Objective. The Cooper-Norcross Inventory of Preferences (C-NIP) is a new and promising tool for measuring clients’ preferences regard-ing psychotherapy. However, the psychometric evaluation of this measure is scarce in general and completely missing for the Czech adapta-tion of the measure. This study aimed to test the Czech version of the C-NIP factor structure, test its measurement invariance, and establish cut points. Methods.N = 772 adults answered the C-NIP in an online survey. Confirmatory and explora-tory factor analyses were used to test the fac-tor structure and assess the C-NIP measurement invariance between men and women and across several levels of psychotherapy experience.Results. The original four-factor model was not supported. Instead, a five-factor model was sug-gested that fit the data adequately and was strict-ly invariant with respect to gender and levels of experience with psychotherapy. Conclusions. The Czech C-NIP can be con-sidered a valid and reliable measure of clients’ preferences regarding psychotherapy. The repli-cation of the new factor model is needed. and Cíl. Cooper-Norcross Inventory of Preferences (C-NIP) představuje nejnovější a slibný nástroj určený k měření preferencí klientů ve vztahu k psychoterapii. Psychometrické zhodnocení to-hoto nástroje je však zatím sporé a u české verze zcela chybí. Cílem této studie bylo ověřit fakto-rovu strukturu české verze C-NIP, ověřit invari-anci měření a stanovit hraniční skóry. Metody.N = 772 dospělých respondentů vypl-nilo C-NIP v online průzkumu. K ověření fak-torové struktury a invariance měření mezi po-hlavími a napříč různými úrovněmi zkušenosti s psychoterapií byla použita konfirmační fakto-rový analýza. Výsledky. Původní faktorová struktura nebyla podpořena. Namísto toho byl navržen pětifak-torový model, který vykazoval adekvátní shodu s daty a byl striktně invariantní ve vztahu k po-hlaví i úrovni zkušenosti s psychoterapií. Závěr. Českou verzi C-NIP lze považovat za validní a reliabilní nástroj na měření preferencí klientů ve vztahu k psychoterapii. Je zapotřebí replikovat navrženou faktorovou strukturu.
Cíl. Měření přesvědčení, která se vztahují ke zdraví, má u pacientů ve zdravotnictví velký význam. Cílem studie bylo ověřit faktorovou strukturu české verze dotazníku Multidimensional Health Locus of Control Scale (MHLCS, verze B) a její invarianci. Metoda. N = 549 dospělých respondentů vyplnilo MHLCS v online průzkumu. Pomocí konfirmační faktorové analýzy byly ověřovány tři modely založené na předchozích studiích a dále byla ověřována invariance měření v závislosti na pohlaví, věku a času (šest měsíců). Výsledky. Žádný z navržených modelů nevykazoval dostatečnou shodu s daty. Proto byl navržen modifikovaný třífaktorový model, který vykázal přijatelnou shodu s daty a byl striktně invariantní ve vztahu k pohlaví, věku i času. U faktorů Vlivní druzí a Náhoda byl nalezen slabý efekt věku. Závěr. Českou verzi MHLCS lze považovat za validní a reliabilní nástroj, s výjimkou faktoru Náhoda, který vykazoval nízkou reliabilitu. and Aim. Measuring patients’ health-related beliefs is of high importance in health care. The aim of the study was to test the factor structure of the Czech version of the Multidimensional Health Locus of Control Scale (MHLCS) Form B and its measurement invariance. Method. N = 549 adults answered the MHLCS in an online survey. A confirmatory factor analysis was conducted to test three competing models based on previous studies and to assess measurement invariance of the MHLCS across gender, age, and time (six months). Results. None of the hypothesized models fit the data; therefore, a modified three-factor model was proposed that demonstrated an acceptable fit and was strictly invariant with respect to gender, age, and time. A small age effect was found on the Powerful Others and Chance factors. Conclusion. The Czech MHLCS can be considered a valid and reliable measure, except for the Chance factor, which had low reliability.
Objective. Psychological reactance is a construct of high practical utility in health care and other areas. However, no clear consensus has been achieved regarding its structure. This study aimed to test the factor structure of the Czech version of the Hong Psychological Reactance Scale (HPRS) and to test its measurement invariance. Methods. N = 544 adults answered the HPRS in an online survey. Confirmatory factor analysis was used to test five competing models based on previous studies and to assess the measurement invariance of the HPRS across gender and age. Results. None of the hypothesized models fit the data. Authors proposed a new bifactor model that fit the data adequately and was strictly invariant with respect to gender, but not across two age groups. Conclusions. The Czech HPRS can be considered a reliable measure of the general reactance across both genders but caution must be exercised when comparing reactance across different age groups. Replication of the new model is needed. and Cíl. Psychologická reaktance je velmi užitečným konstruktem ve zdravotnictví a dalších oblastech. Zatím však nepanuje jednoznačná shoda ohledně jeho struktury. Cílem této studie bylo ověřit faktorovou strukturu české verze Hongovy škály psychologické reaktance (HPRS) a její invarianci. Metody. N = 544 dospělých respondentů vyplnilo HPRS v online průzkumu. Pomocí konfirmační faktorové analýzy bylo ověřováno pět modelů založených na předchozích studiích, a dále invariance měření ve vztahu k pohlaví a věku. Výsledky. Žádný z navrhovaných modelů nevykazoval dostatečnou shodu s daty. Proto byl navržen nový bifaktorový model, který vykazoval dostatečnou shodu s daty a striktní invarianci vzhledem k pohlaví, ne však k věku. Závěry. Českou verzi HPRS lze považovat za spolehlivé měřítko obecné reaktance u obou pohlaví, ale při porovnávání míry reaktance mezi různými věkovými skupinami je zapotřebí opatrnosti. Je nutná replikace nového modelu.