Teorie vztahové vazby (attachment) patří mezi vlivné koncepce vývojové a klinické psychologie. V naší studii jsme se soustředili na návrh českého překladu škály Experiences in Close Relationships (ECR), která patří mezi autoritativní nástroje měření dvou základních dimenzí vztahové vazby (úzkostnosti a vyhýbavosti) v dospělosti. Snažili jsme se postupovat v souladu s metodikou překladu, která byla využita v jiných evropských zemích (Alonso-Arbiol et al. 2007, 2008). V rámci pilotní studie jsme se rozhodli porovnat výsledky sebehodnocení českých a amerických studentů psychologie. Zjišťovali jsme taktéž vnitřní konzistenci českého překladu škály. Mezi souborem českých a amerických studentů psychologie jsme nezjistili žádné statisticky signifikantní rozdíly, což částečně podporuje předpoklad o kulturní přenositelnosti škály. Toto zjištění je v souladu s dosavadními výsledky podobných studií v evropských zemích. Dospěli jsme také k relativně uspokojivým koeficientům vnitřní konsistence. V diskusi upozorňujeme na problematická místa překladu a navrhujeme podněty pro další možný vývoj této škály. and The attachment theory has been regarded as an influential approach in developmental and clinical psychology. Our study is focused on the proposal of a Czech translation of the Experiences in Close Relationships scale (ECR), which is one of the authoritative instruments to measure the two basic dimensions of attachment (attachment anxiety and attachment avoidance) in adulthood. We tried to conduct the translation procedure in accordance with methodology of other European studies (Alonso-Arbiol et al. 2007, 2008). In our pilot study we compared the self-assessment results of Czech and American psychology students. We also investigated the internal consistency of the Czech version of the ECR. We found no statistically significant differences between the Czech and American groups, which partially supports the assumption of cultural transferability of the ECR. This finding proved consistent with similar previous studies in European countries. We also gained relatively satisfactory coefficients in the internal consistency. In the discussion we point out the problematic areas of the translation and suggest possible incentives for further development of the scale.
V partnerských vztazích dospělých styl citové vazby souvisí se stylem řešení vzájemných konfliktů. Cílem této studie bylo prozkoumat souvislosti mezi jednotlivými styly citové vazby a styly řešení konfliktů v rámci partnerských vztahů nesezdaných a bezdětných dospělých. Zkoumaný vzorek byl tvořen 226 bezdětnými a svobodnými respondenty ve věku 18-33 let (84 % žen), kterým byly administrovány dotazníkové metody prostřednictvím webového rozhraní (Experiences in Close Relationships-Revised a Relationship Partner Conflict Scale). Bylo zjištěno, že s jistým stylem citové vazby souvisí konstruktivní styl řešení konfliktů (kompromisní styl). Nejisté styly citové vazby souvisí s destruktivním řešením partnerských konfliktů (dominantní, reaktivní, separační a submisivní styl). Dále bylo zjištěno, že vyhýbavý styl řešení konfliktů nevykazuje souvislost s citovou vazbou bez ohledu na její styl. and A connection between attachment styles and conflict resolution styles can be found in adult romantic relationships. The task of this study was to examine the relation between attachment styles and conflict resolution styles. A total of 226 adults (84 % woman, 18-33 year old childless and unmarried participants) completed Experiences in Close Relationships-Revised a Relationship Partner Conflict Scale online. It was found that the secure attachment style is related to compromise style of the conflict resolution, insecure attachment style is related to destructive styles of the conflict resolution (domination, reactivity, separation, submission), and finally avoidant conflict resolution style has no connection with any of attachment styles.
