Autoři se ve své studii zaměřují na učitele základních škol a jejich cestu k profesi učitele v socialistickém Československu. Jejím hlavním cílem je prohloubení a doplnění dosavadních poznatků o studiu učitelství. V textu autoři odpovídají na tři otázky: Co předcházelo studiu učitelství? Jak učitelé reflektují svoji pregraduální přípravu? Jak se promítla do jejich studia tehdejší ideologie? Hlavní metodou sběru dat byla metoda orální historie a rovněž studium archivních pramenů a legislativních dokumentů. Autoři popisují a vysvětlují motivaci ke studiu učitelství, ale také různé podoby přijímání ke studiu i důvody k nepřijetí. V další části jsou vysvětleny některé konkrétní dopady mnoha nepromyšlených reforem na studium učitelů, dále je popsána problematika praxí i tzv. ideologická výchova. and The authors focus on primary school teachers and their journey to the teaching profession in socialist Czechoslovakia. The main objective of this article is to deepen knowledge about the teachers' education. The authors answer three questions in this text: What preceded the study of teaching? How do the teachers reflect their undergraduate training? How is socialist ideology reflected in their studies? The main methods of data collection were the oral history method and the study of archival sources and legislative documents. The authors describe and explain teachers' motivations to major in teaching and explore various forms of admissions to studies and reasons for rejection. The next part of the text explains some specific effects of many unpremeditated reforms on teacher education; it describes issues related to teaching practice and to "ideological" education.
Autoři se zaměřují na pokusy o reformy vzdělávací soustavy v kontextu prosazování přestavby v Československu. Analyzují zejména archivní záznamy o prohlubujících se problémech vzdělávací soustavy a možnostech jejich řešení z perspektivy státní moci. Problémy prosazování jednotné školy vedly ke z pracování analýz výchovně vzdělávací soustavy a následné přípravě novel školských zákonů. Autoři studie sledují balancování mezi ideologií a praktickými problémy školství, které možnosti hlubších reforem limitovalo, a reflektují možné paralely s postsocialistickou transformací (odrážející se například v prosazování decentralizace řízení škol). Nejnovější odborné reflexe pádu socialismu v Československu kladou důraz právě na sledování kontinuit – autoři tyto teze promýšlejí, prohlubují ve vztahu k oblasti vzdělávání a snaží se odpovědět na otázku, zda měly reformy šanci na úspěch (přičemž hledají paralely i s vývojem v zahraničí). and The authors focus on the educational reform proposals in the context of the perestroika policy in Czechoslovakia. In particular, they analyze the archival records reflecting the ongoing issues of the educational system from the perspective of state power. Problems with applying a united school policy led to several analyses of the educational system and the subsequent preparation of amendments to the school laws. The study examines the balance between communist ideolog y and the practical issues of schooling that limited the opportunities to effectively push more fundamental reforms. The authors also reflect possible parallels with the post-socialist transformation (e.g., in efforts to decentralize school management). The most recent perspective of contemporary history focused on possible continuities – the authors deepen this in terms of education and try to answer whether the proposed reforms could be successful, taking account of the parallels abroad.