhodné rozsah rizik, o nichž je třeba pacienta informovat, konkrétně vymezit, a pokud ano, jakým způsobem., The article is focused on the analysis of the approach of particular foreign legal orders (Germany, USA) as well as the Czech legal order and the DCFR project to the issue of the extent of disclosure of risk information. The article also seeks to answer the question whether or not it is possible and appropriate to define the extent of disclosure of risk information specifically and if so, how., and Ivo Smrž.
The article is focused on the determination of the amount of selected proceedings’ costs and their reimbursement in bodily harm compensation disputes. General comments are suppressed; the attention is mainly directed to answering practical questions and outlining solutions to the existing contradictions. Firstly, the article discusses in general the nature of the bodily harm compensation claims and types of proceedings’ costs. The following chapter is aimed at the determination of the amount of the court fee and the obligation to pay it in this type of dispute. Next chapter focuses on the quantification of the remuneration for representation by an attorney of law for the purposes of the proceedings’ costs reimbursement, including the recommendations to the plaintiff on proceedings’ tactics related thereto. and Článek se zaměřuje na problematické aspekty spojené s určením výše vybraných nákladů řízení a jejich náhradou ve sporech o náhrady při ublížení na zdraví. Obecné výklady jsou potlačeny, pozornost je směrována především na zodpovězení praktických otázek a na nastínění řešení existujících rozporů. Článek nejprve obecně pojednává o druzích a charakteru náhrad, které lze při ublížení na zdraví vymáhat, a o jednotlivých druzích nákladů řízení. Následuje kapitola podrobně se zabývající určením výše soudního poplatku a povinnosti k jeho placení v tomto typu sporů. Další kapitola je zaměřena na vyčíslení odměny za zastupování advokátem pro účely náhrady nákladů řízení, včetně doporučení pro žalobce týkajícího se vedení tohoto typu sporného řízení.
The article focuses on the standards of health care and their mutual relationship. Firstly, the article deals with different types of standards, i.e. with the medical standard, civil law (liability) standard and with the standard for the purposes of public health insurance law. The second part of the paper is aimed at their mutual relationship, primarily with an emphasis on the relationship between the civil law standard and standard for the purposes of public health insurance law, where there could evidently exist tension between them. and Článek je zaměřen na problematiku standardů při poskytování zdravotních služeb a jejich interakci. Nejprve se v článku pojednává o jednotlivých druzích standardů, tedy o standardu medicínském, civilněprávním (deliktním) a standardu zdravotních služeb pro účely práva veřejného zdravotního pojištění. Druhá část článku se věnuje jejich vzájemnému vztahu, a to s důrazem na vztah standardu civilněprávního a standardu práva veřejného zdravotního pojištění, kde může docházet k jejich vzájemné kolizi.
Cílem tohoto příspěvku je objasnění významu clinical guidelines v oblasti právní odpovědnosti pro určení náležité odborné úrovně poskytování zdravotních služeb. Úvodem příspěvku je pojednáno o významných subjektech, jež clinical guidelines vydávají, stejně tak jako o jejich druzích, a to nejen v České republice, ale i v Německu a Velké Británii. Následuje pasáž osvětlující úskalí určování náležité odborné úrovně poskytování zdravotních služeb podle clinical guidelines. Závěrem je naopak pojednáno o jejich přínosech. and The aim of this paper is to explain the relevance of clinical guidelines in the law of medical malpractice in relation to the determination of the required standard of care. At the beginning of the paper the persons that publish such guidelines in the Czech Republic, Germany and Great Britain are discussed as well as the types of the clinical guidelines. Then, the difficulties that are associated with using clinical guidelines for determination of the required standard of care follow. In the end of the paper the benefits of the guidelines in the medical malpractice are mentioned.