Cieľom štúdie bolo zistiť počas riadených imaginácií, ako si participanti s vysokou a nízkou hladinou sebakritickosti predstavujú svoje vnútorné sebakritické, sebaprotektívne a sebasúcitné časti self. Autori skúmali zmeny v obsahu ich imaginácií pri porovnaní stavu pred intervenciou a po intervencii: Tréning zameraný na emócie pre sebasúcit a sebaprotekciu. Na analýzu dát bol použitý Konsenzuálny kvalitatívny výskum a úroveň sebakritickosti sa určila pomocou Škály foriem sebakritickosti a sebapotvrdenia. Boli analyzované dve extrémne skupiny z pôvodnej vzorky 92 adolescentných účastníkov EFT-SCP (najvyšších 15 % a najnižších 15 % participantov podľa úrovne sebakritickosti). Prvá z dvoch extrémnych skupín pozostávala z 12 vysoko sebakritických ľudí (1 muž a 11 žien, AM = 21,7; SD = 1,16) a druhá pozostávala z 15 nízko sebakritických ľudí (1 muž a 14 žien; AM = 22,3; SD = 1,2). Výsledky naznačili, že intervencia viedla k pozitívnemu posunu od maladaptívnych vzorcov (hanba, strach, bezcennosť a nekompetentnosť) k adaptívnejším vzorcom odpovedí (bezpečie, láska, zmocnenie a potreba porozumieť situácii). Aj keď sa maladaptívne vzorcov pod vplyvom intervencie odpovedí znižovali a adaptívne zvyšovali, maladaptívne vzorce neboli po intervencii úplne odstránené. Tieto zistenia je možné využiť pre lepšie nastavenie intervencií v budúcnosti. and The aim of the study was to identify, during guided imageries, how high and low self-critical people imagine their inner self-critical, selfprotective, and self-compassionate parts. The authors explored changes in imagery content when comparing the pre-test and post-test state of Emotion Focused Training for Self-Compassion and Self-Protection (EFT-SCP). Consensual Qualitative Research was the method used for the data analysis and level of self-criticism was determined using the Forms of Self-Criticizing/ Attacking and Self-Reassuring Scale. Two groups representing the extremes of the sample of 92 EFT-SCP adolescent participants (the highest 15% and the lowest 15% of the selfcritics) were analysed. The first of the two extreme groups consisted of 12 highly self-critical people (1 man and 11 women, AM = 21.7; SD = 1.16), and the second comprised 15 low selfcritics (1 man and 14 women; AM = 22.3; SD = 1.2). The results indicated that the training led to positive shifts away from maladaptive patterns (shame, fear, worthlessness, and incompetence) to more adaptive ones (safeness, love, empowerment, and the need to understand the situation). Although the maladaptive patterns declined and adaptive ones were adopted, the maladaptive patterns were not completely eliminated, which can be exploited in better use of treatments.
Prediktivní vliv sebelitování na sebeznevýhodňování u tureckých univerzitních studentů Východiska. V rostoucím počtu výzkumů bylo zjištěno, že větší sebelitování je spojeno s větší psychologickou a kognitivní pohodou. Lze předpokládat, že sebelitování může hrát důležitou roli v sebeznevýhodňování, přičemž různé dimenze sebelitování mohou hrát různé role. Nicméně žádný výzkum zatím nezkoumal možné souvislosti mezi těmito proměnnými. Cíl. Cílem výzkumu bylo prozkoumat vztah mezi sebelitováním a sebeznevýhodňováním. Účastníci. Výzkumu se zúčastnilo 408 univerzitních studentů, 201 (49%) žen a 207 (51%) mužů), studujících různé obory v pregraduálních programech na pedagogické fakultě univerzity Sakarya v Turecku. Metoda. Jako míry byly použity škály sebelitování a sebeznevýhodňování. Vztahy mezi sebelitováním a sebeznevýhodňováním byly zjišťovány korelační analýzou a mnohonásobnou regresní analýzou. Výsledky. Korelační analýza poukázala na negativní vztah faktorů sebelitování: laskavost k sobě, běžná lidskost a dbalost a pozitivní vztah faktorů sebelitování: sebeposouzení, izolace a přehnaná identifikace, k sebeznevýhodňování. Podle výsledků regresní analýzy bylo sebeznevýhodňování pozitivně predikováno sebeposouzením, izolací a přehnanou identifikací. Běžná lidskost negativně predikovala sebeznevýhodňování. Sebelitování vysvětlilo 51% rozptylu sebe znevýhodňování. Omezení. Získané výsledky by neměly být zobecňovány jak na univerzitní studenty, tak na jiné studentské populace, protože data byla sbírána pouze na univerzitě Sakarya v Turecku. Data o sebelitování a sebeznevýhodňování jsou omezena na subjektivní výpovědi a nevyužívala kvalitativní míry těchto proměnných., Background. A growing body of research has found that higher self-compassion is associated with greater psychological and cognitive well-being. Therefore self-compassion can be considered as playing an important role on selfhandicapping, while different dimensions of self-compassion may play different roles. However there is no research that investigated the possible links between these variables. Purpose. The purpose of this research was to examine the relationship between self-compassion and self-handicapping. Participants. Participants were 408 university students – 201 (49%) were female and 207 (51%) were male – who enrolled in various undergraduate programs at Sakarya University Faculty of Education, Turkey. Method. The Self-compassion Scale and the Self-handicapping Scale were used as measures. The relationships between self-compassion and self-handicapping were examined using correlation analysis and multiple regression analysis. Results. In correlation analysis, self-kindness, common humanity, and mindfulness factors of self-compassion were found negatively and selfjudgment, isolation, and over-identification factors of self-compassion were found positively related to self-handicapping. According to regression results, self-handicapping was predicted positively by self-judgment, isolation, and over-identification. Further common humanity predicted self-handicapping in a negative way. Self-compassion has explained 51% of the variance in self-handicapping. Limitations. The results obtained in this study should not be generalized either to all university students or to other student populations, since the data were collected at just one campus in Sakarya University, Turkey. Also the data reported here for self-compassion and self-handicapping are limited to self-reported data and did not use a qualitative measure of these variables., Ümran Akin, Ahmet Akin., and Obsahuje seznam literatury