a1_Studie se zabývá zapojením a účastí Československa v Mezinárodním biologickém programu (MBP) a snaží se zhodnotit jeho vliv na ,,ekologizaci'' československých věd spjatých s environmentální problematikou. Mezinárodní biologický program, realizovaný v letech 1964 až 1974, autorka charakterizuje jako jeden z největších a nejdůležitějších globálních výzkumných projektů ve dvacátém století, které se věnovaly životnímu prostředí člověka na Zemi. Zaštiťovalo jej UNESCO a Mezinárodní rada vědeckých unií (International Council of Scientific Unions - ICSU) a jeho cílem bylo monitorovat přírodní procesy a změny životního prostředí. Program byl připravován v období Chruščovova tání v Sovětském svazu, spuštěn byl v čase mezinárodních krizí studené války a ukončen byl v údobí détente, což poznamenalo nejen jeho průběh, ale i definici oblastí výzkumu, kde východní a západní blok prosazovaly vlastní priority. Socialistické státy pod vedením SSSR se účastnily programu s hlavním cílem využít poznatky biologických i jiných věd k maximalizaci zisku přírodního bohatství za cenu minimální devastace životního prostředí, zatímco kapitalistické země usilovaly především o preventivní přístup k ochraně přírody., a2_Autorka tvrdí, že Mezinárodní biologický program v Československu stimuloval zájem vědců o problémy životního prostředí a do jisté míry zaplnil prostor, který se v biologických vědách uvolnil díky procesu destalinizace a v rámci politiky ,,omezeného internacionalismu'', jež vedla k otevření mezinárodní vědeckotechnické spolupráce přes železnou oponu. Studie popisuje institucionalizaci Mezinárodního biologického programu v Československu, jehož slibný průběh a mezinárodní aspirace zde přerušila takzvaná normalizace po roce 1968, a její následné rozdvojení mezi Československý národní komitét pro MBP a katedru MBP na Vysoké škole zemědělské v Brně, s rozdílným vztahem k politické moci i mezinárodní legitimitou. Mezinárodní biologický program podle autorky přinesl napojení na globální vědecké infrastruktury včetně nově zřízených monitorovacích sítí a přispěl k etablování nových badatelských témat i ke vzniku nových vědeckých struktur (jako byla Ekologická sekce Biologické společnosti ČSAV), které sehrály aktivní roli v ochraně životního prostředí a při formování občanské společnosti v Československu v osmdesátých letech minulého století., a1_The study deals with Czechoslovakia involvement and participation in the International Biological Program (IBP) and attempts to assess its effect on the ''ecologization'' of environmental sciences in Czechoslovakia. The authoress characterizes the International Biological Program which was taking place between 1964 and 1974, as one of the largest and most important global research projects dedicated to the living environmental of man on the Earth in the 20th century. Held under the auspices of UNESCO and the International Council of Scientific Unions (ICSU), its objective was to monitor natural processes and environmental changes. It was prepared during the period of Khrushchev Thaw, launched at the time of international crises of the Cold War, and it ended during the period of détente, which circumstances affected not only its course, but also defined areas of research where the Western and the Eastern Blocs were furthering their own respective priorities. The principal goal of socialist countries parcicipating in the program under the leadership of the Soviet Union was to use knowledge of biological and other sciences to maximize the exploitation of natural resources at the expense of minimum devastation of the environment, while capitalist countries were predominantly striving for a preventive approach to environmental protection., a2_The authoress claims that the International Biological Program stimulated the interest of scientists in environmental issues and to some extent filled the space which had opened for biological sciences thanks to the process of de-Stalinization and the policy of ''limited internationalism'' leading to international scientific cooperation across the Iron Curtain. The study describes the institutionalization of the International Biological Program in Czechoslovakia, showing how the program´s promising progress and international aspirations were disrupted by the so-called normalization after 1968 and its later splitting between the Czechoslovak National IBP Committee and the IBP Department of the University of Agriculture in Brno, each of which had a different relation to political powers-that-be and a different international legitimacy. According to the authoress, the International Biological Program provided a link to global scientific infrastructures, including newly established monitoring networks, and contributed to the establishment of new reserch topics and new scientific structures (such as the Ecological Section of the Biological Society of the Czechoslovak Academy of Sciences), which played an active role in environmental protection and in the formation of the civic society in Czechoslovakia in the 1980s., Doubravka Olšáková., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Příspěvek poskytuje přehlednou informaci o základních fyzikálních principech, na nichž pracují současné hmotnostní spektrometry, a informaci o základních principech některých důležitých soudobých hmotnostně spektrálních metod v biologickém výzkumu., Jiří Knížek, Zdeněk Půlpán, Martin Hubálek, Ladislav Beránek, Petr Pokorný., and Obsahuje seznam literatury
Článek volně navazuje na příspěvek v Živě 2015, 6: 311-315, věnovaný Helskému poloostrovu na pobřeží Polska a okolnímu Baltskému moři obecně, vegetaci a vybraným skupinám živočichů. Toto pokračování přináší několik oddílů pojednávajících o výzkumech - pěti studentských projektech, na nichž jsme pracovali během čtrnáctidenního pobytu na Mořské stanici Oceánografického institutu Gdaňské univerzity v Helu v r. 2013. Nejprve vás zavede do mořských hlubin a tresčích žaludků, poté do mělkých vod mezi koljušky a jejich parazity a na závěr se věnuje blešivcům, broukům a rovnokřídlým z písečných pláží Helu., The paper provides basic information on the biology and ecology of some interesting animals living in the Baltic Sea or on the surrounding sandy beach. The marine isopod Saduria entomon inhabiting deep water habitats is the dominant prey of Atlantic Cod (Gadus morhua), while an amphipod Talitrus saltator occupies sandy beaches in close proximity to the sea. The Three-spined Stickleback (Gasterosteus aculeatus) is a fish native to most inland coastal waters, however, its population is usually heavily infected with cestode Schistocephalus solidus. Among beetles and grasshoppers our attention focuses on the tenebrionid beetle Phaleria cadaverina living on sandy beaches. Our findings confirm the historically dubious records of this species in Poland., and Martin Rulík, Adam Bednařík, Radim Gabriš, Filip Trnka, Kateřina Kuřavová, Zdeněk Mačát.