Príspevok prezentuje výsledky výskumu týkajúceho sa vzťahu emocionálnej inteligencie (EI) a sociálnej inteligencie (SI) k zvládaniu záťaže. EI sme zisťovali jednak ako schopnosť (SIT-EMO) a jednak ako osobnostnú črtu (TEIQ-ASF). Chápaním príbuzná sociálna inteligencia bola zisťovaná TSIS. Copingové stratégie boli merané dotazníkom CCSC. Výskumnú vzorku tvorilo 104 detí v období ranej adolescencie. Výsledky poukázali na niektoré signifikantné vzťahy emocionálnej inteligencie a copingových stratégií. Prejavila sa špecifickosť dvoch konštruktov EI. and This paper presents results regarding the relationship between emotional and social intelligence and coping strategies. Emotional intelligence was assessed as ability (Situational Test of Emotional Understanding) and as a personality trait (Trait EI questionnaire-Adolescent Short Form). Social intelligence, as a similar concept to EI, was examined by Tromsø Social Intelligence Scale (TSIS). Coping strategies were measured by using the Children’s Coping Strategies Checklist (Ayers, et al., 1999). The research sample consisted of 104 children at an early age of adolescence. Our results revealed some significant relationships between emotional intelligence and coping strategies. The distinctiveness of both constructs of EI was manifested.
Problem. A lack of empathy toward victimized students belongs to the key factors that fuel longterm bullying cases. The absence of cognitive empathy toward victims is characterized by inability or unwillingness of classmates to understand the emotions and the situation of victimized students. It relates to moral disengagement processes, including dehumanizing disregard to the harm of the victims. Sample and methods. The study examined the association between victimization by bullying (assessed using self-reports) and cognitive empathy received from classmates (measured by peer nominations for students who do not feel well among others or others treat them unfairly) in seventh graders (n=190). Binary logistic regression was used to analyze the association when controlling for effects of peer status, gender, and sympathy of victimized students.Results. Students feel cognitive empathy for approximately half of the victims in their classrooms and cognitive empathy had a weak positive correlation with victimization frequency. Binary logistic regression showed that above-average cognitive empathy received from classmates is more likely in victims, students with low peer status, and male students. Because victimized students whose harm and difficult plight is overlooked by classmates have been considered victims most susceptible to psychological and social maladjustment, intervention efforts could benefit from tracing not only the established diagnostic criteria, but also cognitive empathy received from the side of classmates.Limitations. The findings may be limited by using a cross-sectional design and working with a convenience and relatively small sample (with a limited number of victims). and Problém. Jedním z klíčových prvků přispívajících k dlouhodobému trvání případů šikany je absence empatie k šikanovaným spolužákům. Absence kognitivní složky empatie se vyznačuje neschopností či neochotou spolužáků porozumět emocím a situaci šikanovaných žáků. Pojí se s procesy morálního vyvazování, včetně dehumanizace, při níž přestávají být spolužáci vnímaví k utrpení oběti. Důležitou otázkou je, jak velká část šikanovaných žáků získává empatii od svých spolužáků a zda tato empatie souvisí s charakteristikami šikanovaných žáků. Soubor a metoda. Studie zkoumala u žáků sedmých ročníků (n = 190) vztah mezi viktimizací (na základě sebeposouzení) a kognitivní empatií získanou od spolužáků (vrstevnickou nominací žáků, kteří se mezi ostatními necítí dobře či se k nim ostatní chovají nespravedlivě). Pomocí binární logistické regrese sledovala tento vztah při kontrole skupinového statusu, pohlaví a soucitu šikanovaného žáka. Výsledky. Spolužáci empatizují přibližně s polovinou obětí ve svých třídách. Frekvence viktimizace slabě pozitivně koreluje s mírou získané empatie od spolužáků. Podle výsledků binární logistické regrese predikuje nadprůměrnou míru empatie od spolužáků zkušenost s viktimizací a nízký skupinový status. Nadprůměrnou empatii spolužáků také častěji získávají chlapci. Vzhledem k tomu, že šikanované žáky, jejichž utrpení a obtížnou pozici spolužáci přehlížejí, lze považovat za nejohroženější oběti s potenciálními psychickými a sociálními následky, z intervenčního hlediska se jeví jako užitečné sledovat vedle existujících diagnostických kritérií i empatii spolužáků vůči konkrétním šikanovaným žákům. Limity. Výsledky studie mohou být omezeny příležitostným výběrem, nízkým počtem častěji šikanovaných žáků a průřezovým výzkumným designem.
Tato studie se zaměřuje na zkoumání vztahu mezi citovou vazbou k rodičům a pociťovanými strachy v rané adolescenci. K získání dat byly použity dotazníkové metody, pro zachycení citové vazby metoda IPPA (Inventory of Parent and Peer Attachment), k měření strachu jsme použili FSSC-II (Fear Survey Schedule for Children, druhá revidovaná verze). Zkoumaný soubor byl tvořen 291 adolescentem (165 dívek, 126 chlapců) ve věku od 12 do 14 let. Dívky a starší adolescenti vykazují vyšší míru strachu než chlapci a mladší adolescenti. Kvalita citové vazby k matce byla zjištěna jako prediktor celkové míry strachu i jednotlivých strachů souvisejících s rodinným prostředím, specifická zjištění pro jednotlivá pohlaví a věkové skupiny jsou diskutována. and The study focuses on the relationship between the parental attachment and fears in early adolescence. A sample of 291 adolescents aged 12 to 14 (165 girls and 126 boys) completed the 78 item FSSC-II (Fear Survey Schedule for Children, second revision) and 25 item IPPA (Inventory of Parent and Peer Attachment). The results show that girls perceive themselves as more fearful than boys. Fear seems to increase with age. We also found the quality of attachment to mother to be a predictor of both the overall fear score and of the specific fears related to family environment. Gender and age differences are discussed.
Studie se zabývá antisociálním chováním adolescentů školní mládeže v městských oblastech, jeho typologií a vztahu k návykovým látkám. Výzkumný soubor tvořili žáci sedmých a devátých tříd základních škol, resp. jejich ekvivalenty na jiných typech škol, v krajských městech České republiky, který byl získán v rámci mezinárodního projektu SAHA. Soubor čítal celkem 2973 osob, přičemž kohorta 12letých čítala 1447 osob (54 % dívek) a kohorta 14letých 1526 osob (53 % dívek). Nehierarchickou shlukovou analýzou (k-means) na položkách škály antisociálního chování jsme identifikovali 4 typy osob. Typologii jsme validizovali pomocí vztahů k návykovým látkám (cigarety, alkohol, marihuana a tvrdé drogy); čím vyšší míru antisociálního chování osoby vykazovaly, tím více také vypovídaly o užívání návykových látek.