This study is based on a research in Czech-Bavarian border region Tachov and local foodscape which involves cuisine of Czech and German old settlers and re-settlers from Romania, Ukraine and other regions of Eastern Europe. Among those post-war re-settlers from we can find high importance of one specific meal - wrapped cabbage rolls. This meal is observed as a tool for inclusion and social cohesion on the regional level and its creative development in contact with other local dwellers is being a subject of our attention. This particular meal has been considered within the broad scope of examples from other countries showing the shared special cultural value of wrapped and stuffed meals, especially the ritual use of wrapping as a cultural elaboration of food. and Studie se zabývá významem závitků v prostředí česko-bavorského příhraničí (konkrétně regionu Tachov), které se stává specifickým kulinárním prostorem, v němž se prolýnají vlivy původních německých obyvatel a poválečných dosídlenců z různorodých regionů Evropy. Zejména mezi dosídlenci, kteří na Tachovsko přišli z východní Evropy (Rumunsko, Ukrajiny a jiné regiony), závitky nabývají podoby symbolu, spojujícího aktéry s regionem původu a utvářejících dnešní lokální identitu v etnicky heterogenním pohraničí. Je sledován tzv. "druhý život” závitků a jejich kulturní elaborace v kontaktu s ostatními obyvateli regionu. Tuto případovou studii pak zasazujeme do širokého kontextu odborného zájmu o závitky a kulinární technologie zavíjení a plnění, který se rozvíjí zejména v posledních 10 letech.
In the 1980s, Claude Lévi-Strauss criticized those anthropological studies that use kinship as a basis for understanding the interrelationships of observed individuals. As a supplement to the concept of perceived kinship via maternal or paternal lineage, he offered the concept of "houses" as a basic unit of organization. Within this concept, the social characteristics of the "house" as a basic unit of an individual's identification are inseparable from the material (material house) and semantic (name connected with the house) levels. his paper presents a group of studies based on fieldwork in Southeastern Europe focusing on the "house" as a social and semantic unit, and tries to thus provide the Czech academic environment with a chance to receive inspiration from this perspective. and Claude Lévi-Strauss v 80. letech podrobil kritice dosavadní antropologické studie využívající konceptu příbuzenství jako základu k pochopení propojenosti sledovaných jedinců. Vedle konceptu vnímané pokrevní spřízněnosti v mateřské či otcovské linii staví koncept "domů" jakožto základních organizačních jednotek. Sociální charakteristiky "domu" coby základní jednotky identiikace ve společnosti jsou v rámci tohoto konceptu neoddělitelné od roviny materiální (dům) a sémantické (např. jméno spojované s domem). Příspěvek představí dosavadní tradici textů, založených na terénních výzkumu v jihovýchodní Evropě, které se zaměřují na "dům" jako sémantickou a sociální jednotku a pokusí se inspiraci touto perspektivou zprostředkovat i českému badatelskému prostředí.
The essential attribute of socio-cultural anthropology and ethnography – fieldwork – is a process that interferes in the intimate lives of the population under observation, and that of the researcher as well. This study reconceptualises the issue of sexuality and gender, as they are for the individual the primary characteristic which determines a researcher’s position in field. The article highlights the discrepancy between the way fieldwork techniques are taught, and the real practice of fieldwork. One solution could entail relaxing methodological formalism, which may be in practice unachievable, and the removal of the taboo surrounding the whole issue. Different strategies for dealing with the researchers’ own sexuality and gender in the field, and their accompanying adaptation to the situation, are considered. Attention is paid to the issue of sexual violence in fieldwork., Gabriela Fatková., and Obsahuje bibliografii