Román Bledý oheň se skládá ze čtyř částí. Za textový základ lze považovat poému Bledý oheň, jež je uvedena předmluvou vydavatele, za básní následuje kritický komentář s poznámkami, které několikrát převyšují rozsah poémy, román je uzavřen věcným rejstříkem. Nezpochybnitelným autorem všech čtyř částí je Vladimir Nabokov. Evidentní rozpor mezi textem básně a jeho údajně kritickým komentářem je hlavním strukturním problémem románu. Dalším zdrojem napětí je rozdvojení umělecké reality mezi původní obraz či světelný zdroj a jejich pouhý odraz a stín. Mnohotvářný nespolehlivý vypravěč (jehož subjektivní verze může události zkreslovat, maskovat a zatajovat) dotváří dvojitý významový základ románu. Vzájemně protichůdné vypravěčské masky jsou zdrojem ironie a parodie a tím je textová nejednoznačnost dále násobena a obohacována. Výsledkem je nejen nejednoznačnost, ale i aktivace širokého významového prostoru mezi "ano" a "ne". Výsledkem románové významové ambivalence je pak současná platnost "ano" i "ne". Podvojná estetika románu vyvolává představu, že za primárním textem je další text, který čtenář musí hledat a "přečíst" jiným způsobem než originální text. and The novel Pale Fire consists of four part and the poem Pale Fire – preceded by a publisher's preface – can be considered the original textual basis. The poem itself is followed by a critical commentary with notes several times larger than the poem itself, and at the end of the index. Undisputed author of all four parts is Vladimir Nabokov. A distinct contradiction between the text of the poem and its allegedly critical commentary is the main structural problem of the novel. Another source of the tension is the bifurcation of artistic reality between the original image or source of light against the mere reflection and shadow. The narrative of the multifaceted unreliable narrator (whose subjective version of events can distort, mask and hide information) creates a double basis for the novel. The opposing narrative masks are the source of novel's irony and parody, thus the text ambiguity further multiplied and significantly enriched. The result is not only ambiguity, but a wide space between "yes" and "no" is filled. The result of novel's ambivalence is the current validity of "yes" and "no". Double aesthetics of the novel raises the idea that behind the primary text there is another text that the reader must look for and "read" in another way than the original text.
Stať konstatuje, že vědecké biografie M. Gorkého jsou založeny na autobiografických uměleckých textech. Autor ve svých dílech mlčí. Slovo uměleckého textu nemůže být ztotožněno s autorem. Gorkého texty vypovídají o autorovi pouze nepřímo. Za důležité pro pochopení Gorkého vztahu ke světu lze pokládat absenci hodnotících komentářů v jeho uměleckých textech. Gorkého poetika je založena na výstižné portretizaci dějů, situací a postav v jejich pohybu a proměně. Gorkého lineární nesyžetové poetika nesměřuje ani k jednotícímu významu, ani k hodnotícímu komentáři, ale zůstává ve stádiu stále se obnovující otázky. Gorkij vyslovil vše, co chtěl a stále se vrací k otázce o smyslu toho, co vyslovil. Prostřednictvím uměleckých textů je možné sestavit portrét Gorkého, který mlčí. Gorkij se prostřednictvím nejlepších uměleckých textů nikdy přímo nevyslovil k dění v Rusku. Složitost světa mu bránila přímočaře se vyslovit k postavení člověka ve světě a jeho vztahu k realitě. Jeho díla vyjádřila bezmocnost člověka se ve světě orientovat. Jednoduché vyjadřování patří do oblasti Gorkého publicistiky. Tato situace vytváří možnou paralelu ke kontroverzním situacím ve skutečném životě Maxima Gorkého. Gorkého umělecké texty vyjadřují jeho skutečné a vždy nepřímé chápání světa. and The article notes that the scientific biography M. Gorky are based on the art and autobiographical texts. The author in his art works remain silent. The word of art text can not be identified with the author. Gorky's novels speak about the author only indirectly. The absence of evaluation comments can be considered important to the understanding Gorky's relationship to the world. Gorky's poetics is based on a concise portrait of events, situations and characters in their movement and transformation. Gorky linear and non plot (non story) poetics seeks neither to have the unifying significance even to the evaluation comments, but still remains at the stage of constant renewal issues. Gorky expressed everything he wanted, and still comes back to the question about the meaning of what is spoken. The Gorky's portrait is possible to assemble only throught artistic text but Gorky as an author is silent. Gorky did not speak directly on events in Russia through the best novels he wrote. He was limited by complexity of the word to express directly assessment of man's place in the world and his relationship to the world. Gorky's works expressed the helplessness of man in the world to navigate. Simple expressions belong in Gorky journalism. This situation creates a possible parallel to controversial situations in real life of Maxim Gorky. Gorky's artistic texts express his true and always indirect understanding of the world.