Objectives. Neuropsychological tests employ several cognitive functions to a different extent. Thus, factor structures of various neuropsychological batteries and their analyses show both similarities and discrepancies. The study explores the Czech comprehensive neuropsychological battery for SuperAgers (older people with excellent cognition) from the cross-sectional and longitudinal point of view in respect to its factor structure and its stability over time. Sample and settings. The study sample consisted of 361 healthy older adults (age 60–94) assessed in years 2012 and 2015 with cognitive tests battery. Statistical analyses. Data were analyzed with confirmatory factor and invariance analyses over time using multiple competing theory-driven models of cognition based on previous studies consisting of 1–5 factors. Results. The results show that the best fitting model consists of four factors: verbal memory, attention/working memory, executive functions, and language. The results also suggest that the four factorial structure of cognition in healthy older people was the most stable. This reflects their cognitive functioning and highlights the need to identify the SuperAgers on the basis of performance in multiple cognitive domains. The authors propose that these four domains should be taken into account for identifying SuperAgers and that comparing competing models should be a standard procedure in future studies.Limitations. The visuospatial or nonverbal memory factors were not represented in our study with relevant tests. Our sample consisted of healthy older adults. and Cíle. Neuropsychologické testy sledují v různé míře řadu kognitivních funkcí. Faktorové struktury různých neuropsychologických baterií a jejich analýzy tak vykazují jak podobnosti, tak 49Metodické studie/rozdíly. Studie zkoumá českou komplexní neuropsychologickou baterii pro SuperAgery (starší osoby s vynikajícími kognitivními schopnostmi) z průřezového a longitudinálního hlediska s ohledem na její faktorovou strukturu a její stabilitu v čase. Soubor. Soubor tvořilo 361 zdravých starších osob (ve věku 60–94 let), které byly v letech 2012 a 2015 hodnoceny pomocí baterie kognitivních testů. Statistické analýzy. Data byla analyzována konfirmační faktorovou analýzou a analýzou invariance v čase s využitím několika konkurenčních modelů kognice založených na teoriích vycházejících z předchozích studií a sestávajících z 1-5 faktorů. Výsledky. Výsledky ukazují, že nejlepší model se skládá ze čtyř faktorů: verbální paměť, pozornost/pracovní paměť, exekutivní funkce a jazyk. Tento model kognice byl také nejstabilnější. Model odráží kognitivní funkce zdravých seniorů a zdůrazňuje potřebu identifikovat SuperAgery na základě výkonu ve více kognitivních oblastech. Autoři navrhují, aby tyto čtyři domény byly brány v úvahu při identifikaci SuperAgerů a aby porovnávání konkurenčních modelů bylo standardním postupem v budoucích studiích. Omezení. Ve studii nebyly zastoupeny faktory vizuálně-prostorové funkce nebo neverbální paměti s příslušnými testy. Vzorek tvořili zdraví starší dospělí.
Cíl: Cílem této normativní studie Mini‑Mental State Examination (MMSE), neuropsychologické metody pro orientační zjištění kognitivního stavu a skríningu kognitivních poruch, je potvrdit zahraniční zjištění o závislosti výkonu v MMSE na věku a vzdělání a poskytnout normativní data české starší populace. Soubor a metodika: Soubor 540 osob ve věku 60 a více let splňujících daná kritéria zařazení, z 12 krajů České republiky, bez suspektní poruchy kognice (na základě anamnézy a výsledků neuropsychologických testů). Soubor byl rozdělen na čtyři skupiny dle věku (mladší, 60–74 let, a starší, 75 a více let) a dle vzdělání (nižší – bez maturity, vyšší – s maturitou a vyšším). Poměr pohlaví byl muži : ženy, 1 : 1. Výsledky: Byl zjištěn významný efekt věku (Pearson r = –0,308) i vzdělání (Cohenovo d = 0,43; oba p < 0,001) na získaný skór v MMSE. Nejhorších výsledků dosahovali starší, méně vzdělaní jedinci (MMSE 26,88; ? 1 SD 24,27–28,48) a nejlepších výsledků mladší vzdělanější (MMSE 28,60; ? 