In this paper I concentrate on evaluating Searle’s concept of external realism as a non-epistemic thesis . Above all, I evaluate the role it plays in our system of beliefs, knowledge and communicative obligations. There are two important questions: (1) whether a return of transcendental philosophy creates a positive alternative to philosophical naturalism (Quine); (2) whether for the same purpose Fraassens’ constructive empiricism suffices., V tomto příspěvku se zaměřuji na hodnocení Searleho konceptu externího realismu jako neepistemické práce. Především hodnotím roli, kterou hraje v našem systému víry, znalostí a komunikačních povinností. Existují dvě důležité otázky: (1) zda návrat transcendentální filosofie vytváří pozitivní alternativu k filosofickému naturalismu (Quine); (2) zda pro stejný účel postačuje Fraassensův konstruktivní empirismus., and Lukáš Zámečník
In the paper, I question some of the claims professor Searle makes about external realism, a position I accept. I briefly sum up Searle’s position, and then proceed to the mentioned critique. In particular, the target of my paper is Searle’s claim that external realist is to shun commitment to any particular ontology. I also point out that Searle’s external realism is in some respects difficult to disentangle from ontological constructivism, a position incompatible with external realism. The paper concludes with an apology for the idea of a ''Privileged Conceptual Scheme'' that Searle views as misguided., V příspěvku se ptám na některá tvrzení profesora Searleho o externím realismu, což je postoj, který přijímám. Stručně shrnuji Searlovu pozici a pak přistoupím k uvedené kritice. Hlavním cílem mé práce je Searlovo tvrzení, že externí realista je vyhýbat se závazkům vůči jakékoli ontologii. Poukazuji také na to, že Searleův externí realismus je v některých ohledech obtížně oddělitelný od ontologického konstruktivismu, což je pozice neslučitelná s vnějším realismem. Příspěvek je zakončen omluvou za myšlenku ,,privilegovaného konceptuálního schématu'', který Searle vnímá jako zavádějící., and Tomáš Marvan