This paper addresses the poorly understood patterning in the presence vs. absence of the accusative resumptive pronoun in the Czech relative clauses (RC) introduced by the absolutive relativizer co. Using both qualitative and frequency-based quantitative analysis, I investigate the distribution of the resumptive pronoun in authentic usage as attested in the Czech National Corpus. The study leads to the conclusion that the criteria that determine the distribution of the accusative resumptive pronoun go well beyond the traditionally invoked need for expressing agreement categories (gender, number) and grammatical relations (accusative object) or that the presence vs. absence of the pronoun should depend exclusively on the animacy of the relativized noun. Instead, the distribution appears to depend on the semantic compatibility between the relativized noun and the proposition expressed by the RC, reflecting a functional distinction between a determinative and non-determinative (explicative) interpretation of the RC; the former is unambiguously signaled by the bare relativizer co, the latter is available with the analytic co + resumptive pronounACC pattern as one of the interpretive options. and Článek se zabýv| problémem akuzativního z|jmena ve vztažných větách uvozených nesklonným co v češtině a hled| odpověď na dosud nezodpovězenou otázku, čím je v těchto větách přítomnost či nepřítomnost anaforického akuzativu podmíněna. Na základě kvalitativní i frekvenční analýzy korpusového materiálu docházíme k závěru, že korpus nijak nepotvrzuje tradičně postulovaná kritéria pro používání akuzativního zájmena, jimiž má být nutnost vyj|dřit gramatickou shodu s řídícím substantivem (v rodu a čísle) a gramatickou funkci ve vztažné větě (předmět) či role, kterou m| hr|t životnost řídícího substantiva (preferenční souvýskyt akuzativního z|jmena a neživotných substantiv). Rozbor autentického materi|lu naopak nasvědčuje tomu, že distribuce akuzativního z|jmena ve vztažných vět|ch s co je podmíněna sémantickou kompatibilitou mezi řídícím substantivem a propozičním obsahem vztažné věty, což se promítá do funkčního rozlišení mezi determinační a nedeterminační (explikativní) platností dané věty. Nepřítomnost anaforického akuzativu jednoznačně signalizuje funkci determinační, zatímco použití anaforického zájmena umožňuje obojí interpretaci.
This paper discusses the possibilities of the research of translated Czech as well as so-called translation universals in Czech. It introduces a monolingual comparable corpus Jerome specifically designed at the Institute of the Czech National Corpus to meet the requirements of translation studies researchers. The case study of simplification presents the results of examining this translation universal in translated Czech and shows the advantages as well as disadvantages of the quantitative approach.
This study analyses the first partnerships of women and men in the Czech Republic and focuses on a comparison of family behaviour before and after the politically and socially important watershed of 1989. The authors investigate the type of first partnership (cohabitation versus marriage) and its timing. It can be assumed that significant changes in partnership behaviour exhibit a different pattern according to educational group, and moreover that differences in the timing and type of first partnership might also be expected from the point of view of gender. Given the increasing proportion of children born outside wedlock, attention is devoted to the impact of pregnancy and childbirth on partnership strategies. The data used in the paper are taken from the ‘Generations and Gender Survey’ carried out in the Czech Republic in 2008. The retrospective character of these data provides information on partnership careers in the context of other significant life events., Anna Šťastná, Jana Paloncyová., Rubrika: Stati, 1 tabulka, 1 schéma, 5 grafů, Poznámky na str. 29 (4), Biografické poznámky o autorkách článku na str. 15, Obsahuje bibliografii, and Resumé o klíčová slova anglicky na str. 16