Publikace se zaměřuje na archaické jevy lidové kultury na Moravě, jejichž počátky lze odhalit už ve středověku. Ve stavitelství byla zachována starobylá dispozice domu a použití primitivních stavebních technologií, pro výrobu předmětů každodenní potřeby se využívaly přírodní suroviny, v odívání se uchovaly až do nedávné doby funkční oděvní součástky jednoduchého střihu. Ve zvykosloví a lidové religiozitě lze vysledovat předkřesťanské prvky, které byly překrývány novějšími náboženskými idejemi. Specifické geografické podmínky, historický vývoj a kolonizace cizími etniky, které determinovaly obchodní i kulturní kontakty se sousedními regiony, minimalizovaly vliv měst a působení internacionálních uměleckých slohů, způsobily zakonzervování některých jevů, jež jsou předmětem studia etnologie ve spolupráci s dalšími příbuznými obory.
Příručka pojednává o etnologickém výzkumu tradičního stavitelství. Seznamuje studenty se základními metodami, prameny, terminologií i historií tohoto výzkumu v českých zemích.
Ikonografické doklady tvoří integrální součást pramenné základny řady společenskovědních oborů. Pro studium tradiční kultury ve středověku a raném novověku jsou zvláště významné, neboť etnologie pracuje s písemnými prameny a hmotnými doklady pocházejícími až z 18. a 19. století. Z obrazových zdrojů získává informace především o hmotné kultuře: stavitelství, zemědělství, řemeslech, oděvu a zdobení, které napomáhají k utváření představy o genezi mnoha jevů známých až z nové doby. I k těmto cenným pramenům je však třeba přistupovat kriticky a posuzovat jejich informační hodnotu v širších souvislostech.
Ambicí sborníku "Když výzkum, tak kvalitativní: serpentinami bádání v terénu" editorů Michala Pavláska a Jany Noskové je snaha porozumět současným epistemologickým podobám sociálních věd opírajících se o kvalitativní výzkum. Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference vypovídá také mnohé o tom, jak vzniká etnografická (sociologická, historická) znalost. Leitmotivem knihy je pokus vyrovnat se s vlastní pozicí badatele v interakci se zkoumaným prostředím. Publikace ve svém záběru shrnuje reflexe střetávání badatele s nástrahami terénního výzkumu prováděného kvalitativními technikami vytváření dat – zúčastněným pozorováním, různými typy rozhovorů, vedením výzkumného deníku –, či se zkoumáním biograficky laděných témat.
V souboru studií nazvaném "Lidová výtvarná kultura" se autor pokouší naznačit možnosti hledání odlišných cest při studiu rozmanitých otázek o obsahu a rozsahu národopisného i mezioborového bádání všech relevantních kategorií výtvarného umění a dalších estetických aktivit lidových vrstev. Vychází při tom nezřídka z úvah terminologických, které by měly přispívat k nalézání společného odborného jazyka a usnadňovat tak dorozumívání mezi odbornými i ostatními interesenty.
Publikace se zabývá tradicemi sunnitských muslimů spjatými s narozením, svatbou, smrtí a pohřbem. Obřady a zvyky provázané se třemi vybranými životními etapami člověka jsou omezeny na sunnitské muslimy žijící v Sýrii, Jordánsku, Izraeli a na území Palestinské autonomie. Kniha popisuje tradice sunnitských muslimů žijících ve zmiňovaných arabských zemích spolu s tradicemi Syřanů, Jordánců a Palestinců žijících v České republice a také zvyky českých konvertitů k islámu. Jsou zde popsány adaptační procesy muslimských tradic v českém milieu – jakým způsobem muslimové žijící v České republice adaptují přinejmenším část svých tradic na rozdílné kulturní, společenské, náboženské a právní prostředí české tradičně nemuslimské společnosti. Rozdílné socio-kulturní a právní podmínky, které Česká republika nabízí svým muslimům, jsou porovnávány s tradiční arabskou muslimskou společností.
Publikace je dalším z výsledků dílčího úkolu v rámci výzkumného záměru FF MU, který je zaměřen na porovnávání sociálních struktur mrtvé a živé kultury. Autory příspěvků k jednotlivým tématům jsou archeologové i etnologové, kteří se pokusili upozornit na vybrané archaické jevy materiální kultury, jež se uchovaly v tradičním lidovém prostředí (ornamentika a motivy na keramice a zemědělském nářadí, typy mužských kalhot, pokrývky hlavy, oděvní plachty, spínadla, devocionálie apod.) od středověku mnohdy až do nedávné doby.
Pokud se zajímáte o život ve vesnici barokní Moravy a o naše možnosti poznání tohoto života, je tato kniha určená pro vás. Kniha prozkoumává všechna přístupná zákoutí dobové kultury vesnice, od jejích sociálních struktur, přes hmotnou kulturu a rodinné obřady až k religiozitě a duchovnímu světu dobových vesničanů.