Gerbert of Aurillac (Pope Sylvester II) as a clockmaker

Title:

Gerbert of Aurillac (Pope Sylvester II) as a clockmaker
Gerbert z Aurillacu (papež Sylvester II.) jako konstruktér hodin

Creator:

Otisk, Marek

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:de1a16c5-b141-49d1-b795-6bcff51423cd
uuid:de1a16c5-b141-49d1-b795-6bcff51423cd
doi:10.46938/tv.2020.477

Subject:

Gerbert of Aurillac, clepsydra, astrolabe, nocturlabe, Gerbert z Aurillacu, klepsydra, astroláb, and nokturláb

Type:

model:article and TEXT

Format:

bez média and svazek

Description:

Th e paper analyses three preserved reports, depicting Gerbert of Aurillac (also known as: of Reims, of Ravenna, of Bobbio, and in 999–1003 as Pope Sylvester II) as a clockmaker. Th e Benedictine monk William of Malmesbury (died around 1143) writes about clocks Gerbert made in Reims in Th e History of the English Kings and describes them as arte mechanica compositum. Th e Benedictine Arnold Wion (died around 1610) mentions clocks from Ravenna, where Gerbert allegedly constructed a clepsydra, in Th e Tree of Life. In his Chronicle, Th ietmar of Merseburg (died around 1018) describes a horologium with an observation tube (fi stula) from Magdeburg. Th ese three references are analysed from a historical standpoint and especially Williams’s and Th ietmar’s short reports are interpreted as possible references to timekeeping devices – the astrolabe and the nocturlabe. and Studie analyzuje tři dochované zprávy o Gerbertovi z Aurillacu (zvaný také z Remeše, z Ravenny nebo z Bobbia, v letech 999–1003 papež Silvestr II.) jako konstruktérovi hodin. Benediktinský mnich Vilém z Malmesbury (zemřel kolem 1143) v Dějinách anglických králů píše o Gerbertových hodinách vyrobených v Remeši a popisuje je jako arte mechanica compositum. Benediktin Arnold Wion (zemřel kolem 1610) zmiňuje ve Stromu života, že Gerbert v Ravenně sestrojil vodní hodiny. Dětmar z Merseburgu (zemřel 1018) popisuje ve své Kronice horologium s pozorovací trubicí (fi stula) z Magdeburgu. Tyto tři reference jsou analyzovány z historického hlediska a zejména Vilémovy a Dětmarovy krátké zprávy jsou interpretovány jako možné odkazy na časoměrné přístroje – astroláb a nokturláb.

Language:

Czech

Rights:

http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/
policy:public

Coverage:

25-49

Source:

Teorie vědy | 2020 Volume:42 | Number:1

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false