1 SD 26,83–29,62). Závěry: Potvrdili jsme závislost výsledků v MMSE u starších zdravých osob na jejich věku a vzdělání. Z toho vyplývá nutnost ve studiích klinické užitečnosti prověřit užívaný jednotný hraniční skór při odhadu kognitivních poruch, a to především u syndromu demence u různých neurodegenerativních onemocnění. Studie poprvé poskytuje normativní data MMSE na velkém souboru osob z české populace upravená dle věku a vzdělání., Aim: The aim of this normative study of Mini-Mental State Examination (MMSE) – a neuropsychological method to screen cognitive status and disorders - is to confirm international findings on the effects of age and education on MMSE scores and to obtain normative data for the Czech older population. Sample and methods: The sample consisted of 540 adults of 60 plus years of age meeting the inclusion criteria and without suspected cognitive disorder (based on anamnesis and neuropsychological assessment) from 12 regions of the Czech Republic. The sample was divided into four groups according to their age (younger 60–74, older 75+), and education (lower, higher). Men to women ratio in the sample was 1 : 1. Results: We found a significant effect of age (Pearson r = –0.308) and education (Cohen‘s d = 0.43; both p < 0.001) on MMSE score. The lowest scores were obtained by older, less educated individuals (MMSE 26.88; ? 1 SD 24.27–28.48), the highest scores were obtained by younger, more educated individuals (MMSE 28.60; ? 1 SD 26.83–29.62). Conclusion: We confirmed correlations between MMSE scores and age and education in older, cognitively healthy persons. These results necessitate further investigation of the MMSE clinical utility to determine the cut-off scores for dementia due to different neurodegenerative diseases. The study provides the first normative data from a large sample of the Czech population according to their age and education. Key words: ageing – cognitive functions – screening – dementia syndrome – normal values The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and H. Štěpánková, T. Nikolai, J. Lukavský, O. Bezdíček, M. Vrajová, M. Kopeček
Cíl: Test Reyovy‑Osterriethovy komplexní figury (ROCFT) patří k široce užívaným neuropsychologickým metodám zaměřeným na vizuální paměť a zrakově‑konstrukční schopnosti. Je považován za test citlivý k časným projevům různých kognitivních poruch. Cílem předkládané práce je připravit normativní data k testu ROCFT pro českou populaci vyššího věku. Soubor a metodika: Soubor 455 osob (250 žen a 205 mužů) starších 60 let, které splnily kritéria pro zařazení, byl vyšetřen neuropsychologickou baterií v rámci Národní normativní studie kognitivních determinant zdravého stárnutí. Sledovány byly vlivy věku, pohlaví a vzdělání na výkon v testu. ROCFT byl administrován v adaptaci podle Meyerse a Meyersové (1995). Výsledky: Výkon v ROCFT klesá ve všech testových proměnných s věkem. Prokázali jsme dále signifikantní vztahy mezi výkonem a pohlavím či vzděláním ve všech podmínkách ROCFT (v kopii, reprodukci po 3 a 30 min i rekognici). Výkony v jednotlivých podmínkách testu mezi sebou významně korelují. Závěry: Na základě regresního modelu jsme připravili rovnice k výpočtu T skórů pro všechny testové proměnné ROCFT. Vytvořené normy jsou demograficky korigovány s ohledem na věk, pohlaví a vzdělání pro české dospělé starší 60 let., Aim: The Rey-Osterrieth Complex Figure Test (ROCFT) is a widely used measure of memory functioning and visuoconstructive abilities. It is considered to be a sensitive diagnostic tool for the evolution of cognitive impairment. The aim of the present study was to determine the normative values for the ROCFT in a population of older Czech adults. Sample and methods: A sample of 455 subjects (250 women and 205 men) above 60 years of age fulfilled the inclusion criteria and was assessed with a battery of neuropsychological tests as part of National Normative Study of Cognitive Determinants of Healthy Ageing. We examined the effect of age, gender, and education level on the test performance. The ROCFT used in this study was developed by Meyers and Meyers (1995). Results: Our analyses revealed a significant age-related decline in ROCFT performance and significant relationships between gender and education in all ROCFT measures (copy, reproduction after 3 and 30 min and recognition trial). Moreover, the performance correlated significantly across all test measures. Conclusions: Based on regression models, we provide the reader with equations to calculate T scores for all ROCFT measures. Furthermore, normative data corrected for age, education and gender are available for healthy adults over a 60 years of age. Key words: Rey-Osterrieth Complex Figure Test – normative data – healthy older adults – visual memory The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and K. Drozdová, H. Štěpánková, J. Lukavský, O. Bezdíček, M. Kopeček
