Cíl: Výměnný obrázkový komunikační systém (VOKS) je na podmínky České republiky (ČR) modifi kovaná metoda vycházející z komunikačního systému PECS (The picture exchange communication system), který byl vytvořen v Chicagu v USA. Výzkum měl za cíl zmapovat spokojenost uživatelů s touto metodou, zhodnotit obtížnost osvojení metody VOKS a zmapovat dodržování doporučených postupů. Uživatelem autoři rozumí, pracovníka, který využívá metodu VOKS při komunikaci s klienty s PAS. Ve výzkumné části jsou prezentovány výsledky šetření, které se uskutečnilo v pěti vybraných speciálních zařízení a čtyřech školách na území celé ČR. Metody: Výzkumné šetření proběhlo v období od září 2010 do prosince 2010. Byl vytvořen dotazník vlastní konstrukce, který obsahoval 24 otázek. Kritériem pro zařazení respondentů do výzkumu, byla práce s metodou VOKS v zaměstnání, které respondenti aktuálně vykonávali. Výzkumný soubor tvořil 54 respondentů. Výsledky: Analýzou výsledků bylo zjištěno, že většina respondentů je spokojena s metodou VOKS. Rozdíly jsou patrné v době osvojení metody VOKS v praxi. Na tomto konkrétním vzorku respondentů se nepodařilo určit obecně platný čas potřebný k osvojení metody VOKS. Jako problematické se jeví i přesné dodržování postupů. Hlavními důvody nedostatečného dodržování postupů v praxi je potřeba individuálního přizpůsobení klientovi, nedostatek personálu a nedostatek času na nácvik. Velkým problémem je aplikace metody v době dovolených proškoleného personálu. Závěr: Výzkum naznačil, že metoda VOKS se prozatím, z pohledu individuálního hodnocení respondentů, jeví jako vhodná pro komunikaci s klienty s různorodými poruchami řeči. Metoda VOKS může přispět pracovníkům ve speciálních zařízeních ke zkvalitňování ošetřovatelské péče a k lepšímu uspokojování potřeb klienta., Aims: Czech picture exchange communication system called VOKS is a modifi ed method of communication system PECS (Picture Exchange Communication System) which was created in Chicago in the USA. The research aim was to assess user satisfaction with this method, to evaluate diffi culties with acquiring the VOKS methods and to map compliance with recommended practice. A “user” is understood as somebody who uses VOKS method to communicate with clients suff ering from ASD. The research section presents results of the survey which took place in selected fi ve specialised facilities and four schools all over the Czech Republic. Methods: The survey covered the period from September 2010 to December 2010. We designed our own questionnaire which contained 24 questions. The criterion for inclusion of respondents in the research was current professional working experience with the VOKS method. The research sample consisted of 54 respondents. Results: The results of the analysis revealed that most respondents are satisfi ed with the VOKS methods. Differences are evident in the time when they adopted VOKS methods in practice. With this particular sample of respondents the time necessary to master the VOKS method could not be established. Accurate compliance with recommended procedures proved to be problematic. The main reason for poor compliance with the procedures in practice is the necessity to adapt it for an individual client, staff shortages and insuffi cient time for training. A major problem is the application of the method when the trained staff is on holiday. Conclusion: The research indicates that for the time being the respondents consider the VOKS method to be a suitable method for communicating with clients with a variety of speech disorders. VOKS method can help workers in special facilities to improve nursing care and to better meet clients’ needs., Kamila Marková, Martina Jedlinská, and Literatura 9
Bylo provedeno anonymní dotazníkové šetření zaměřené na zjištění přístupu ke zdraví u 484 učitelů různých stupňů škol. Soubor byl hodnocen na základě prevalence ovlivnitelných rizikových faktorů životního stylu a z účasti učitelů na preventivních prohlídkách. Ve srovnání s průměrnou českou populací vykazují učitelé lepší tělesnou hmotnost, jsou méně obézní (pouze 6,6 %), méně kouří (7 % pravidelných a 5,3 % příležitostných kuřáků), stravují se pravidelně (76,5 %) a mají více pohybové aktivity (medián – 5 hodin tělesné aktivity týdně v létě a 3 hodiny týdně v zimě). Učitelé mají také dobrou účast na preventivních prohlídkách – k praktickému lékaři pro dospělé chodí pravidelně 77,5 % učitelů, k praktickému zubnímu lékaři 92,1 % a k praktickému gynekologovi 90,6 % dotázaných žen. Poměrně riziková je pouze skupina vysokoškolských učitelů, kteří vykazují relativně vysokou prevalenci rizikových faktorů a nejnižší účast na preventivních prohlídkách. Důvodem však je pravděpodobně vyšší zastoupení učitelů do 35 let a vyšší počet mužů v této skupině ve srovnání s ostatními typy škol., This anonymous questionnaire survey was carried out in order to clarify the approach of teachers to their own health. A group of 484 teachers teaching on various school levels was studied. Their approach to personal health was assessed on the grounds of prevalence of certain lifestyle factors, namely preventable ones, and of their participation in preventive check-ups. As compared to the rest of Czech population teachers have a better body mass index, are less obese (in 6.6% only), smoke less frequently (7% of regular and 5.3% of occasional smokers), eat more regularly (76.5%), and engage in move physical activity (median of 5 hours per week during summer and 3 hours per week in winter). Teachers also have a better extent of participation in preventive check-ups. Regular check-ups by general practitioners for adults are absolved by 77.5% of teachers, visits to dentists by 92.1% and check-ups at gynaecologists by 90.6% of women teachers. Nevertheless, a partially higher risk was detected amongst university lecturers who had a relatively higher prevalence of risk factors and also a lower frequency of regular preventive check-ups. This finding could be probably explain by higher prevalence of teachers up to 35 years of age and higher distribution of men in this group in comparison with the other types of schools., Markéta Papršteinová, Jindra Šmejkalová, Lenka Hodačová, Oľga Šušoliaková, Eva Čermáková, Dana Fialová, and Lit.: 14