Th e paper analyses three preserved reports, depicting Gerbert of Aurillac (also known as: of Reims, of Ravenna, of Bobbio, and in 999–1003 as Pope Sylvester II) as a clockmaker. Th e Benedictine monk William of Malmesbury (died around 1143) writes about clocks Gerbert made in Reims in Th e History of the English Kings and describes them as arte mechanica compositum. Th e Benedictine Arnold Wion (died around 1610) mentions clocks from Ravenna, where Gerbert allegedly constructed a clepsydra, in Th e Tree of Life. In his Chronicle, Th ietmar of Merseburg (died around 1018) describes a horologium with an observation tube (fi stula) from Magdeburg. Th ese three references are analysed from a historical standpoint and especially Williams’s and Th ietmar’s short reports are interpreted as possible references to timekeeping devices – the astrolabe and the nocturlabe. and Studie analyzuje tři dochované zprávy o Gerbertovi z Aurillacu (zvaný také z Remeše, z Ravenny nebo z Bobbia, v letech 999–1003 papež Silvestr II.) jako konstruktérovi hodin. Benediktinský mnich Vilém z Malmesbury (zemřel kolem 1143) v Dějinách anglických králů píše o Gerbertových hodinách vyrobených v Remeši a popisuje je jako arte mechanica compositum. Benediktin Arnold Wion (zemřel kolem 1610) zmiňuje ve Stromu života, že Gerbert v Ravenně sestrojil vodní hodiny. Dětmar z Merseburgu (zemřel 1018) popisuje ve své Kronice horologium s pozorovací trubicí (fi stula) z Magdeburgu. Tyto tři reference jsou analyzovány z historického hlediska a zejména Vilémovy a Dětmarovy krátké zprávy jsou interpretovány jako možné odkazy na časoměrné přístroje – astroláb a nokturláb.
Nad vchodem do knihovny tympanon s figurální reliéfní výzdobou: uprostřed Minerva (štít, přilba, kopí), po její pravici Múza s astrolábem, další Múza s úhelníkem. Po levici Múza s tabulkou a další Múza se svitky a trubkou, vedle ní na zemi leží lyra., Poche 1978#, 10-11., and Vlček 2001#, 293-295.