Tato empirická studie ukazuje, že žáci a učitelé na zkoumané švédské střední škole považují kontrolu procedur při ověřování znalostí a udělování hodnocení za natolik neadekvátní, že zde existuje riziko neférovosti distribuce výsledného hodnocení. V tržně orientovaném a konkurenčně pojatém systému školství, který se řídí podle stanovených cílů a dosažených výsledků, se na známky často pohlíží jako na nejlepší měřítko kvality vzdělávání. Známky tak nabývají na významu pro jednotlivé žáky, učitele i školy. Nejhorší známka, která stále ještě znamená úspěšné hodnocení v předmětu, je obzvlášť důležitá a představuje jakousi tvrdou měnu vzdělanosti, neboť znamená hranici mezi neúspěchem a dosažením cíle. Data sebraná v diskusích o normách ukazují, že žáci i učitelé, diskutujíce odděleně, pohlížejí na opisování ve školách s tolerancí založenou na pojmu spravedlnosti a opisování vnímají jako z působ zajištění férovosti distribuce známek, přičemž obzvlášť tolerantně přistupují k opisování těch žáků, kteří by jinak riskovali hodnocení nedostatečně. Společensky sjednané normy explicitní zákazy podvádění na školách žáci ani učitelé nerespektují a naopak některé formy podvodů podporují. Tato podvojná agenda, o níž všichni vědí, je pečlivě střeženým tajemstvím, a proto také dochází k její reprodukci. and This empirical study shows that Swedish upper secondary students and teachers perceive the control of procedures for knowledge checks and grading so inadequate that the distribution of final assessment risks being unfair. In a market-oriented competitive school system, managed by objectives and results, grades tend to be regarded as the best measure of educational quality. Student grades thus become important for individual students, teachers and schools. Particularly important as educational hard currency is the lowest acceptable grade level, that distinguishes failures from result-achievement. Data from discussions on norms indicate that students and teachers (all of whom discussed the matters separetely) show a clear justice-based tolerance for school-cheating perceived as re-securing a fair distribution of grades. The teachers are particularly tolerant to cheating students who would risk failing grades had they not cheated. Explicit prohibitions of cheating are thereby outcompeted by negotiated social norms of justice that implicitly encourages some forms of cheating. The well-known double agenda is kept as a hidden truth and thereby reproduced.
The book presents a history of the Department of English and American studies at Masaryk University (Faculty of Arts) in Brno. The narrative is based on the methodology of "oral history". The narrator is Don Sparling, long associated with the department and a former Head. The first chapter covers the foundation by Professor František Chudoba in 1920 and the interwar period. The following chapters deal with three periods: 1945 to 1977 (Don Sparling's arrival in the department); 1977-1989; and the subsequent period down to 2000. The last chapter sums up the history of an important part of life at the department, the Gypsywood Players theatre group. ,Publikace vypráví o historii Katedry anglistiky a amerikanistiky FF MU. Vyprávění je strukturované a je založeno na metodě orální historie. Vypravěčem je Don Sparling, osobnost dlouhodobě spjatá s životem katedry a její bývalý vedoucí. První kapitola líčí vznik Anglického semináře v roce 1920 pod vedením profesora Františka Chudoby a pokračuje popisem meziválečných událostí. Další kapitoly se věnují poválečnému období až do roku 1977 (příchod Dona Sparlinga na katedru), následně osmdesátým létům a době porevoluční do roku 2000. Poslední kapitola shrnuje dějiny významné součásti života katedry, divadelního spolku The Gypsywood Players.
Článek se ve světle dopadů ekonomického kolapsu Islandu v říjnu 2008 zabývá potřebou formální revize islandského vzdělávacího systému. V článku zdůrazňujeme především fakt, že většina islandských lídrů, kteří se na islandském ekonomickém kolapsu podíleli, byli absolventy islandského vzdělávacího systému. Ukázalo se, že sami sebe považují za jedince, kteří se nezodpovídají ani svým spoluobčanům, ani občanům jiných zemí. Je zřejmé, že vzdělávání těchto lídrů kladlo přílišný důraz na kognitivní aspekty výchovy a vzdělávání na úkor rozvoje morálního úsudku. Proto navrhujeme takovou nápravu tohoto nedostatku islandského vzdělávacího systému, díky níž by budoucí lídři Islandu nebyli připraveni o možnost rozvíjet nejen své kognitivní, ale také morální znalosti a dovednosti. Dále máme za to, že na vzestup a pád islandské ekonomiky lze pohlížet coby na případovou studii, z níž se mohou poučit jak Islanďané, tak také občané dalších zemí. Tato hořká zkušenost by se tak mohla změnit v lekci, již je možné aplikovat i za hranicemi ostrova Islandu. Za tímto účelem se v článku pokoušíme nalézt odpovědi na otázku, jakou hrají školy roli v ovlivňování žáků nejen v oblasti profesní přípravy, ale také v oblasti rozvoje morálního rozhodování. and This article calls for a formal review of the educational system in Iceland in light of the impact of the economic collapse upon the nation in October 2008. In particular, this article highlights the fact that most of the Icelandic leaders who contributed to the economic collapse in Iceland were products of the Icelandic educational system. Apparently they saw themselves as individuals without responsibility towards either their countrymen or those of neighbouring countries. Arguably, the schooling of these leaders had placed too much emphasis on the cognitive aspects of their education at the expense of their ethical development. Hence, the author proposes that this shortcoming of the educational provision in Iceland needs to be redressed so that future leaders of the nation are not deprived of the opportunity to develop both their cognitive and ethical knowledge and skills. The author moreover suggests that the rise and fall of the Icelandic economy may be seen as a case study from which not only Icelanders but other nations as well could learn. This bitter experience could thus become a learning experience with applicability reaching far beyond the geographical boundaries of the island. To this end, this article seeks to answer questions about what role and responsibility schools have in graduating students who have not only acquired vocational knowledge and skills but have also developed a commitment to being influenced by sound moral judgment.