Příspěvek navazuje na článek publikovaný v časopise Studia paedagogica 2009/2, kde byl ve stručnosti představen koncept mezigeneračního učení a dále byla zmapována nabídka kurzů a programů neformálního vzdělávání, které mohou představovat pro členy rodin různých generací příležitost vzájemně se učit. Vytvořený přehled je nyní odrazovým můstkem k dalšímu detailnějšímu zkoumání toho, co lidi do kurzů přivádí, co jim účast v kurzech přináší, jak hodnotí účast lidí z různých generací a jak vnímají mezigenerační učení. Tento detailnější vhled je založen na výsledcích dotazníkového šetření mezi účastníky kurzů neformálního vzdělávání, a to ze tří generací: rodičů, prarodičů a dospělých dětí, nikoli však z jedné rodiny. Jejich výpovědi jsou mezigeneračně srovnávány, případně konfrontovány s výsledky jiných výzkumů. and The contribution continues an article briefly introducing the concept of intergenerational learning, published in the 2009/2 issue of Studia Paedagogica. The article reviewed the offer of the courses and programmes of non-formal education as opportunities for family members of various generations to learn among each other. The review became the starting point of further exploration of what motivates people to take up the courses, what they gain in them, how they judge the participation of people of various generations, and how they perceive intergenerational learning. A more detailed view like this is based on a questionnaire survey among the participants of the courses of non-formal education, of three different generations: parents, grandparents and grown-up children, though not of one and the same family. Their responses are compared among each other and, in some case, confronted with the results of other surveys.
Příspěvek přináší některé z výsledků tříletého výzkumného projektu "Mezigenerační učení: děti, rodiče a prarodiče v neformálním vzdělávání a v informálním učení". Zaměřuje se na mezigenerační učení v rodině, a to v pohledu tří zúčastněných generací. Nejprve vyjasňuje argumenty, které stojí za zvýšenou pozorností věnovanou v posledních letech v mezinárodním kontextu mezigeneračnímu učení, jako jsou demografické okolnosti (stárnoucí společnost), proměny rodiny (variabilita ve struktuře a vztazích) a celoživotní učení (potřeba kontinuity na pozadí změny). Dále se zaměřuje na vybrané výsledky z empirického výzkumu metodologicky založeného na smíšeném designu, jimiž je identifikace rolí rodinných "edukátorů". and This paper presents another set of results of Intergenerational learning: children, parents and grandparents in non-formal education and informal learning, a three-year research project focusing on intergenerational learning in the family from the viewpoints of three participating generations. First, it clarifies the arguments behind the increased international attention that has recently been paid to intergenerational learning such as demographic factors (the ageing society), changes in the family (variability in family structures and relationships) and lifelong learning (need for change-based continuity). Then the study focuses on selected results of empirical research based on a mixed design methodology, identifying the roles of family educators.
Stárnout aktivně je výzva, s níž se současná společnost obrací na seniory. Jak to ale dělat? Jaké příležitosti k tomu využít? Je to opravdu to, co senioři chtějí? To jsou obecné otázky, kterými je veden tento článek. Na příkladu aktivních a vitálních seniorů, kteří se učí počítačovým dovednostem v tzv. mobilních počítačových učebnách, ukazujeme, jaká jsou specifika jejich učení, za jakých podmínek se učí lépe a snadněji, jak zvládají nároky učení se pro ně novým technologiím, čím k procesům učení přispívá mezigenerační setkávání a mezigenerační přenos, a nakonec také co seniorům učení se práci s PC přineslo, respektive co oni sami na této své vzdělávací aktivitě oceňují. and Active ageing is a challenge which contemporary society has prepared for its elderly. This study attempts to provide answers to the following research questions: how can this be achieved? Which opportunities can be used in pursuing this aim? Is this aim also shared by the elderly? Taking active and vital elderly citizens who learn computers skills in mobile computer labs as an example, this study shows specific features of their learning, conditions under which the elderly learn better, how they manage to cope with the challenges of learning new skills, how this process is influenced by intergenerational contact and learning and finally what benefits this process has had for the elderly and what they appreciate explicitly.