Copepods of the genus Achtheinus Wilson, 1908 (Pandaridae) are parasites of elasmobranchs that attach to their fins, gill slits and around the nostrils. Specimens of Achtheinus pinguis Wilson, 1912 were collected and examined using histology and scanning electron microscopy to determine their way of attachment to the host and the possible effect on the host. They insert their antennae deep into the dermis of the shark's skin, which causes the most damage due to possible tissue compression and/or fibrosis as well as rupture of the connective tissue. Additionally, the presence of the copepod on the skin causes cell erosion of the epidermal cells and thus reduces the number of epidermal layers. The maxillipeds are used to attach to the placoid scales that cover the shark's skin and probably serve to keep the copepod and inserted antennae in position. This is accomplished by the insertion of the placoid scales into the flaccid corpus of the maxillipeds. Observed damage seems to be negligible to the shark apart from the possibility of secondary infection., Susan M. Dippenaar, Anine Jordaan., and Obsahuje bibliografii
Cíl. Cílem studie bylo popsat partnerské strachy typické pro období mladé dospělosti a zjistit, zda existují faktory, které predikují výskyt a intenzitu partnerských strachů v tomto období. Vzorek. Vzorek tvořilo 407 respondentů z longitudinálního projektu „Cesty do dospělosti“ (81 % žen, průměrný věk = 23,53 let; SD = 1,48; Min = 18,7, Max = 33). Metoda. Data byla získávána pomocí online dotazníků. Výpovědi o partnerských straších byly získávány metodou volných výpovědí. Dále byly administrovány tyto dotazníky- ECR-RS, QMI, Ex-bond. Výsledky. Volné výpovědi o subjektivně prožívaných straších byly kategorizovány do sedmi kategorií za pomoci tematické analýzy (Strachy z rozchodu, ze samoty, z nenalezení partnera, z partnerských neshod, s pochybnostmi o sobě v partnerství, z nevěry a generalizované partnerské strachy). Z výsledků regresní analýzy vyplývá, že existuje vztah mezi výskytem partnerských strachů, prožitkem rozchodu a vazbovou úzkostností k partnerovi. Dále byl detekován vztah mezi intenzitou partnerských strachů a pohlavím, existencí partnerského vztahu a opět vazbovou úzkostností k partnerovi. Limity. Limitem studie bylo především složení výzkumného souboru, kde byl významný nepoměr mužů a žen, vysokoškoláků a pracujících a také větší podíl respondentů starší věkové skupiny. and Objectives. The study aims at describe partnership fears in the young adulthood period and to examine the relationship between some factors (age, gender, attachment, break up, relationship with a partner) and presence and intensity of partnership fears. Sample. Overall, this study was participated in by 407 respondents from the longitudinal project “Cesty do dospělosti” (81% of women, the average age of the respondents was 23.53 years SD = 1,48; Min = 18,7, Max = 33). Method. Questionnaires were collected on-line (QMI, ECRRS, Ex-Bond). Partnerships fears were collected by open-ended questions on fears. Results. The open-ended answers were categorized by using thematic analysis, into 7 categories (Fear of breaking up, of remaining alone, of not finding a partner, of partners disagreements, fears associated with a sense of the incompetence in partnership, of infidelity and generalized partnership fears). Multiple regression analysis indicated that the anxious attachment dimension to the partner and the experience of break up were found to be significant predictors of the presence of partnership fears. The gender, the existence of partnership and attachment anxiety to the partner were found to be significant predictors of the intensity of partnership fears. Limits. The study impact is limited by the sample structure. The sample was over-represented by women, students and respondents of older age group.
