Publikace se zaměřuje na archaické jevy lidové kultury na Moravě, jejichž počátky lze odhalit už ve středověku. Ve stavitelství byla zachována starobylá dispozice domu a použití primitivních stavebních technologií, pro výrobu předmětů každodenní potřeby se využívaly přírodní suroviny, v odívání se uchovaly až do nedávné doby funkční oděvní součástky jednoduchého střihu. Ve zvykosloví a lidové religiozitě lze vysledovat předkřesťanské prvky, které byly překrývány novějšími náboženskými idejemi. Specifické geografické podmínky, historický vývoj a kolonizace cizími etniky, které determinovaly obchodní i kulturní kontakty se sousedními regiony, minimalizovaly vliv měst a působení internacionálních uměleckých slohů, způsobily zakonzervování některých jevů, jež jsou předmětem studia etnologie ve spolupráci s dalšími příbuznými obory.
Snahy o poznání lidové kultury se dějinami Evropy prolínají již více než dvě staletí. Povahu tohoto zájmu vždy určovaly historické a společenské okolnosti, které měly rovněž podíl i na interpretaci zaznamenaných poznatků. V pozadí volby tématu práce byl záměr chápat poznání kultury lidu jako poodhalení nikoli strnulého, ale v přeneseném smyslu stále živého organismu, který můžeme sledovat v nejrůznějších současných formách a kde jen detailním výzkumem (v případě této práce na vybraných příkladech lidové tradice ve dvou moravských lokalitách Břestek a Hluk) můžeme určit směry jeho vývoje a proměn. Studie se dotýká různých aspektů vývoje lidové kultury a zaměřuje se i na její vztahy směrem k folklorismu a populární kultuře.