Th e paper analyses three preserved reports, depicting Gerbert of Aurillac (also known as: of Reims, of Ravenna, of Bobbio, and in 999–1003 as Pope Sylvester II) as a clockmaker. Th e Benedictine monk William of Malmesbury (died around 1143) writes about clocks Gerbert made in Reims in Th e History of the English Kings and describes them as arte mechanica compositum. Th e Benedictine Arnold Wion (died around 1610) mentions clocks from Ravenna, where Gerbert allegedly constructed a clepsydra, in Th e Tree of Life. In his Chronicle, Th ietmar of Merseburg (died around 1018) describes a horologium with an observation tube (fi stula) from Magdeburg. Th ese three references are analysed from a historical standpoint and especially Williams’s and Th ietmar’s short reports are interpreted as possible references to timekeeping devices – the astrolabe and the nocturlabe. and Studie analyzuje tři dochované zprávy o Gerbertovi z Aurillacu (zvaný také z Remeše, z Ravenny nebo z Bobbia, v letech 999–1003 papež Silvestr II.) jako konstruktérovi hodin. Benediktinský mnich Vilém z Malmesbury (zemřel kolem 1143) v Dějinách anglických králů píše o Gerbertových hodinách vyrobených v Remeši a popisuje je jako arte mechanica compositum. Benediktin Arnold Wion (zemřel kolem 1610) zmiňuje ve Stromu života, že Gerbert v Ravenně sestrojil vodní hodiny. Dětmar z Merseburgu (zemřel 1018) popisuje ve své Kronice horologium s pozorovací trubicí (fi stula) z Magdeburgu. Tyto tři reference jsou analyzovány z historického hlediska a zejména Vilémovy a Dětmarovy krátké zprávy jsou interpretovány jako možné odkazy na časoměrné přístroje – astroláb a nokturláb.
Studie se věnuje čtyřem astronomickým pomůckám, které vytvořil a užíval Gerbert z Aurillacu, remešský a ravennský arcibiskup, opat v Bobbiu a v letech 999-1003 papež (pod jménem Silvestr II.). Gerbert vyučoval quadrivium především v Remeši a od jeho žáka Richera z Remeše (kronika Historiarum libri quatuor) a z Gerbertových dopisů (adresovaných jeho příteli a žáku Konstantinovi z Fleury) víme o čtyřech jeho přístrojích, které poskytovaly srozumitelný a názorný úvod do geocentrického výkladu veškerenstva: 1. glóbus světové sféry s nastavitelným horizontem; 2. pozorovací hemisféra s pěti rovnoběžnými kruhy světové sféry (dva polární kruhy, dva obratníky a rovník); 3. armilární sféra s vnitřním umístěním ekliptiky (zvířetníku) a oběžných drah planet; 4. armilární sféra s vnějším umístěním hvězd a souhvězdí., This paper deals with four astronomical tools made and used by Gerbert of Aurillac, archbishop of Rheims and Ravenna, abbot of Bobbio and in 999-1003 pope (under the name Sylvester II.). Gerbert taught quadrivium mainly in Rheims and from his pupil Richer of Rheims (chronicle Historiarum libri quatuor) and from Gerbert’s letters (addresed to his friend and pupil Constantine of Fleury) we know four of his tools, which offered simple and illustrative introduction to the geocentric system of the world: 1. the globe of the world sphere with an adjustable horizon; 2. the observational hemisphere with five parallel circles of world sphere (two polar circles, two tropics and equator); 3. the planetary sphere with zodiac and orbits of planets on the inside and 4. the armillary sphere with stars and constellations on the outside., and Marek Otisk.