Součástí tektonických změn, kterými dnes prochází akademické prostředí napříč obory, je specifický - a na první pohled triviální - rys. Vědci publikují čím dál více odborných článků a knih. Globální akademické publikace rostou meziročně o osm až devět procent, což znamená, že se jejich objem zdvojnásobí asi každých devět let. Tento trend je znatelný i v České republice. V roce 2013 byla druhým největším celostátním nakladatelstvím, co se počtu vydaných titulů týče, Univerzita Palackého v Olomouci (vydala v daném roce skoro 500 titulů), Univerzita Karlova byla pátým největším (asi 360) a Masarykova univerzita sedmým (310 knih). V současném systému hodnocení a financování vědy není příliš ojedinělým jevem, když humanitně a společenskovědně orientovaní akademici produkují pět až šest článků a jednu až dvě knihy ročně - aby si udrželi zaměstnání, dosáhli na rozumný plat, splnili (grantový) plán. Kdo jsou však čtenáři těchto textů? Zatímco autorů a autorek jsou dnes pod tlakem systému hodnocení a financování výzkumu přehršle, čtenářů, recenzentů a diskutujících je málo a akademická půda se tak stává souborem monologů, případně specializovaných, málo propojených diskusí. and Tereza Stöckelová, Filip Vostal.
Nikoli poprvé se představuje Akademie věd ČR na výstavách putujících po českých městech: a nejinak je tomu i v roce, kdy si připomíná 125 let od založení své předchůdkyně - České akademie věd a umění. Začátkem června se do ulic vydala expozice „Umění vědy“, jež na 18 velkoformátových plakátech ukazuje, jaké objevy vědců z pracovišť AV ČR obohatily život společnosti, které výzkumy jsou nadějným příslibem do budoucna či v jakých případech se o jejich využití diskutuje. and Luděk Svoboda.
Prestižní grant Evropské rady pro výzkum (European Research Council - ERC) získal letos jako jediný český vědec prof. Pavel Pudlák z Matematického ústavu AV ČR. Rada jej ocenila za výsledky, jichž dosáhl v oblasti výpočetní složitosti. and Gabriela Adámková.
Nedávno zesnulý významný český právní historik Jiří Kejř charakterizoval Vaněčkovo odborné dílo imponující rozsahem i hloubkou v roce 1985 slovy: „Od velikých monografií, kterým patří už právem označení klasické, a obsáhlých učebnic přes zevrubně fundované studie a články až k recenzím, drobným zprávám a veřejným projevům sahá jeho dílo o několika stech bibliografických položkách a ukazuje, jakou pílí a erudicí se vyznačoval jeho autor. Ne však množství publikací svědčí o místě učence ve vývoji vědy. […]“ and Hana Kábová.
Tuto otázku si kladou lidé již od počátku lidstva. Pro členy Laboratoře biochemie a molekulární biologie zárodečných buněk v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově je odpověď jasná, jelikož na počátek vzniku nového jedince nahlíží prostřednictvím molekulární biologie. První bylo vajíčko. and Denisa Jansová.
The annual Villa Lanna Meetings of Science, or Else? are organized by the Academy of Sciences of the Czech Republic and the Collegium Helveticum, an Institute supported by both the Swiss Federal Institute of Technology in Zurich (ETH) and the University of Zurich. They bring together scientists from different fields of research to discuss general aspects of science, the position of science in society and its consequences to humanity. This year, now the 10th meeting was held in Prague from 11-13 January, its topic was Reproducibility - Arts, Science and Living Nature. More information can be found in an interview with Professor Pliška and in an article about Professor Havel. and Ivan M. Havel.
Evropská společnost pro dějiny vědy určila po Maastrichtu, Krakově, Vídni, Barceloně, Aténách a Lisabonu za místo konání své sedmé mezinárodní konference Prahu. Uskuteční se 22. až 24. září 2016 a její hlavní téma zní „Věda a moc, věda jako moc“. Jak přesně toto téma uchopit, o tom se nyní diskutuje mezi těmi, kteří konferenci připravují - předkládaný text o vztahu vědy a politiky vznikl jako podklad pro tyto diskuse. and Antonín Kostlán.