Cíl: Výměnný obrázkový komunikační systém (VOKS) je na podmínky České republiky (ČR) modifi kovaná metoda vycházející z komunikačního systému PECS (The picture exchange communication system), který byl vytvořen v Chicagu v USA. Výzkum měl za cíl zmapovat spokojenost uživatelů s touto metodou, zhodnotit obtížnost osvojení metody VOKS a zmapovat dodržování doporučených postupů. Uživatelem autoři rozumí, pracovníka, který využívá metodu VOKS při komunikaci s klienty s PAS. Ve výzkumné části jsou prezentovány výsledky šetření, které se uskutečnilo v pěti vybraných speciálních zařízení a čtyřech školách na území celé ČR. Metody: Výzkumné šetření proběhlo v období od září 2010 do prosince 2010. Byl vytvořen dotazník vlastní konstrukce, který obsahoval 24 otázek. Kritériem pro zařazení respondentů do výzkumu, byla práce s metodou VOKS v zaměstnání, které respondenti aktuálně vykonávali. Výzkumný soubor tvořil 54 respondentů. Výsledky: Analýzou výsledků bylo zjištěno, že většina respondentů je spokojena s metodou VOKS. Rozdíly jsou patrné v době osvojení metody VOKS v praxi. Na tomto konkrétním vzorku respondentů se nepodařilo určit obecně platný čas potřebný k osvojení metody VOKS. Jako problematické se jeví i přesné dodržování postupů. Hlavními důvody nedostatečného dodržování postupů v praxi je potřeba individuálního přizpůsobení klientovi, nedostatek personálu a nedostatek času na nácvik. Velkým problémem je aplikace metody v době dovolených proškoleného personálu. Závěr: Výzkum naznačil, že metoda VOKS se prozatím, z pohledu individuálního hodnocení respondentů, jeví jako vhodná pro komunikaci s klienty s různorodými poruchami řeči. Metoda VOKS může přispět pracovníkům ve speciálních zařízeních ke zkvalitňování ošetřovatelské péče a k lepšímu uspokojování potřeb klienta., Aims: Czech picture exchange communication system called VOKS is a modifi ed method of communication system PECS (Picture Exchange Communication System) which was created in Chicago in the USA. The research aim was to assess user satisfaction with this method, to evaluate diffi culties with acquiring the VOKS methods and to map compliance with recommended practice. A “user” is understood as somebody who uses VOKS method to communicate with clients suff ering from ASD. The research section presents results of the survey which took place in selected fi ve specialised facilities and four schools all over the Czech Republic. Methods: The survey covered the period from September 2010 to December 2010. We designed our own questionnaire which contained 24 questions. The criterion for inclusion of respondents in the research was current professional working experience with the VOKS method. The research sample consisted of 54 respondents. Results: The results of the analysis revealed that most respondents are satisfi ed with the VOKS methods. Differences are evident in the time when they adopted VOKS methods in practice. With this particular sample of respondents the time necessary to master the VOKS method could not be established. Accurate compliance with recommended procedures proved to be problematic. The main reason for poor compliance with the procedures in practice is the necessity to adapt it for an individual client, staff shortages and insuffi cient time for training. A major problem is the application of the method when the trained staff is on holiday. Conclusion: The research indicates that for the time being the respondents consider the VOKS method to be a suitable method for communicating with clients with a variety of speech disorders. VOKS method can help workers in special facilities to improve nursing care and to better meet clients’ needs., Kamila Marková, Martina Jedlinská, and Literatura 9
Cíl: Cílem šetření bylo zjistit, jak studenti ošetřovatelství hodnotí svoji klinickou praxi, spolupráci s mentorem, jaké aspekty ovlivňují jejich spokojenost s praxí a jak se hodnocení praxe liší na jednotlivých odděleních. Metodika: Výzkumný soubor zahrnoval 59 studentů druhého a třetího ročníku oboru všeobecná sestra. Dotazníkové šetření bylo realizováno standardizovaným nástrojem pro hodnocení klinické výukové prostředí a supervize CLES (Saarikoski, 2002) po absolvované klinické praxi studentů (2008). Výsledky: Byly potvrzeny rozdíly v hodnocení supervize a klinického výukového prostředí vzhledem k typu oddělení, kdy interní oddělení byla studenty hodnocena kladněji. Studenti hodnotili nejvyššími známkami dimenzi ošetřovatelská péče na oddělení, nejhůře pak vztah mezi mentorem a studentem. Současně byly potvrzeny pozitivní korelace mezi celkovou spokojeností studentů a jejich hodnocením. Statisticky významné vztahy byly identifikovány mezi zátěží sester na oddělení a hodnocením studentů – s vyšší fyzickou zátěží sester byla supervize a klinické výukové pracoviště hodnoceno kladněji. Závěr: Výsledky šetření ukazují na význam supervize a kvalitního klinického výukového prostředí pro ošetřovatelské praxe. Praktická výuka tvoří významnou část vzdělávacího programu sester, a proto je nezbytné sledovat zkušenosti a reflexe studentů., Objective: The aim of this study was to find out how nursing students evaluate their clinical practice, co-operation with the mentor, what aspects affects their satisfaction with the practice and how the evaluation of practice varies from wards. Methods: The sample comprised of 59 nursing students of the second and third year of study. The survey was realized by standardized Clinical Learning Environment and Supervision instrument CLES (Saarikoski, 2002) after the completion of students clinical practice (2008). Results: Differences were confirmed in the evaluation of the supervision and clinical learning environment depending on the type of wards, when the internal wards were evaluated by students more favourably. Students rated the dimension of nursing care at the word the highest marks, the lowest was rated the relationship between mentors and students. At the same time were confirmed positive correlations between students’ overall satisfaction and their evaluation. Statistically significant relationship were identified between the nurses´ workload in the wards and students´ assessment – with the higher workload of nurses was the supervision and clinical learning environment evaluated more favourably. Conclusion: The results of survey show the importance of clinical supervision and quality of clinical learning environment for nursing practice. Practical training forms an important part of nursing study programme, and therefore is necessary to monitor students´ experiences and their reflection., Eliška Skřivánková, and Literatura 13