Brentanova teorie času a časového vědomí patří mezi základní témata celé Brentanovy filosofie. Nabízí celou řadu spjatých témat, která určují dvě hlavní otázky. Jak bychom měli ontologicky popsat čas jako takový? A jak vlastně vnímáme čas? Na tyto otázky poskytl Brentano různé odpovědi v celé řadě různých pozic, které vypracovával od počátku své filosofické práce během své Würzburgské profesury až do posledních okamžiků před smrtí. Cílem této studie je představit souhru těchto problémů v Brentanově analýze času a ukázat, že je bohatým zdrojem filosofických hádanek, jejichž řešení je stále otevřenou otázkou. and Brentano's theory of time and time consciousness belongs among the main topics of his philosophy. It presents a number of connected topics dominated by two questions. How should we ontologically describe time? How do we perceive time? These questions found various answers in a series of diverse positions worked out from the beginning of Brentano's philosophical work during his Würzburg professorship till the last moments before his death. This study aims at outlining the interplay of the issues in Brentano's analysis of time and presenting it as a rich source of philosophical puzzles that remain open for further treatment.
The study raises the question of the sustainability of Husserl’s early theory of linguistic meaning. In order to answer it, the text presents Husserl’s theory of linguistic meaning as it is found in his Logical Investigations and discusses a serious problem which follows from Husserl’s own presuppositions. This problem involves the question of the expressibility of the quality of the intentional essence of the act –“quality” being Husserl’s term roughly corresponding to the later and more common concept of propositional attitude. The study argues for the lack of theoretical means sufficient for the expression of the quality as well as for the fact that the expressibility of the quality is presupposed in the meaning of the linguistic expressions used in the solitary life of the speaker.