Rané maladaptívne schémy sú emočné vzorce, ktoré sa vytvárajú v detstve ako reakcia na nenaplnené potreby. Spustenie schémy v dospelosti môže vyvolať úzkosť a maladaptívnu reakciu jedinca. V našom výskume (N=87) sme analyzovali súvislosti medzi dimenziami attachmentu v dospelosti, partnerskou spokojnosťou, ranými maladaptívnymi schémami a stratégiami zvládania záťaže. Výsledky sme porovnali u skupiny klientov so závislosťami a u neklinickej populácie. Rané maladaptívne schémy súvisia s vyššou vzťahovou úzkostnosťou i vyhýbavosťou podľa ECR, nižšou partnerskou spokojnosťou a negatívnymi stratégiami zvládania záťaže. Klinická populácia má vyšší súčet raných maladaptívnych schém oproti neklinickej skupine. Pre potvrdenie platnosti bude nutné výsledky overiť v ďalšom výskume s väčšou vzorkou. Výsledky však naznačujú možný význam schém pri vzniku či udržiavaní psychopatológie a podporujú tak princípy schématerapie Jeffreyho Younga. and Early Maladaptive Schemas (EMS) are emotional patterns, developed during childhood and elaborated throughout one's lifetime. Triggering a schema activates the amygdala system, which can lead to anxiety and maladaptive behaviour in adulthood. In our research (N=87) we analysed the relationship between EMS, adult attachment dimensions, the partnership satisfaction and the negative coping styles in a sample of clients with addictions (49) and in a non-clinical sample (38). EMS were positively related with anxiety and avoidance in relationships and negative coping styles. Partnership satisfaction and EMS indicated a negative correlation. The clinical sample’s EMS were significantly higher compared to the non-clinical group. Further research must be done to confirm our results. Nevertheless, the findings suggest the possible role of EMS in developing psychopathology and thus support the principles of schematherapy.
Tato studie se zaměřuje na zkoumání vztahu mezi citovou vazbou k rodičům a pociťovanými strachy v rané adolescenci. K získání dat byly použity dotazníkové metody, pro zachycení citové vazby metoda IPPA (Inventory of Parent and Peer Attachment), k měření strachu jsme použili FSSC-II (Fear Survey Schedule for Children, druhá revidovaná verze). Zkoumaný soubor byl tvořen 291 adolescentem (165 dívek, 126 chlapců) ve věku od 12 do 14 let. Dívky a starší adolescenti vykazují vyšší míru strachu než chlapci a mladší adolescenti. Kvalita citové vazby k matce byla zjištěna jako prediktor celkové míry strachu i jednotlivých strachů souvisejících s rodinným prostředím, specifická zjištění pro jednotlivá pohlaví a věkové skupiny jsou diskutována. and The study focuses on the relationship between the parental attachment and fears in early adolescence. A sample of 291 adolescents aged 12 to 14 (165 girls and 126 boys) completed the 78 item FSSC-II (Fear Survey Schedule for Children, second revision) and 25 item IPPA (Inventory of Parent and Peer Attachment). The results show that girls perceive themselves as more fearful than boys. Fear seems to increase with age. We also found the quality of attachment to mother to be a predictor of both the overall fear score and of the specific fears related to family environment. Gender and age differences are discussed.
Aims. The attachment formed in early childhood affects an individual’s mental and physical health. The aim of the study was to assess the psychometric properties of the Slovak version of the ECR-R questionnaire designed to detect attachment in adulthood, to create a shorter version, and to examine the sociodemographic differences in anxiety and avoidance among Slovak respondents. Sample, settings, and methods. In a cross-sectional study with a representative sample of the adult Slovak population (N=1018, age 46.24, SD 16.56, 48.7% men), data were collected using the Slovak translation of the ECR-R questionnaire. The Slovak version of the Relationship Questionnaire (RQ) was used to assess the convergence validity. Results. The data of the psychometric analysis of the shortened version of the Close Relationship Questionnaire, the ECR-R-SK-14, indicate its better suitability for measuring relationship in adulthood compared to the ECR-R-16 version. Convergent validity was confirmed. Sociodemographic differences in individual groups of the Slovak population, which were expanded to include subjectively perceived loneliness in the last year of life, were described. Summary. The