The aim of the study was to translate the Intrapersonal Curiosity Scale (InC) into the Czech language and to verify its factor structure and psychometric properties on the sample of grammar school students in the Czech Republic. The Intrapersonal Curiosity Scale InC is a 12-item tool that measures the tendency to inquisitively explore own identity and inner experience in order to better understand own inner self. The sample consisted of 1020 participants, of which 353 (34.6%) were boys, 665 (65.2%) were girls, and two participants (0.2%) did not state their sex or age. The authors compared several considered models using CFA. The results suggest that the original theoretical model, which calculates the total InC score as the sum of three mutually correlated subscales EPI, ROP and UEM, is still uncertain in the Czech version verified on a group of adolescents. In the authorsʼ opinion, the version with three factors with minor corrections fits to the data best of all compared models, although with a lack of evidence for the unidimensionality of the overall InC scale. In this model, verification of the weak invariance of the measurements was achieved when comparing girls and boys using MGCFA. Significant correlations of latent scores of EPI, ROP and UEM subscales with other assessed constructs were found., Cílem studie bylo adaptovat Škálu intrapersonální zvídavosti (Intrapersonal Curiosity, InC) do českého jazyka a ověřit její faktorovou struk-turu a psychometrické vlastnosti na souboru studentů gymnázií v České republice. Škála intrapersonální zvídavosti InC je 12položkovým nástrojem, který zachycuje tendenci zvídavě zkoumat svoji identitu a vlastní prožívání s cílem lépe porozumět vlastnímu nitru. Výběrový soubor tvořilo celkem 1020 participantů, z toho bylo 353 chlapců (34,6 %), 665 dívek (65,2 %) a dva participanti (0,2 %) svůj gender ani věk neuvedli. V rámci analýz autoři pomocí CFA porovnávali několik uvažovaných modelů. Výsledky naznačují, že původní teoretický model, který počítá celkový skór InC jakou součet tří vzájemně korelovaných subškál EPI, ROP a UEM, je u české verze ověřované na souboru adolescentů nejistý. Verze se třemi faktory dle názoru autorů odpovídá s drobnými korekcemi datům nejlépe ze všech porovnávaných modelů, byť s nedostatkem důkazů pro unidimenzionalitu celkové škály InC. Na tomto modelu bylo dosaženo ověření slabé invariance měření při porovnávání dívek a chlapců pomocí MGCFA. Byly nalezeny významné korelace latentních skórů subškál EPI, ROP a UEM s ostatními posuzovanými konstrukty., Martina Friedlová, Zuzana Vaculčíková Sedláčková, Miroslav Charvát., and Obsahuje bibliografické odkazy
Objective. The Cooper-Norcross Inventory of Preferences (C-NIP) is a new and promising tool for measuring clients’ preferences regard-ing psychotherapy. However, the psychometric evaluation of this measure is scarce in general and completely missing for the Czech adapta-tion of the measure. This study aimed to test the Czech version of the C-NIP factor structure, test its measurement invariance, and establish cut points. Methods.N = 772 adults answered the C-NIP in an online survey. Confirmatory and explora-tory factor analyses were used to test the fac-tor structure and assess the C-NIP measurement invariance between men and women and across several levels of psychotherapy experience.Results. The original four-factor model was not supported. Instead, a five-factor model was sug-gested that fit the data adequately and was strict-ly invariant with respect to gender and levels of experience with psychotherapy. Conclusions. The Czech C-NIP can be con-sidered a valid and reliable measure of clients’ preferences regarding psychotherapy. The repli-cation of the new factor model is needed. and Cíl. Cooper-Norcross Inventory of Preferences (C-NIP) představuje nejnovější a slibný nástroj určený k měření preferencí klientů ve vztahu k psychoterapii. Psychometrické zhodnocení to-hoto nástroje je však zatím sporé a u české verze zcela chybí. Cílem této studie bylo ověřit fakto-rovu strukturu české verze C-NIP, ověřit invari-anci měření a stanovit hraniční skóry. Metody.N = 772 dospělých respondentů vypl-nilo C-NIP v online průzkumu. K ověření fak-torové struktury a invariance měření mezi po-hlavími a napříč různými úrovněmi zkušenosti s psychoterapií byla použita konfirmační fakto-rový analýza. Výsledky. Původní faktorová struktura nebyla podpořena. Namísto toho byl navržen pětifak-torový model, který vykazoval adekvátní shodu s daty a byl striktně invariantní ve vztahu k po-hlaví i úrovni zkušenosti s psychoterapií. Závěr. Českou verzi C-NIP lze považovat za validní a reliabilní nástroj na měření preferencí klientů ve vztahu k psychoterapii. Je zapotřebí replikovat navrženou faktorovou strukturu.