Cíl: Cílem našeho článku je předložit normativní data pro fonemickou verbální fluenci (VF), pro hlásky K, P, S, i sémantickou VF, pro kategorie zvířata a zelenina. Úvod: Testy verbální fluence jsou jedna z nejrozšířenějších metod hodnocení kognitivní výkonnosti. V českém prostředí dosud neexistuje kvalitní normativní studie testů VF se zaměřením na populaci starších osob, u kterých se tato metoda používá nejčastěji. Metodika: Testy VF jsme administrovali v rámci neuropsychologické baterie 540 zdravým osobám (292 žen, 248 mužů) nad 59 let. V části fonemické VF jsme použili hlásky K, P, S a celkový skór všech hlásek (K + P + S) jako analogii anglického originálu F, A, S v Controlled Oral Word Association Test (COWAT/<span class=""></span>FAS). V rámci sémantické VF jsme hodnotili výkonnost ve dvou kategoriích, zvířata a zelenina. Výsledky: Věk má statisticky významný (p < 0,001) slabý až středně silný vliv na výkon ve VF, reprezentovaný součtem skórů K + P + S (r = –<span class=""></span>0,236), zvířata (r = –<span class=""></span>0,359) a zelenina (r = –<span class=""></span>0,264). Rovněž počet let vzdělání ovlivňuje slabě až středně silně výkon ve VF. Statisticky významně (p < 0,001) pouze ve skórech K + P + S (r = 0,297) a zvířata (r = 0,357). Mezi věkem a skórem zelenina vztah není signifikantní (r = 0,028; p = 0,523). Ve skóru zelenina existuje signifikantní (p < 0,001) rozdíl mezi muži a ženami. Dále předkládáme normativní data pro věkové skupiny 60–<span class=""></span>75 let, 70–<span class=""></span>85 let a 80–<span class=""></span>96 let. Závěr: Výsledky naší studie prokazují statisticky významný vliv věku na všechny uvedené zkoušky VF. Fonemická VF a kategorie zvířata jsou závislá i na výši vzdělání, v kategorii zelenina není výkonnost závislá na vzdělání, ale na pohlaví., Aim: The aim of the study was to report normative data on letter (LF; letters K, P, S) and semantic fluency (SF; animals and vegetables). Introduction: Verbal fluency (VF) is one of the most frequently used neuropsychological methods for the assessment of cognitive performance in clinical and experimental neuropsychology. However, representative normative data for the Czech population of older and very old adults are so far lacking. Methods: We administered VF as part of neuropsychological battery to 540 (292 women, 248 men) healthy older adults (60–<span class=""></span>96 years of age). In LF, the letters K, P, S and their total score were used as analogous to the original Controlled Oral Word Association Test (COWAT/<span class=""></span>FAS). In SF, we evaluated performance in two categories –<span class=""></span> animals and vegetables. Results: Age was significantly (p < 0.001) related to a sum of K + P + S (r = –<span class=""></span>0.236) as well as animals (r = –<span class=""></span>0.359) and vegetables (r = –<span class=""></span>0.264). However, the association was moderate. Education was also moderately related (p < 0.001) to the sum of K + P + S (r = 0.297) and animals (r = 0.357). However, we did not find a significant relationship between age and vegetables (r = 0.028; p = 0.523). Vegetables were also the only measure that showed highly significant sex differences (p < 0.001). We present normative Czech data for 60–<span class=""></span>75, 70–<span class=""></span>85 and 80–<span class=""></span>96 age groups. Conclusion: The results of our study confirm a significant moderate influence of age and education (with the exception of vegetables for the latter) on all VF measures. There were highly significant sex differences in the vegetable category. Key words: verbal fluency – normative data – neuropsychological assessment <span class="">The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, </span>or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu<span class="">script met the ICMJE “uniform requirements” </span>for biomedical papers., and T. Nikolai, H. Štěpánková, J. Michalec, O. Bezdíček, K. Horáková, H. Marková, E. Růžička, M. Kopeček