ECR-R questionnaire and its shorter version, the ECR-R-SK-14, are suitable tools for measuring relationships in adulthood, whether scientific or clinical. Limitations. The complete version of the ECR-R questionnaire can be difficult for some respondents to understand due to a large number of reversely formulated questions. and Ciele. Vzťahová väzba utvárajúca sa v ranom detstve ovplyvňuje duševné aj fyzické zdravie jedinca. Cieľom štúdie bolo posúdiť psychometrické vlastnosti slovenskej verzie dotazníka ECR-R na zisťovanie blízkych vzťahov v dospelosti, vytvoriť skrátenú verziu a preskúmať sociodemografické rozdiely v úzkostnosti a vyhýbavosti u slovenských respondentov. Vzorka, rámec a metódy. V prierezovej štúdii s reprezentatívnou vzorkou dospelej slovenskej populácie (N = 1018, vek priemer 46,24, SD 16,56, 48,7 % mužov) boli zozbierané údaje pomocou slovenského prekladu dotazníka ECR-R. Na posúdenie konvergentnej validity bola použitá slovenská verzia Relationship Questionare (RQ). Výsledky. Zo záverov psychometrickej analýzy skrátenej verzie dotazníka prežívania blízkych vzťahov ECR-R-SK-14 vyplýva jeho väčšia vhodnosť na meranie vzťahovej väzby v dospelosti oproti verzii ECR-R-16. Konvergentná validita sa potvrdila. Autori popísali sociodemografické rozdiely v jednotlivých skupinách slovenskej populácie, ktoré rozšírili o položku subjektívne vnímanej osamelosti v poslednom roku života. Zhrnutie. Dotazník ECR-R a jeho skrátená verzia ECR-R-SK-14 sú vhodnými nástrojmi na meranie vzťahovej väzby v dospelosti či už vo vedeckej alebo klinickej sfére. Limity: Dotazník ECR-R môže byť pre niektorých respondentov náročný na pochopenie, vzhľadom na veľké množstvo reverzne formulovaných otázok.
Objectives. The study is aimed at describing attachment and coping strategies in the prison population, and relations between these two variables were tested. Sample and setting. The sample consisted of 122 men serving middle-security sentences mainly for property crime. The attachment was determined by the Czech version of the Experiences in Close Relationships Scale, and coping strategies were measured by The Stress Coping Style Questionnaire SVF 78. Hypotheses. The prisoners’ attachment and coping strategies were expected to be different from those of the normal population. The attachment anxiety and avoidance were expected to be related to coping strategies. Statistical analyses. One sample t-test and Wilcoxon one sample test were used for analyzing the differences in scores between the prison and normal population while the Pearson correlation and linear regression were used to test relations between variables. Results. Inmates were significantly different from the normal population both in their attachment and coping strategies. They exhibited higher attachment anxiety and avoidance compared to the normative sample, fearful avoidant attachment prevailed. Prisoners demonstrated higher Play Down, Distraction from Situation, Substitutional Satisfaction, Flight Tendency, Self-accusation, and Active Avoidance, they exhibited lower Guilt Denial and Rumination. Relational avoidance correlated negatively with positive coping strategies, relational anxiety correlated positively with negative coping strategies. Limitations. The main limitation of this study is the use of a non-representative sample and the self-assessment form of the methods employed. and Předkládaná studie se zabývala vztahovou vazbou a copingovými strategiemi u vězeňské populace. Zkoumaný vzorek tvořilo 122 mužů ve výkonu trestu se středním stupněm zabezpečení. Vztaho-vá úzkostnost a vyhýbavost byla měřena pomocí české verze dotazníku Experiences in Close Re-lationships scale, copingové strategie pomocí do-tazníku Strategie zvládání stresu SVF 78. Vězňové měli statisticky vyšší hodnoty vzta-hové úzkostnosti a vyhýbavosti v porovnání s normální populací. Při porovnání copingových strategií vězňů s normami dotazníku se proká-zaly celkově vyšší hodnoty jak negativních, tak pozitivních strategií. Nicméně u obou typů stra-tegií se většina zvýšených hodnot týkala vyhý-bavých způsobů zpracování stresu. Potvrdil se předpoklad, že mezi vztahovou úzkostností a vyhýbavostí a copingovými strate-giemi u zkoumaného vzorku existuje souvislost. Tendence ke vztahové vyhýbavosti souvisela s nižší mírou pozitivních copingových strategií, kdežto vztahová úzkostnost spíše s vyšší mírou negativních copingových strategií.