Search

Start Over Subject věk dožití

2. Paleodemografická interpretace kosterních souborů minulých populací: nové hodnocení raně středověkých pohřebišť u 3. a 6. kostela v Mikulčicích

Creator:
Zazvonilová , Eliška , Velemínský , Petr , Brůžek, Jaroslav , and Gaul, David
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
paleodemografie, věk dožití, úmrtnostní tabulky, modelová úmrtnost, Velká Morava, palaeodemography, age at death, mortality tables, model mortality, and Great Moravia
Language:
Czech
Description:
Příspěvek v první části představuje současný stav paleodemografie minulých populací. Úskalím jakékoliv interpretace jsou problémy spolehlivého odhadu věku dožití dospělých jedinců, které dovolují exaktní klasifikaci maximálně do tří širokých věkových tříd (např. do 30 let, od 30 do 60 let a starších 60 let). Možnosti nové intepretace úmrtnostního profilu vzhledem k modelové úmrtnosti archaických populací (e0 = 25 až 35 let) podle Ledermanna jsou uvedeny na příkladech tří recentních výzkumů (Praha-Lahovice, Janíky a Diváky – Padělky nad humny). Text upozorňuje na skutečnost, že paleodemografická analýza pohřebišť se provádí s cílem identifikace demografických anomálií, nikoliv pro zjištění jakýchkoliv přímých demografických charakteristik populačního vzorku. Druhá část příspěvku se věnuje revizi pohlaví a věku dožití u jedinců dvou mikulčických pohřebišť (u 3. a 6. kostela), od jejichž prvního zpracování uplynulo půlstoletí. Naše výsledky ukázaly konzistenci výsledků odhadu pohlaví, nikoliv věku dožití. S rozvojem současných metod odhadu věku podle kostry je spojena možnost odhadu jedinců starších 60 let, které původní metody nedokázaly správně identifikovat. and The first part of this article presents the current state of palaeodemography. The pitfalls of any interpretation are issues of reliability in the age at death estimation for adult individuals allowing an exact classification into a maximum of three broad age classes (e.g. up to 30 years, 30–60 years and over 60 years). The possibilities of a new interpretation of the mortality profile with respect to the model mortality of the archaic population (e0 = 25–35 years) according to Ledermann are presented, based on three examples of recent excavations (Prague-Lahovice, Janíky and Diváky – Padělky nad humny). The text draws attention to the fact that the palaeodemographic analysis of cemeteries is carried out with the aim of identifying demographic anomalies, and not to determine any direct demographic characteristics of the population sample. The second part of the paper deals with a revision of sex and age at death in individuals at two Mikulčice cemeteries (at the 3rd and 6th churches) since their first processing in the second half of the last century. Our results showed consistency in sex estimates, though not in age at death assessments. The development of current methods of estimating age at death from the skeleton is associated with the possibility of estimating individuals older than 60 years, who could not be identified correctly using earlier methods.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Současné metody biologické antropologie a jejich využití při hodnocení kostry přisuzované českému knížeti Spytihněvovi I.

Creator:
Brůžek, Jaroslav, Likovský, Jakub, and Černý, Viktor
Type:
article and TEXT
Subject:
historická antropologie, metody, věk dožití, určení pohlaví, spolehlivost, Přemyslovci, historical anthropology, methods, age at death, sex determination, reliability, and Přemyslids
Language:
Czech
Description:
Vzhledem k značným rozdílům odhadu věku dožití uváděným pro kosterní pozůstatky jedince ztotožňovaného s knížetem Spytihněvem I. († 915) se autoři pokusili přehodnotit výsledky z hlediska reliability použitých metod a ukázat na některá jejich omezení vyplývající z rozvoje oboru. Užití metod antropologického určení pohlaví a odhadu věku dožití dle kostry musí provázet statistická indukce, při níž se uplatňují dva základní a zároveň protichůdně působící principy – přesnost a spolehlivost. Je úkolem biologického antropologa zvážit výpovědní hodnotu znaků, které jsou v konkrétním případě na skeletu zachovány, a nabídnout archeologovi takovou odpověď, která optimalizuje vztah přesnosti a spolehlivosti. Rozvoj znaků na kostře, která je přisuzována knížeti Spytihněvovi I., přesný a zároveň spolehlivý odhad dožití neumožňuje. Z těchto důvodů autoři považují oba předchozí odhady věku dožití za přesné, avšak značně nespolehlivé. V posledním desetiletí biologická antropologie dospěla k závěrům, že výpovědní hodnota metod odhadu věku dožití podle kostry neumožnuje tak přesné a spolehlivé zařazení jedinců do úzkých věkových tříd, jak se dříve praktikovalo. Tato skutečnost v důsledku omezuje i platnost výsledků některých postupů, jakož i kvantifikace úmrtnostních poměrů v pravěkých či středověkých populacích. and Given the pronounced differences in the estimates of the age at death of the skeletal remains of an individual identified with Prince Spytihněv I († 915), the authors attempted to reappraise the results from the point of view of the reliability of the methods used, and to show that the limitations of several spring from the development of the discipline. The anthropological methods of sex identification and estimation of age at death must be accompanied by statistical induction, in which two basic and antagonistic principles apply – precision and reliability. It is the task of the physical anthropologist to weight the value as evidence of the markers preserved on the skeleton in specific cases, and to offer the archaeologist an answer that optimises the relationship between precision and reliability. The development of the markers on the skeleton attributed to Spytihněv I does not allow for a precise and at the same time reliable estimate of age at death. For this reason, the authors hold both attempts at age estimation to date to be precise, but grossly unreliable. Over the last decade physical anthropology has advanced to conclude that the value as evidence of methods of age estimation from the skeleton does not allow such precise and reliable classification of individuals into narrow age categories, as was previously practised. The consequence of this fact is the limitation of the validity of the results of certain approaches, such as the quantification of mortality rates in prehistoric or medieval populations.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/