Cíl. Měření přesvědčení, která se vztahují ke zdraví, má u pacientů ve zdravotnictví velký význam. Cílem studie bylo ověřit faktorovou strukturu české verze dotazníku Multidimensional Health Locus of Control Scale (MHLCS, verze B) a její invarianci. Metoda. N = 549 dospělých respondentů vyplnilo MHLCS v online průzkumu. Pomocí konfirmační faktorové analýzy byly ověřovány tři modely založené na předchozích studiích a dále byla ověřována invariance měření v závislosti na pohlaví, věku a času (šest měsíců). Výsledky. Žádný z navržených modelů nevykazoval dostatečnou shodu s daty. Proto byl navržen modifikovaný třífaktorový model, který vykázal přijatelnou shodu s daty a byl striktně invariantní ve vztahu k pohlaví, věku i času. U faktorů Vlivní druzí a Náhoda byl nalezen slabý efekt věku. Závěr. Českou verzi MHLCS lze považovat za validní a reliabilní nástroj, s výjimkou faktoru Náhoda, který vykazoval nízkou reliabilitu. and Aim. Measuring patients’ health-related beliefs is of high importance in health care. The aim of the study was to test the factor structure of the Czech version of the Multidimensional Health Locus of Control Scale (MHLCS) Form B and its measurement invariance. Method. N = 549 adults answered the MHLCS in an online survey. A confirmatory factor analysis was conducted to test three competing models based on previous studies and to assess measurement invariance of the MHLCS across gender, age, and time (six months). Results. None of the hypothesized models fit the data; therefore, a modified three-factor model was proposed that demonstrated an acceptable fit and was strictly invariant with respect to gender, age, and time. A small age effect was found on the Powerful Others and Chance factors. Conclusion. The Czech MHLCS can be considered a valid and reliable measure, except for the Chance factor, which had low reliability.
Objective. Psychological reactance is a construct of high practical utility in health care and other areas. However, no clear consensus has been achieved regarding its structure. This study aimed to test the factor structure of the Czech version of the Hong Psychological Reactance Scale (HPRS) and to test its measurement invariance. Methods. N = 544 adults answered the HPRS in an online survey. Confirmatory factor analysis was used to test five competing models based on previous studies and to assess the measurement invariance of the HPRS across gender and age. Results. None of the hypothesized models fit the data. Authors proposed a new bifactor model that fit the data adequately and was strictly invariant with respect to gender, but not across two age groups. Conclusions. The Czech HPRS can be considered a reliable measure of the general reactance across both genders but caution must be exercised when comparing reactance across different age groups. Replication of the new model is needed. and Cíl. Psychologická reaktance je velmi užitečným konstruktem ve zdravotnictví a dalších oblastech. Zatím však nepanuje jednoznačná shoda ohledně jeho struktury. Cílem této studie bylo ověřit faktorovou strukturu české verze Hongovy škály psychologické reaktance (HPRS) a její invarianci. Metody. N = 544 dospělých respondentů vyplnilo HPRS v online průzkumu. Pomocí konfirmační faktorové analýzy bylo ověřováno pět modelů založených na předchozích studiích, a dále invariance měření ve vztahu k pohlaví a věku. Výsledky. Žádný z navrhovaných modelů nevykazoval dostatečnou shodu s daty. Proto byl navržen nový bifaktorový model, který vykazoval dostatečnou shodu s daty a striktní invarianci vzhledem k pohlaví, ne však k věku. Závěry. Českou verzi HPRS lze považovat za spolehlivé měřítko obecné reaktance u obou pohlaví, ale při porovnávání míry reaktance mezi různými věkovými skupinami je zapotřebí opatrnosti. Je nutná replikace nového modelu.
Objectives. This study aimed to assess psychometric properties, such as reliability, construct validity, and cut-off scores, for the Czech version of the Clinical Outcome in Routine Evaluation – General Population (GP-CORE) questionnaire, a tool usable for repeated measurement of psychological distress within routine clinical settings. Participants and setting. Two general populations and one clinical sample were used with N values of 420, 394, and 345, respectively. Hypotheses. One of the competing theoretical factor solutions will demonstrate the best fit. Statistical analysis. To examine the factor structure of the GP-CORE, a confirmatory multidimensional item response theory analysis (graded response model) was employed. Results. The best fitting model was a bifactor solution representing one content domain of overall distress and two item wording domains (positively and negatively worded items). Clinical cut-off scores were determined to be 1.85 (men) and 1.90 (women). Study limitations. The GP-CORE can be used as an unidimensional measure of overall distress, but users have to be aware of the influence of positive vs. negative item wording on the responses. and Cíle. Tato studie si kladla za cíl zhodnotit psychometrické vlastnosti české verze škály Clinical Outcome in Routine Evaluation - General Population (GP-CORE), konkrétně poskytnout informace o reliabilitě, konstruktové validitě a klinickém cut-off skóru. GP-CORE je nástroj využitelný pro opakované měření psychologického stresu. Vzorek a design. Byly využity tři vzorky respondentů, z nichž dva pocházely z obecné (N = 420 a 394) a jeden z klinické populace (N = 345). Hypotézy. Jedno z faktorových řešení bude mít superiorní fit oproti ostatním. Statistické analýzy. K ověření faktorové struktury GP-CORE bylo využito konfirmační multidimenzionální teorie odpovědi na položku (graded response model). Výsledky. Jako finální model byl zvolen bi-faktorový model reprezentující obecný obsahový faktor distresu a dva metodické faktory způsobené pozitivní a negativní formulací položek. Kromě toho, že vykazoval nejlepší fit, byl také dobře teoreticky interpretovatelný. Klinický cut-off skór pro průměrnou hodnotu napříč položkami byl ustanoven na 1,85 pro muže a 1,90 pro ženy. Limity. GP-CORE lze využít jako jednodimenzionální nástroj pro měření obecného psychologického stresu, ale uživatelé by si měli být vědomi také možného vlivu pozitivní či negativní formulace položek na odpovědi respondentů.